Výstup na Lysou horu, kde teď budují dobrovolníci chodník, a rozlepená bota

Nová cesta je štětovaná z kamenů posbíraných po okolí. Doposud tam totiž přístup mnohým komplikovaly nerovné kameny a kusy betonu. Také do dalších etap úpravy vrcholu slavné „Lysé“ se prý budou moci zapojit dobrovolníci.

Lysá hora je unikátní místo v tom, že na ni někteří lidé chodí pořád dokola, skoro každý den a evidují si počty výstupů. Ti „nejlepší“ jich mají tisíce až desítky tisíc. Je to taková místní tradice, která patrně souvisí s horníky a jejich výsluhami v důchodu, do kterého odcházejí v dřívějším věku, než ostatní, tak aby se nenudili doma, pořádají výstupu na toto nejvyšší horu Valašska.

Při této příležitosti mi dovolte malou vzpomínku na naši legendární výpravu na „Lysou“ s rozlepenou botou.

To jsme se tak rozhodli po letech jít s kamarády na vandr. Jeli jsme na těžko, to znamená, že jsme si v batohu na zádech nesli s sebou oblečení na další dny a taky spacák a někdo tam měl i stan. V sobotu v šest ráno vlakem z Brna do Ostravy a pak „osobákama“ s přestupem do Ostravice. Z ní pak po žluté značce nahoru na horu. Lysou horu, královnu Valašských Beskyd. A vzali jsme to ještě pár kilometrů oklikou po modré, aby se neřeklo, že takoví zdatní turisté jdou tak krátkou trasu.

Ranní deštík, slovy liják, jsme přečkali v kavárně (hospoda byla zavřená) a pak po pár točených pivech jsme vyrazili. Teda, já jsem si nedal ani jedno pivo, protože jsem přestal pít alkohol, ale ostatní se patřičně posilnili a šli jsme klidným tempem k vodopádům.

Jakmile přestalo pršet, tak vlahý vzduch postupně začaly prostupovat sluneční paprsky. Měli jsme před sebou parametry krásného víkendu.

A pak se to stalo. Jednomu členu výpravy, jmenoval se Milan, se postupně začala rozlepovat bota. Vrcholu dosáhl jen s největšími obtížemi. Odchlíplou podrážku jsme mu cestou provizorně zalepili a svázali. Bez nás by byl ztracen. Tak to na horách bývá. V nouzi poznáš přítele.

Později se z něho stala celebrita, se kterou se chtěl kde kdo seznamovat a fotografovat. Dokonce se na jeho počest začaly pořádat dobročinné sbírky a samostatné výpravy.

V budoucnu bych ho rád seznámil s panem prezidentem, protože ten také rád chodí na Lysou horu, ale o tom až příště…