Článek
Během cesty si, místo běžné trávy (sloni denně spasou až 200 kg), rádi pochutnají na odpadcích. Celkem je na Sri Lance 26 parků, jsou tu i jiná zvířata, ale sloni jsou rozhodně hlavní atrakce.
Národní park Kaudulla na Srí Lance
My jsme vyrazili právě v tom správném období – suchém a plném slonů. A že jich bylo! Desítky až stovky, volně se pasoucích na travnatých pláních, včetně spousty mláďat, která se motala mezi dospělými. Ti malí byli tak roztomilí, že člověk málem zapomněl, že jejich rodiče občas převrátí Jeep jako krabičku od sirek.
vypadá mírumilovně, ale občas klidně převrátí jeep
Turistů nebylo přehnaně – pár jeepů rozptýlených po savaně. U nejlepších výhledů se Jeepy a turisti shlukovali, ale náš šikovný řidič vždycky trochu popojel, takže výhledy byly parádní. Všechno šlo idylicky, dokud se jeden slon nerozhodl, že se mu náš Jeep nelíbí a rozběhl se směrem k nám. Náš průvodce měl nervy z oceli a křikem a bušením do kapoty slona odradil. Zastavil se tak metr od nás. Škoda, mohl být adrenalinový zážitek. Sloni prý občas auto poškodí tak, že je nepojízdné, ale o lidských obětech průvodce nic neříkal.
Zajímavostí o slonech jsme slyšeli spoustu – například, že nemají přirozeného nepřítele (což po té scéně vypadalo dost uvěřitelně), dokážou cítit vodu na několik kilometrů, prý si pamatují lidi, spí ve stoje, chladí se ušima, umírají ve chvíli, kdy přijdou o zuby - cca 60 let, domácí se dožívají vyššího věku.
náš řidič měl železné nervy, slon nám málem převrátil auto
Největší hvězdou dne ale nebyl slon, nýbrž náš řidič. Jakmile jsme vyjeli z parku, zastavil, vytáhl z kapsy papír plný poznámek a začal opravovat, co průvodce říkal špatně – a doplňoval, co vůbec neřekl. Byla to taková improvizovaná „druhá část safari“ – tentokrát vzdělávací.
Celkový dojem? Zážitek parádní, ale 3,5 hodiny naprosto stačí. Dál už by člověk potřeboval sprchu, pivo – a možná lehce větší odstup od všech tvorů s chobotem.
