Článek
Již před prosincovým zasedáním členských vysílatelů Evropské vysílací unie mnoho televizí z účastnických zemí oznamovalo, že pokud Izrael bude i nadále součástí Eurovize, odhlásí se. Na každoročním zasedání Evropské vysílací unie proběhlo hlasování, v němž většina účastníků potvrdila, že nedávné změny v pravidlech Eurovize jsou pro ně dostatečné a další hlasování o účasti Izraele v Eurovizi není nutné.
Tyto změny v pravidlech zahrnují například návrat odborných porot do semifinálových přenosů, kde od roku 2022 hlasovali pouze televizní diváci, a také jejich rozšíření z pěti na sedm členů, z nichž dva porotci musí být ve věkové kategorii od 18 do 25 let, aby byla zajištěna i věková pestrost porot. Nově byl rozšířen také okruh profesí, které v těchto porotách mohou zasednout. V pravidlech je nově ukotveno i to, že je zakázána masová propagace soutěžních písní s podporou vlády či třetích stran. Hlasující televizní diváci měli do letošního roku možnost poslat 20 SMS hlasů svým favoritům, ale od příštího roku se tento počet sníží na polovinu. I to by mělo omezit nadměrnou jednostrannou podporu jedné skladby a hlasování by tak mělo podle Evropské vysílací unie být více férové.
Ani tyto změny však neuspokojily některé nespokojené členské země (konkrétně televize z těchto zemí, které jsou členy Evropské vysílací unie), které tak ihned po zmíněném hlasování začaly oficiálně oznamovat odhlášení z nadcházejícího ročníku Eurovize, který se v květnu 2026 uskuteční ve Vídni. Mezi těmito zeměmi najdeme Nizozemsko, Slovinsko, Irsko, ale i Španělsko. Poslední zmíněná země bude asi chybět nejvíce, protože se jedná o zemi s jednou z nejpočetnějších fanouškovských i diváckých základen Eurovize. Navíc se jedná o zemi, která je součástí tzv. Velké pětky a má místo ve finále Eurovize automaticky. To hlavně z důvodu, že patří mezi země, které do rozpočtu Evropské vysílací unie přispívají nejvíce, takže bude zajímavé sledovat, nakolik to ovlivní i rozpočet samotné Eurovize.
Tyto čtyři země ale nejsou jediné, které mohou před příští Eurovizí odejít. Otazník zatím stále visí nad Islandem a Belgií. Tyto dvě země by se měly k situaci vyjádřit nejpozději během příštího týdne. Hlavně Island v posledních letech patřil mezi silný hlas, který se stavil proti účasti Izraele, a proto se jeho odhlášení bere jako téměř jisté. V národním kole Söngvakeppnin dokonce v roce 2024 soutěžil palestinský zpěvák Bashar Murad, který skončil na druhém místě.
Malou náplastí na tyto bolestivé odchody pak může být návrat tří balkánských zemí, které se z Eurovize odhlásily v posledních třech letech především z ekonomických (a ne politických) důvodů - Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko. Dá se tak předpokládat, že se celkový počet účastníků Eurovize 2026 zastaví někde okolo 34 nebo 35 států, což je nejnižší počet účastníků za posledních 20 let, i v roce 2004 na Eurovizi bylo 36 zemí, což je letos téměř nedostižné číslo. Jedině snad pokud by Evropská vysílací unie přizvala nějakou zemi jako speciálního hosta, například Kazachstán nebo Kosovo, v posledních týdnech kolují řeči i o účasti Kanady. Tak či onak se výroční 70. ročník Eurovize do historických análů zapíše černým písmem a mnohým fanouškům po něm zbyde v puse nepříjemná pachuť. Jen budoucnost pak ukáže, jakým směrem se bude největší nesportovní událost na světě dál ubírat.
