Článek
Čeští fotbalisté si udržují slušné skóre 6:1, jenom je třeba dodat, že proti těm nejslabším soupeřům, které ve skupině máme - Faerským ostrovům a Gibraltaru, který ještě nikdy v kvalifikační utkání nevyhrál, a dokonce soupeřům nevstřelil ani branku.
Naši hráči si vytvořili za zápas, který se hrál v Portugalsku, protože domácí stadion na Gibraltaru rekonstruují, rekordní počet 31 střel, z toho 12 na soupeřovu bránu, což je na mezinárodní scéně nezvykle vysoké číslo a jen svědčí o tom, proti jakému outsiderovi jsme včera hráli. Vždyť někteří hráči soupeře hrají v Anglii sedmou ligu, tedy kdybychom si to přenesli na naše poměru, jakoby reprezentanti hráli proti někomu z krajského přeboru nebo ještě nižší soutěže.
Atmosféra na stadionu, vzdáleném od Gibraltaru 400 kilometrů, připomínala dobu kovidu a na místě, kam se vejde třicet tisíc diváků, jich zápas sledovalo jen pár stovek. Po celý zápas jsme mohli slyšet povzbuzovat zhruba 200 českých fanoušků, kteří hnali naše fotbalisty dopředu, za což jim patří poděkování.
Střelci potvrdili svou formu. První gól vstřelil jeden z nejaktivnějších mužů zápasu, Václav Černý, který kromě prvního gólu ještě na druhý přihrál Patriku Schickovi. Ten si podržel svou unikátní nynější střeleckou fazónu a ve druhém kvalifikačním zápase vstřelil svůj třetí gól, po kterém evidentně ožil a kdyby ho trenér nešetřil a nestáhl v 62. druhé minutě ze hřiště, jistě by ještě nějaký další přidal. Má teď v součtu klubových a reprezentačních startů úžasnou střeleckou bilanci. Svým dvacátým třetím gólem v reprezentaci se už teď dotáhl na čtvrtého v pořadí střelců Tomáše Rosického a před ním jsou už jen Vladimír Šmicer, Milan Baroš a Jan Koller. Pokud bude pokračovat tímhle tempem brzy se dostane na druhé místo před Baroše (na Jana Kollera mu zbývá ještě úctyhodných 32 branek).
O ostatní góly v zápase se podělili kanonýři z naší ligy, plzeňský Pavel Šulc dal branku na tři nula a nejlepší střelec ligy Jan Kliment vstřelil svůj první reprezentační gól a zvýšil na konečných čtyři nula.
Soupeř měl za celý zápas jedinou střelu, která ani neohrozila brankáře Kováře a byla to jen taková čárka do statistiky, takže z tohoto pohledu byli gibraltařané úplně neškodní a je jen škoda, že jsme si na nich nenahnali vyšší skóre, které se v závěru kvalifikace může hodit a každý gól se pak bude počítat. Náš soupeř zaostával zejména v rychlosti a po taktické stránce, kde bylo poznat, že zatím patří do nižších fotbalových pater než jiná evropská mužstva.
Pokud budeme chtít pomýšlet na přímý postup na mistrovství světa, kam se rovnou dostane jen první ze skupiny, tak při rovnosti bodů s Chorvaty bude rozhodovat skóre, takže každá vstřelená branka pak může hrát roli.
Dva nejslabší soupeře máme za sebou a teď nás bude čekat Černá Hora a silné Chorvatsko, což bude samozřejmě jiná kvalita. Tak že bychom si jeli fandit v červnu do Splitu a spojili to i s pár dny u moře? Uvidíme, takový zájezd se totiž pro české fanoušky připravuje.
Jak na tom naši hráči skutečně jsou, prověří až těžší soupeři. Trpaslíci sice v dnešním fotbale neexistují, ale Gibraltar je zatím jeden z nejslabších týmů, jaké jsem na mezinárodní scéně kdy viděl hrát.
Česká povaha říká, že budeme vše kritizovat a neumíme být pozitivní. Tak já se tentokrát budu loučit s pochvalou, že přestože mohli vstřelit mnohem víc gólů, zápas čeští fotbalisté nepodcenili a jednoznačně zvítězili a dominovali a měli ho celý pod kontrolou.
Svými dvěma prvními kvalifikačními zápasy udělali první dva kroky k vytouženému postupu na mistrovství světa, kde hráli naši fotbalisté naposledy v roce 2006, když byla silná generace hráčů v čele s Nedvědem, Rosickým, Kollerem, Šmicrem a Barošem a v bráně s Petrem Čechem.
Třeba je ti současní fotbalisté napodobí a dobře rozjetou skupinu dotáhnout do zdárného konce, ale o tom je v tuto chvíli ještě předčasné mluvit. Reálná šance tu je. Tak že bychom se zase začali všichni dívat s radostí na fotbal a fandili jako dřív? Třeba se to stane. Hoši bojovat…
