Článek
„Proč jsi nervózní?“ zeptal jsem se přímo. Podíval se na mě přes rameno, pak znovu stočil pohled do davu. „Když tě uvidí se mnou, budou mít kecy. A ty budeš čuchat k oblíbenosti ze spoda.“ Protočil jsem oči a ironicky se usmál. „Ze spoda už čuchám ke svý kariéře. Myslím, že si můžu dovolit tam přihodit i oblíbenost na týhle škole.“
Hokejista Tonda se po zranění kolene musí ze zimních stadionů vrátit zpátky na střední školu, což je pro něj něco nového. A ve škole potkává tichého Matěje, který má své problémy, se kterými se musí vyrovnat. Ale co Tondovi vnitřní démoni? Můžou si pomoci navzájem? A co jim přinese budoucnost?
Viděl jsem jeho stará videa ze zápasů. Bylo na tom něco magického – jak se hnal za pukem, elegantně nahrával, a nekompromisně střílel. Byl to doslova mistr. Nebyly to jen zápasy, ale i rozhovory, které dával během přestávek. Vlasy mokré potem, přilba sundaná, čelo vlhké a lesklé, tváře rudé od námahy. A já si najednou pomyslel, jestli tak vypadá i při… jiných aktivitách.
Tvrdý zásah - kafe
Stál tam s rukama v kapsách, hlavu lehce nakloněnou a prohlížel si malby na stropě. Světlo z vitráží mu dopadalo na tvář a na zlomek vteřiny vypadal jinak. Klidně, skoro bezstrarostně. Takovýho jsem ho ještě neviděl. Byl jsem zvyklej na jeho zvednutý obočí, skeptický pohledy a sem tam kousavý poznámky. Tohle bylo nový. A sakra, kdyby věděl, jak dobře vypadá, když se takhle uvolní…
Začátkem této recenze bych rád zmínil, že jsem ještě nikdy nečetl takto nevydanou knihu jako betačtenář, to pro mě byl zcela nový zážitek. Očekával jsem, že budu číst nedokonalý příběh, který ještě potřebuje dopilovat a vychytat nějaké mouchy a chybky, ale opak byl pravdou. Já měl pocit, jako bych dostal knihu, která má za pár týdnů vtrhnout na pulty knihkupectví. Tak dobrá byla, už dotažená do konce bez různých komplikací. Čtení jsem si neskutečně užil od prvních stránek až do úplného konce. Kniha je vyprávěna ich-formou vždy z pohledu Tondy nebo Matěje, takže se vám stane, že se nemůžete dočkat té přespříští kapitoly, což je prvek, který v mém případě, když je nějaká kniha napsána v tomto formátu, pomáhá urychlit tempo čtení.
„Tonda je jen kámoš. Ne… ne žrádlo,“ začal jsem smát, protože mi to s tou hladinkou přišlo až příliš vtipný. Bylo to absurdní. Hrozný.
Ačkoliv se jedná o hokejovou MM (gay) romanci (hokeje ale v knize tolik není) bez erotických scén (tedy spadá spíše do young adult než do new adult), v knize najdeme jako vyvážení silnou dávkou heavy contemporary u obou hlavních hrdinů. Nečekejte tak procházku růžovým sadem a až jednou někde kniha vyjde (všimněte si, že nevolím slovo jestli, ale až), tak bych k ní rozhodně doporučoval prodávat i balíček tematických papírových kapesníčků. A pokud si myslíte, stejně jako já, že už máte MM romance načtené a nic vás tak během čtení nemůže překvapit, tak vězte, že může. Já sám jsem byl po dočtení překvapený, ale o to více si vážím, že autorka Valérie Podrázská dokázala něco takového vymyslet. A když už jsme u toho myšlení, z konverzace s autorkou vím, že má vše do posledního detailu promyšlené a pokud vše v budoucnu klapne, máme se rozhodně na co těšit nejen s Tvrdým zásahem.
„Nejsi nic a nejsi ani parazit,“ řekl jsem tiše, ale pevně. „Jsi Matěj. Můj Matěj.“
Tvrdý zásah - dočteno
Název: Tvrdý zásah
Autor: Valérie Podrázská
Počet stran: 250
Nakladatelství: betace dosud nevydané knihy
Čteno: poprvé
Hodnocení: 100 %
Čteno: 16. 4. 2025 – 26. 4. 2025
