Článek
Bylo mnoho favoritů, mnoho outsiderů, a proto jsme se logicky během finálového přenosu, respektive během vyhlašování výsledků, dočkali nejednoho překvapení. Jestli milého či nemilého, to už nechám na každém divákovi.
Asi bude nejlepší začít vítězem. Tím se stal rakousko-filipínský mladík Johannes Pietsch, který vystupuje pod uměleckým jménem JJ. Ve svých 24 letech již vystupuje ve Vídeňské státní opeře, ale i nadále se věnuje studiu operního zpěvu, jeho hlas je kontratenor, který často zní jako zpěv přesahem (tzv. falzetem). Se svou soutěžní skladbou Wasted Love sice neoslovil nejvíce televizních diváků, u kterých skončil až na čtvrtém místě, ale těšil se velké podpory od odborných porot, u kterých zvítězil. Od 8 národních porot dokonce získal nejvyšší bodové ohodnocení - 12 bodů. Díky jeho vítězství se přesune Eurovize ze Švýcarska do Rakouska, kde se naposledy soutěž konala v roce 2015 při svém 60. výročí a právě příští rok čeká soutěž další kulaté výročí, protože Eurovize 2020 byla zrušena a do celkového počtu ročníků se tedy nepočítá.
Nechybělo však mnoho a celá situace okolo výsledků mohla být mnohem vyhrocenější. Na druhém místě totiž skončila Izraelka Yuval Raphael s baladou New Day Will Rise a až do poslední chvíle držela první místo, než byly JJovi přičteny body od televizních diváků. Právě to totiž izraelská reprezentantka kompletně ovládla, kdy získala téměř 300 bodů. Vzhledem k aktuální geopolitické situaci a také faktu, jak citlivou otázkou je v eurovizních kruzích už jen účast Izraele v soutěži, by izraelské vítězství znamenalo hotové peklo, jakkoliv byla jejich soutěžní skladba emotivní a kvalitní. Ač se to fanouškům a veřejnosti líbí nebo ne, v určité míře jsou výsledky zkresleny různými geopolitickými vlivy. Kdyby vyhrál Izrael, umím si představit bojkot některých států či interpretů už jen z principu, že by měla další Eurovize být v Izraeli a tato situace by se Evropské vysílací unii (EBU) k 70. ročníku Eurovize rozhodně do karet nehodila, takže můžeme být jedině rádi za vítězství Rakouska, které má navíc i strategickou polohu ve středu Evropy a při pořádání Eurovize v roce 2015 se osvědčilo a mnozí právě na tento ročník dodnes vzpomínají v dobrém. Do této kategorie se řadím i já, protože Eurovize 2015 byla úplně poprvé, kdy jsem na Eurovizi osobně vyrazil, ačkoliv jsem ji v té době sledoval již 8 let.
Od roku 2023, kdy bylo zrušeno hlasování odborných porot v semifinále a o postupujících semifinalistech tak rozhodují jen a pouze televizní diváci, jsme ve finále svědky diametrálních rozdílů mezi hlasováním porot a televizních diváků. Jelikož v minulosti, kdy byly ještě poroty v semifinále přítomny, tak už postupující byli jakýmsi kompromisem mezi oběma hlasovacími skupinami, finálové rozdíly sice stále byly přítomny, ale ne tak extrémní jako nyní. Je tak na zvážení EBU, jestli by nebylo potřeba tuhle změnu pravidel po třech letech v praxi zanalyzovat a zrevidovat.
Zatím není ještě známo, kde v Rakousku se příští ročník Eurovize bude konat, ale to ukážou až nadchazející týdny a měsíce. Největší šílenství začne opět na přelomu roku, kdy jednotlivé země začnou vybírat své další reprezentanty. A pokud byste chtěli vyzkoušet něco jiného, tak mohu doporučit třeba dětskou Eurovizi, která se letos bude konat v polovině prosince v Gruzii. Často totiž na dětské Eurovizi zazní písně, které by své „dospělé“ kolegy s přehledem strčily do kapsy, ale občas se to trochu promíchá a obrátí a právě například letošní skladba Laika Party od Irska zněla, jako by byla napsaná pro dětskou Eurovizi a ne pro tu dospělou. I takové zajímavé situace ale Eurovize může přinášet. A kdyby vás takové informace zajímaly a nenašli jste je zde na Seznamu, vždy můžete zamířit do virtuální eurovizní arény na ESCarena.cz. Já se ale budu snažit sem na Seznam čas od času sepsat nějakou myšlenku na toto téma, o které se pak můžeme pobavit i v diskuzi. Stále je totiž mnoho témat, která se kolem Eurovize dají řešit. A od toho jsem tu pro vás já.
