Článek
ZÁLUDNÉ ANKETY
aneb patálie s velikány
Soutěživost je přirozenou vlastností člověka. Projevuje se u něj ve všech oblastech života, ať už jde o zaměstnání či zábavu. Každý chce být úspěšný, aniž o tom někdy veřejně promluví. Ve škole je prima, když má pěkné známky, i když se mu ti méně úspěšní posmívají, že je „šprt“. Chceme vyniknout třeba ve sportu, pokud k tomu máme fyzické předpoklady. Nelítostný boj začíná v životním období, kdy se objevují u mladých touhy líbit se a získat mezi nejbližšími náklonost potenciálních životních partnerů.
Velké části populace se líbí některý zpěvák nebo zpěvačka, a tak poslouchá jeho písničky a chodí na jeho koncerty, i když tuší, že jej ten úspěšný neosloví a možná si jich ani nevšimne. To ale nevadí, musí přece někam patřit. Parta je společenství, které rozhoduje o našem vkusu, proto do ní chceme patřit. Vznikají různé „fankluby“, aby se v nich mohlo diskutovat o tom, proč jejich „vyvolený“ je nejlepší.
Velmi silně zasahuje sportovní fanoušky. Kdo není vyhraněný nebo vůbec nikomu nefandí, tak je blbec. Přece nejlepší brankář ve fotbale býval Čech, v hokeji Hašek. Fanoušci občas i volali, že je bůh. V daném čase a prostoru se vyhlašují různé ankety, aby se veřejnost či publikum mohlo vyjádřit, kdo je v dané době nej: hezčí žena nebo muž (miss, krasavec), nejrychlejší nebo nejsilnější v konkrétním sportu, dal za sezónu nejvíc gólů, nejinteligentnější v testech, nejvyšší a nejmenší vzrůstem, nejhmotnější … .
Některé vlastnosti člověka jsou dobře měřitelné, a tak vznikají statistiky, knihy rekordů (Guinessovy) apod. U vědomí toho, že každá lidská bytost jest jedinečná, neopakovatelná, je obtížné hodnotit její parametry vágními pojmy třeba typu nejchytřejší, nejmilejší, nejhodnější ze všech. Velmi nebezpečná je kvalifikace politických činitelů. Takové anketě nejčastěji říkáme „všeobecné volby“. O nezbytnosti takové ankety nepochybují ti, kteří si o sobě myslí, že jsou demokraty. Už staletí víme, že tento způsob vládnutí je nejzranitelnější, tedy z pohledu stability nejslabší, lepší však nikdo nevymyslel.
V dnešní době nejnovějších komunikačních technologií nejsou v této soutěži selské rozumy, pravdy a lži, ale především metody vymývání mozků, znejistění a znevážení všech hodnot. Reklama je silná zbraň a stojí hodně peněz, ale pokud protivník ve vaší mysli najde slabé místo, získá váš hlas. Například mnoho současných českých důchodců nezajímá, kdo jim má vládnout, hlavně že jim slibuje zvýšení důchodů a že vyžene přivandrovalce, kteří berou mladým práci. Proč zase chtějí utrácet za zbraně, když nás nikdo neohrožuje? Mravní hodnoty jednotlivých politiků nevnímají, protože stejně všichni lžou, kradou, tak proč je volit.
Výsledky anket v některých zemích na téma „největší z nás“ stojí za pozornost. Třeba v takové Ruské federaci dnes sedmdesát procent občanů řeklo, že největším člověkem světa všech dob byl Josif Stalin, druhým Vladimír Lenin a třetím je Vladimír Putin. Na desátém místě pak skončil Albert Einstein. Stalin byl pravděpodobně největším vrahem všech dob, a zabil všechny ty, kteří měli jiný názor než on. Mottem pro občany téhle země je, že je-li to ve jménu vlasti, pak je povoleno každé jednání. Vraždění nevinných, obětování životů svých i nejbližších. To je paradigma všech totalitních vládců.
Přesně před dvaceti lety vznikla v Čechách anketa tohoto typu nazvaná „Největší z Čechů“. V prvním kole se přijímaly návrhy jmen. Jak jsem šel naší vesnicí, u chalup jsem si říkal jména spoluobčanů. Karel Čapek, obuvník, Toník Dvořáků, topič, Karin Němcová, zdravotní sestra, Tonda Havel, kameník, Karel Bušek, zámečník, Jarda Cimrman, betonář, Láďa Karel, řidič, Láďa Mucha, hospodský, Pavel Skála, voják, Franta Janák, akademický malíř, Sergej Machonin, překladatel a chartista, a spousta dalších občanů a jmen.
Které jméno se asi dostane do finále tohoto plebiscitu? Komise vybrala deset kandidátů. Říkal jsem si, které jméno asi vyhraje tenhle plebiscit? Když se začaly průběžně sčítat hlasy, s přehledem vítězilo jméno Jára Cimrman. Komise se mimo pravidla rozhodla, že ho vyškrtnou, protože to je prý „fiktivní postava“. Jak fiktivní, vždyť se mnou chodil do zdejší školy a vyrostl v domě čp. 21
Cítil jsem to jako zradu. Zřejmě největším Čechem byl „Praotec Čech“, který přivedl (možná) do země divoký slovanský kmen spolu s „Lechem“ ze střední Ukrajiny. O Karla Čtvrtého se přetahujeme s Němci. Mesiarik, Čechoslovák přejmenovaný na Masaryka, seděl ve Vídeňském parlamentu, mluvil německy, a horlivě bojoval za CK Rakousko. Božena si vzala Němce, který taky jako úředník CK Rakouska mluvil hlavně německy. Ten, který udělal nejvíce pro naše Češství byl jednoznačně Jára, tak jak ho mohli komisionáři vyloučit ze soutěže – ankety? Hanba! Proč vlastně vyhlašovali tuhle nepovedenou anketu. Lid má právo si vybrat toho nejlepšího dle svého mínění a vkusu.
