Článek
V návaznosti na předchozí úvahu po skončení prvního semifinále Eurovize 2025 přicházím s pomyslným pokračováním, které bych rád zahájil případem Česka. Náš letošní reprezentant ADONXS s písní Kiss Kiss Goodbye sice patřil v uplynulých měsících k favoritům na úspěch (záměrně nepíšu na vítězství), ale po příjezdu do Basileje a prvních fotografiích a záběrech ze zkoušek jeho pozice začala pomalu, ale jistě oslabovat. Ještě více po překvapivých (ne)postupech v prvním semifinále, které jen dokázaly, že je úplně jedno, jak si vedete u sázkových kanceláří nebo u fanoušků, zkrátka a jednoduše na Eurovizi platí, že nikdo nemá nic jisté a je potřeba věnovat dostatečnou péči soutěžnímu vystoupení.
ADONXS je skvělý interpret, což dokazují nejen ostatní soutěžící, mezi kterými patří mezi velkého oblíbence, ale ostatně i jeho soutěžní píseň Kiss Kiss Goodbye funguje skvěle. Jediné, kde tak můžeme vidět možnou složku neúspěchu je přenesení písně na samotnou stage, což je velice obtížný úkol. Množství světel, projekčních ploch, ale třeba i využití rekvizit, kostýmy nebo líčení a choreografie, všechno musí do sebe zapadnout a to stojí určité úsilí, které do letošního vystoupení česká delegace zcela jistě vložila, ale celé toto soukolí je tak složitý mechanismus připomínající alchymii, že někdy prostě výsledek nevyjde tak, jak jsme očekávali. Možná chyběla určitá svoboda a autenticita? Nebo byla bílá barva příliš sterilní a chtělo to něco vizuálně zajímavějšího? Takových otázek bychom si mohli pokládat spoustu a odpovědí bychom se stejně nedobrali. Základem je prostě zkoušet to dál zas a znovu, protože co se nepodařilo jednou, to může příště vyjít nad očekávání dobře a naopak. Jen jako náhodnou zajímavost lze také uvést fakt, že jediným českým reprezentantem, který prošel soutěží Superstar a podařilo se mu na Eurovizi postoupit do finále, zůstává Gabriela Gunčíková z roku 2016. Ben Cristovao, Aiko ani ADONXS takové štěstí bohužel neměli.
účastníci druhého semifinále Eurovize 2025 v Basileji (Švýcarsko)
Určitě bychom ale mohli poukázat na fakt, že se nálada hlasujících diváků pomalu navrací k trendu, který byl na Eurovizi vidět již v minulosti - autenticitu často totiž přináší národní jazyk, případně přítomnost etno prvků. Zkrátka a jednoduše, ne vždy musí angličtina a generický pop znamenat sázku na jistotu a publikum už na stejnou návnadu nemusí zabrat stejně jako v minulosti. Stačí se podívat na nepostupující z obou semifinálových přenosů - v prvním semifinále zůstalo pět písní a všechny byly v angličtině, v druhém semifinále ze šesti nepostupujících jsou čtyři písně v angličtině (dobře, čistě anglické jsou jen tři a jedna další je napůl s gruzínštinou). A když obrátíme svou pozornost na sobotní finálový přenos, najdeme mezi 26 písněmi, které budou bojovat o vítězství, jen šest je kompletně v angličtině a další tři angličtinu kombinují s nějakými dalšími jazyky. Zkrátka nemůže být náhoda, že u 20 finalistů uslyšíme i jiný jazyk než angličtinu. A to už je fakt, který se nedá přehlížet. Jenže je potřeba najít cestu, která by mohla pro nás fungovat, protože přeci jen čeština to má na mezinárodním poli trochu složitější.
Zajímavých historických okamžiků bychom ale díky výsledkům obou semifinálových přenosů Eurovize 2025 našli mnoho. Například poprvé v historii Eurovize ve finále uslyšíme dánskou interpretku, která pochází z Faerských ostrovů. Když už jsme u Dánska, tak tomu se podařilo kvalifikovat do finále Eurovize po pětileté pauze poprvé od roku 2019, což ale díky úspěchu ostatních skandinávských zemí znamená, že poprvé od roku 2014 ve finále Eurovize uvidíme celou Skandinávii - Island, Finsko, Norsko, Švédsko i Dánsko. Také pobaltské státy nemají společnou historii spojenou s účastí ve finále dlouhou. V minulém roce se podařilo do finále kvalifikovat všem třem (Litva, Lotyšsko i Estonsko) po devíti letech a v letošním roce na tento úspěch tato trojice zemí navázala. A do třetice těchto zajímavostí tu máme země bývalé Jugoslávie. Ty se na Eurovizi potýkají s nepříliš pravidelným úspěchem, v posledních letech se stalo nepsaným pravidlem, že jsme ve finále vždy alespoň jednu takovou zemi viděli, která pak s velkou radostí sbírala body od odborných porot z těchto přátelských států. Eurovizní finále bez zemí bývalé Jugoslávie bylo naposledy v roce 2013 a letošní rok 2025 je dalším takovým po dlouhé 12leté pauze.
Dosavadní výsledky Eurovize 2025 tak pouze ukazují, že si nikdy nemůžete být ničím jistí a neustále přináší další a další překvapení. A již teď můžeme s jistotou říci, že další příjemná (i nepříjemná) překvapení nám přinese sobotní finálový přenos, který začne ve 21:00 na ČT1. A historické okamžiky se budou psát dál i bez české účasti. Alespoň si můžeme najít jiné oblíbence, komu budeme v sobotním finále fandit, a poté již naši pozornost můžeme obátit k dalšímu ročníku, který bude již jubilejní 70., což si bez ohledu na to, kdo v Basileji zvítězí, zaslouží náležitou oslavu.
