Teplý listopad přeje otužilcům začátečníkům

Jelikož je stále relativně teplé počasí, bez obav se dá s otužování začít teprve v těchto dnech. Je dobré ale nezkoušet to rovnou „od nuly“ ale předtím, než se rozhodnete, že se ponoříte venku do studené vody nebo půjdete na procházku v tričku a kraťasech, si doma pouštět pravidelně studenou sprchu a zůstávat v ní déle a déle.

Já jsem se otužovat začal v době kovidu, když to bylo všeobecně populární, protože se moc sportovních aktivit tenkrát dělat nedalo. A s otužováním jsem nepřestal ani dnes a to aniž bych chodil do nějakých kurzů anebo k tomu studoval odbornou literaturu. Prostě postupuji tak nějak intuitivně, co mi tělo dovolí a hlava řekne, aby to nebylo nikdy až příliš nepříjemné.

Přes léto si dávám každý den studenou sprchu, abych se „udržoval“ a od listopadu se začínám koupat venku v řece, v rybníku nebo v jezeře, prostě kde se dá. Letošní listopad je teplý, takže čekám, až to venkovní koupání bude skutečným otužováním. Tento podzim nahrává lidem, kteří s otužováním teprve začínají, protože to zkoušet, až když jsou teploty pod nulou, není rozumné a riskujete tím onemocnění.

Koupat se v ledové vodě je trochu něco jiného, než chodit v zimě málo oblečený případně běhat ve sněhu jen v trenýrkách, jako jsem to v minulosti také dělal.

Tuhle aktivitu ale příliš nedoporučuji, neboť při pohybu se můžete zpotit a když vás pak ofoukne na nahém těle, může to být zdraví nebezpečné. Případně při velkých mrazech může člověk dostat i zápal plic, když je udýchaný, takže s takovými experimenty je třeba být velmi opatrný.

Dle svých radím začít s otužováním tak, že si na sebe pouštíte nejdříve jen studenou sprchu od noh postupně nahoru a zůstáváte v ní delší a delší dobu. Od konce babího léta byste se pak měli postupně začít koupat i venku. Letošní rok s vyššími teplotami umožňuje těm, kteří s otužováním teprve začínají, zkusit venkovní koupání klidně i teď, protože to nebude naráz tak velký teplotní šok, jako kdyby byly mrazy a člověk s otužováním začínal až v lednu, což se nemá.

Začít venku je dobré nejdříve krátkým smočení části těla a postupně přidávat minuty (nebo klidně i jen vteřiny navíc). Dobré je se namočit jenom do půl těla a příště se ponořit víc a pak ještě víc, až je člověk ve vodě celý. Hlavu namáčet není vhodné, proto někteří otužilci nosí v mrazu ve vodě čepici. Také je dobré mít ruce v rukavicích a nohy v neoprenových ponožkách, člověk pak vydrží ve vodě déle.

Já osobně ale na tyto výhody nehraju a nepoužívám žádnou z těchto vyjmenovaných pomůcek. Zároveň ale musím říct, že netrhám žádné rekordy a to, jak dlouho ve vodě budu, si už nestopuji a zůstávám jen podle toho, jak se cítím, tedy čistě pocitově. V minulosti jsem zkoušel být ve vodě o jednom stupni Celsia několik minut (myslím, že jsem vydržel pět), ale už to nedělám a čas si nestopuju. Pak jsem se totiž necítil dobře, ztratil jsem pocit tepla a nevnímal jsem pak už teplotu a když jsem vylezl, byla mi zima, takže o podobné rekordy se už nepokouším. Vše je o pocitu a dělám to přece proto, abych se cítil dobře.

Amatérsky si dovoluji přirovnat otužování k běhu, ten vám také navodí příjemné pocity, endorfiny a pocit štěstí - dopamin. Otužování je ale méně fyzicky namáhavé a podobné stavy, jako si přivodíte hodinovým během, dosáhnete za pár minut v ledové vodě.

Také bych otužování poradil alkoholikům místo skleničky, protože když vylezete po několika minutách z ledové vody, taky se vám bude točit hlava.

Jenom pozor, než se začnete systematicky otužovat, měli byste si nechat vyšetřit srdce, jestli tu zátěž zvládne. A také nedoporučuji chodit se koupat samotný, kdyby se člověku náhodou něco stalo, aby byla poblíž pomoc, která vám pomůže z vody a v neposlední řadě, aby vás měl kdo fotit na sociální sítě, kde se lidé otužováním rádi chlubí.

Už se těším, až se večer ponořím do studeného jezírka tam u nás v lomu..