Článek
ZBOŽNÝ MYSTIK
Narodil se v zámožné francouzské rodině v Beaumontu de Lomagne o měsíc dříve než král Ludvík XIII., zvaný spravedlivý. Žil tedy za slavné éry D´Artagnana, tří mušketýrů a kardinála Richelieu. Otec Dominiquebyl úspěšný obchodník s kůžemi, matka Claire,rozená Longová, z rodiny státních úředníků. Základní a střední vzdělání zřejmě získal mezi františkány v klášteře v Grandselve. Právo vystudoval v Orléans, ve třicetiletech se oženil s Luisou de Long. Prakticky celý zbytek života prožil v Toulouse v provincii Langeudoc. Měl pět dětí, dva syny, Samuela a Jeana, tři dcery, Claire, Catherine a Luisu. Tři z nich vstoupili do služby Bohu. Mladší Jean jako kanovník v katedrále v Castres, dcery Catherine a Luisa do ženského řádu. Pracoval jako soudní rada v Toulouse a také v soudní instanci zabývající se vztahy v provincii mezi katolíky a protestanty. Zlí jazykové říkají, že prý poslal na hranici také nějakého kacíře. Jméno zbožného mystika je Pierre de FERMAT.
Kdy a kde započal jeho zájem o matematiku, není jisté, ale dle mého názoru k tomu mohlo dojít už v dětství mezi františkány při studiu Bible. V první knize Starého zákona, Genesis, se dozvěděl, že Bůh stvořil dokonalý svět za šest dnů. Tady mohl vzniknout jeho zájem o dokonalá čísla, neboť číslo šest (6) je první z nich. Dokonalé je to číslo, jehož součet všech dělitelů dává právě hodnotu čísla samotného (6=1+2+3). Druhé potom 28 = 14+7+4+2+1. V dospělosti tuto myšlenku rozpracovával v práci dnes označovanou jako „Malá Fermatova věta“. Do matematické pokladnice z této oblasti také přidal druhou známou dvojici spřátelených čísel, kterážto se od sobecky dokonalých čísel liší tím, že tato čísla jsou vzájemně empatická (17 296 & 18 416). S první dvojicí spřátelených čísel se také setkal ve Starém zákoně, v knize Jákobově, kdy se po dvaceti letech útěku provinilý Jákob (Israel) vrací domů, aby požádal o odpuštění své dvojče, prvorozeného Ezaua (220 & 284). Prvorozenost, stejně jako Prvočíselnost, pro něj znamená zákon a řád (Kánon - Kanonický rozvoj).
Fermat možná přemýšlel i o tom, proč křesťanští otcové zvolili počet knih Starého a Nového zákona právě tak, jak je zvolili. Zcela náhodou jich je právě šedesát šest (66). Jejich skladba je samozřejmě také zcela náhodná. Ale stejně. Počet je to zajímavý. Trojka či trojice provází celou křesťanskou teologii.
BIBLE = 66 knih = SZ + NZ = 39 + 27 = 3× 13 + 3× 9 = 3× (22+32) + 3× 32= 3× (22 + 2.32)
Jednou se ho přítel, posedlý hrou v kostky, zeptal, jakou má šanci, že všechno vyhraje nebo prohraje. Fermat se nad tím zamýšlel a napsal synovi svého přítele, matematika Etienna Pascala, Blaisemu Pascalovi, jak to on vidí. Začala mezi nimi čilá korespondence, která vyústila v položení základů TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI. A hle, najednou zase přišly vhod magické čtvercovky. Dvě kostky, dva mnohostěny, dvě šestky. Kruh se začal uzavírat, Zejména pak tehdy, když se mu Blaise Pascal svěřil, že jej jeden bankéř požádal, aby pro něj vymyslel nějakou novou, moderní a spolehlivou hazardní hru, na níž by vždycky vydělal. Pascal řekl, že prý už má nápad. Představuje si prý roztočený talíř nebo mísu s přepážkami, a náhoda bude spočívat v tom, do kterého políčka spadne vhozená kulička. Sázet se prý bude na konkrétní číslo. Jediné, co ještě neví, kolik má zvolit políček.
Fermata ta myšlenka s roztočeným talířem nadchla a po krátké odmlce navrhl Pascalovi, aby těch políček bylo 37. „Proč právě 37?“, ptal se Pascal. „To číslo mne fascinuje!“, odpověděl mu Fermat. „Jedno z políček však musí být takové, aby rozbilo bank, vyhrálo všechno. Nechť je to políčko zelené, a má hodnotu nula. Symbolicky bude hlásat, že v banku je v tu chvíli prázdno, nula. Zbývajících 36 políček (6×6) bych rozdělil na polovinu a barevně oddělil. Například 18 polí červených a 18 polí černých, a pěkně je po obvodu vystřídal.“ „Proč červená a černá?“ ptal se Pascal. „Jsou to barvy pekla, a právě tvoříme pekelný stroj. Součet hodnot všech použitých čísel tohoto stroje bude odpovídat celkové hodnotě magické čtvercovky, která připadla právě na rotující Zemi (666). Pascal byl spokojen. Fermat tomu dal šťávu. Zadavatel, bankéř, však netušil, že tito dva ctihodní pánové do hazardního stroje, později nazvaného RULETA, posadili Satana, který ničí lidské vztahy i životy. V každém z nás ho kousek je a říkáme mu pokušení snadno zbohatnout. Σ1 až 36=(36 × 37) / 2 = 666
Fermat, loajální královský úředník a soudce, jako vzorný katolík a bohabojný člověk, však dokázal být protivný, jízlivý a také občas škodolibý až zlomyslný. Když objevil něco nového z matematických pravd, zpravidla obeslal své „přátele“ a řekl jim. „Já jsem tuhle věc vyřešil, ale nepovím jak. Teď se trapte zase vy. Já se matematikou neživím, nebudu vás přece kazit a navádět k lenosti. Snažte se, pracujte, a Bůh vám pomůže.“
A tímto způsobem trápil nejen své současníky, ale několik set let i nově se rodící matematiky. Klenotem v jeho pozůstalosti, kterou po jeho smrti předal světu jeho syn Samuel (také soudce a matematik amatér), byl problém rozdělení třetí a vyšší mocniny celého čísla na dvě téže shodné mocniny dvou celých čísel. Tento úkol dostal v průběhu let název „VELKÁ FERMATOVA HYPOTÉZA“. Větou by se mohl tento problém nebo úkol nazývat teprve tehdy, pokud by byl podán řádný důkaz o pravdivosti předpokladu. A ten zde právě 350 let chyběl. Prý už existuje. Matematický zápis problému je tento:
AN + BN= CN
Platnost rovnice končí u exponentu N=2.
Josef Ježek
