Článek
Z Prahy jsem letěla včera v pět hodin ráno do Osla, let trval necelé tři hodiny, a tam na mne už čekala kamarádka Lucka, která žije v Anglii a celý tento náš výlet naplánovala. Pak jsme spolu měly pokračovat letadlem do Bodo a následně plout trajektem odpoledne na ostrov Moskenes. Poslední úsek pak byl pěšky šest kilometrů do městečka Reine, kde budeme týden bydlet v pronajatém domku. Takový byl plán, ale plány se, jak známo, často mění a ten náš se změnil díky nepříznivému počasí a nemožnosti přistání velmi brzy.
v Oslo na letišti a moje nejdražší pivo v životě, stálo po přepočtu přes 400 našich korun
V Oslo na letišti jsem dostala takovou žízeň, že jsem si musela dát pivo. Když mi paní přinesla účet tak se mi protočily panenky, bylo to moje nejdražší pivo v životě 178 norských korun, tedy na naše krát 2,3. A navíc už od pohledu vypadalo nevábně a bez pěny a chuť oproti našim pivům taky nic moc. Ale co už, žízeň je žízeň a při cestování nebudeme na nějakou tu korunu hledět, no ne?
Probraly jsem s Luckou novinky, což nám zabralo několik hodin a nastoupily jsme do letadla, za necelé dvě hodiny jsme měly vystoupit v Bodo. Nepříznivé počasí však nedovolilo přistát na letišti a letadlo proto muselo nouzově zastavit někde úplně jinde v polích, prý už v Arktidě, vtipkovala Lucka. Tam jsme čekali, pilot se šel radit, co má dělat dál a řekli mu, že se může zkusit vrátit do Bodo (asi půl hodiny letu), ale že má na přistání pouze jeden pokus a když se mu to nezadaří, tak musí letět zpět do Osla.
nouzové přistání 30 minut od Bodo
Rozhlédla jsem se po cestujících a potěšitelné pro mne bylo, že když by byla nějaká havárka a my se museli navzájem sníst, abychom přežili, tak já bych přišla na řadu až jako poslední, neboť v sedačkách seděly mnohem macatější kousky, než jsem byla já, nejlehčí pasažérka na palubě.
já bych přišla na řadu až jako poslední, vážím tu ze všech nejmíň
na jídlo jsou tu macatější kousky
No úžasný, musela jsem si na to dát další pivo, teď už jen za dvě stovky a v plechu. Všechny peníze, co tady mám s sebou, utratím nejspíš za pití a na památky mi už nezbude, nedá si nic dělat.
složité manévry při přístání jsem se málem pozvracela, teď spěcháme na loď
Přistát se naštěstí podařilo a my jsme taktak chytli poslední trajekt v sedm večer, který nás přepravil za tři hodiny z Bodo na ostrov Moskenes.
foto z lodě
Pak nás ještě čekalo noční šestikilometrové putování tmou v buši do Reine. No za první den toho mám teda až nad hlavu a o půlnoci se už těším do postele. Výhledy na fjordy necháme na další den.
auta vyjíždějí z trajektu
Lofoty jsou souostroví při norském pobřeží tvořené asi osmdesáti ostrovy. Ten náš se jmenuje Moskenes a na to, abychom ho poznaly, máme přesně šest dní. Chceme si pronajmout auto a půjčit kola, jakmile zažijeme něco zajímavého, dáme vám vědět…
pohled na pobřeží