Článek
V Plzni se muzikál Elisabeth autorské dvojice Sylvester Levay a Michael Kunze hrál v divadle J.K. Tyla mezi lety 2019 a 2023 včetně open air uvedení v amfiteátru Lochotín. Od konce roku 2024 se muzikál uvádí v ostravském Národním divadle moravskoslezském a to ve značně odlišném zpracování. Rád bych doplnil hned zkraje, že v Plzni jsem představení viděl celkem třináctkrát (plus jednou open air verzi) a na ostravském představení jsem byl nyní poprvé (a již nyní vím, že také ne naposledy).
Začátkem je asi potřeba říct, že je to prostě jiné, byť jde o stejné dílo. Myslím jiné hlavně po režijní stránce. Začneme tedy asi scénou. Ta je víceméně statická do půlkruhu s okénky a balkóny. Na první pohled je to vlastně fajn, než zjistíte, že s tímhle se nedá celé představení hnout kromě roztahování a zatahování závěsů. Má to ale na některé scény výhodu, například audience u Franze Josefa nebo úvodní galerie mrtvých příbuzných, tam to působí vyloženě skvěle efektně a tyhle konkrétní scény na mě výjimečně působily i trochu lépe než u nás v Plzni.
Několikrát se na scéně objevuje asi osmička otočných zrcadel. To mi sedělo perfektně do scény mezi Elisabeth a Rudolfem při duetu „Být tak tvým zrcadlem“, ale jinak to na mě působilo jen jako umělé vytváření pohybu a akce na jinak statické scéně. Smrt má na jevišti kočár, který je několikrát oboustranně použit, to působí v některých scénách docela efektně, ale jindy mi to přišlo zbytečné. Celkově se Smrtí se v ostravské verzi až nadměrně pojí motiv rakve, ať už v případě úmrtí malé Sofie (to působilo trochu jako z hororu) nebo smrt velké Sofie, která pro změnu působila snad až trapně, když se herečka skládá do něčeho mezi trůnem a rakví. Úplně mimo mi přišlo osnování plánů na rozhádání Elisabeth a Franze, které bylo zpracováno jako skupinová jízda na koni, to bylo úplně navíc.
Když jsme už u nějakých konkrétních režijních záměrů, v ostravské verzi nedává smysl provázání scény před skladbou „Stíny jsou dnes delší“ se skladbou samotnou, protože to má logiku, jak bylo u nás v Plzni, že Rudolf bral drogy a měl pak z toho vidiny, to tady naznačené nebylo, prostě přišel a najednou tam byl se Smrtí jen tak. Trochu moc krajně bylo zpracováno „20. století už volá“, jak kostýmy tak i tím, že v závěru se vyloženě naplno hajlovalo, což u nás prostě byl jen rozezlený dav s pochodněmi, více to na mě působilo jako rozezlený lid, což se hodí víc.
Kapitolou samou o sobě jsou různé projekce. Seděly mi snad jen ve dvou scénách - na začátku když je Sissi s otcem a stejná hlava s projekcí tam pak byla na začátku druhé půlky s maďarskou vlajkou. Ale nesedělo mi to ke „Kýči“, kde projížděly všechny možné kýčovité suvenýry, chápu asi snahu ušetřit na rekvizitách, ale to mi moc nesedělo. Dvakrát (svatba v kostele a pohřeb Rudolfa) byla přes takové to poloprůhledné plátno projekce létajících svíček. Asi chápu co to má evokovat, ale já se v tu chvíli ocitnul ve Velké síni v Bradavicích během příchodu Harryho do Bradavic, pardon. Takže to mě trochu rozhodilo. A Když Sissi píše Franzovi ultimatum tak stojí před podobnou stěnou na kterou se promítá psaný dopis, to by asi problém nebyl, ale za mě skutečný pergamen a pero působí reálněji a efektněji. Závěr s výčtem mrtvých příbuzných byl také s projekcí a to už byl na mě moc velký guláš, člověk neví jestli sledovat projekci, nebo co se děje za poloprůhlednou stěnou. Cafe Wien bylo zpracované zajímavě ale velké svítící nápisy „CAFE WIEN“, se kterými se jezdilo po jevišti, byly na můj vkus moc moderní a k historické Elisabeth se to nehodilo.
K samotným postavám pak začnu snad tím, že rozdělení na mladou Sissi a dospělou dává asi smysl, pokud Sissi hraje starší herečka a úvodní třetina představení by v jejím podání mohla působit nepatřičně, ale to rozhodně není případ ostravských představitelek Elisabeth, v pohodě by to utáhly celé bez výměny s mladšími kolegyněmi. Trochu problematické je pojetí Sofie, protože defacto všechny tři alternace (bez ohledu na to kterou jsem zatím viděl) neodpovídají věkem, a tak to trochu působí, že Franzovi sestra či manželka hledá milenku, než že mu matka hledá ženu. Po pěvecké stránce jsem však s Andreou Gabrišovou neměl žádný větší problém. Jelikož téměř ve všech scénách má Sofie k ruce svoji „asistentku“, kterou ztvárnila Eva Zbrožková, říkal jsem si, že obráceně by to dávalo větší smysl - Eva jako Sofie a kterákoliv z trojice představitelek Sofie jako ta její asistentka. Nevím ale, jestli třeba Evě Zbrožkové Sofie nesedí například rozsahem.
S představitelkou Elisabeth jsem neměl žádný problém. Betku Bartošovou známe i u nás v Plzni jako Liduschku Baarovou, po pěvecké stránce není co vytknout, herecká stránka byla sebevědomá a vlastně přechod od její mladší kolegyně působil opravdu jako dozrání a najednou byla sebevědomější a více svá. I vizuálně mi jako Sissi přišla skvělá. Honzu Kříže asi nemusím komentovat, známe ho z naší verze, tady možná místy zamrzí, že se snaží vybírat některé výšky podobně jako Pavel Režný, ale ne vždy se to podaří. Jako Lucheniho jsem měl Tomáše Savku a ten tedy zatím ve všem, kde jsem ho viděl, byl stejně skvělý, tady tomu nebylo jinak. Ta role mu sedí. Jako Franze Josefa jsem měl Romana Haroka a ačkoliv jsem slyšel, že je v roli lepší než Lukáš Vlček, přišlo mi, že typově mi do role neseděl tolik, přeci jen je trochu drobnější postavy, narozdíl od Lukáše Vlčka a Pepy Hruškociho, kteří jsou vyšší. O arcivévodkyni Sofii v podání Andrey Gabrišové již byla řeč o pár řádek výše.
Postava Ludoviky nebyla jako u nás v Plzni spojena s Madam Wolf, takže obě postavy měly vlastní herečky s téměř nulovým prostorem. Mladý Rudolf byl velice šikovný, kdo viděl v Ostravě Olivera, tak ví, že může čekat kvalitní výkon, oba představitelé hrají právě v Oliverovi. Dospělý Rudolf je v podání Adama Živnůstky v pořádku - nic asi vyloženě na pochvalu (ale ani na výtku) nemám, snad jen že je škoda, když už výměnu na jevišti při postaršení udělali u Elisabeth, vynechali tenhle prvek u Rudolfa, což je zase případ naší plzeňské inscenace. Jiří Hájek, kterého z oper známe docela dobře, se mi na otce Elisabeth hodil podobně jako třeba náš Honza Ježek. Myslím si, že Oldřich Kříž v té roli bude také skvělý.
Trochu mě překvapilo, když mi Betka po představení říkala, že v Ostravě mají kompletní orchestraci, že u nás v Plzni údajně bylo menší obsazení orchestru, ale v některých pasážích mi oproti naší hudební složce něco chybělo, nevím teď přesně co, ale zvuk nepůsobil vždy identicky. Zamrzelo mě třeba u „Mléka“, že i když měla company bandasky na mléko, tak nevyužívali rytmického potenciálu jako právě company u nás v Plzni. Jen s hudbou bez rytmů bandasek na mě tohle hudební číslo působilo nějak prázdně.
Závěrem bych tak snad jen shrnul, že ostravská Elisabeth je jiná než ta plzeňská. Pro srovnání rozhodně doporučuji vidět, přeci jen po té hudbě se nám stýská všem, navíc za některými výkony se vyplatí jet tu dálku, ale obecně bych řekl, že kvalit plzeňské inscenace ta ostravská nedosahuje. Ještě doplním, že ostravští přátelé, kteří již viděli obě alternace, doporučují i druhé obsazení než jsem měl já, především Natálii Tichánkovou (Elisabeth), Lukáše Adama (Lucheni) a Patrika Vyskočila (Smrt).
Hodnocení: 65 %
