Článek
Kdy dohodu uzavřít?
Dohoda o vypořádání SJM je nejčastěji spojena s tzv. „nesporným“ rozvodem, kdy je dohoda uzavírána před samotným rozvodem jako jedna z podmínek pro tento způsob rozvodu. Její účinnost pak nastává až se zánikem SJM, tedy s právní mocí rozsudku o rozvod manželství.
Dohodu však lze uzavřít i po zániku manželství.
Co musí dohoda obsahovat?
Dohoda, která musí být v písemné formě a podpisy na ní musí být úředně ověřeny, by měla pojmout veškerý majetek, který do SJM náleží. Jedná se tedy jak o věci movité i nemovité, o společné dluhy a pohledávky, prostředky na bankovních účtech, obchodní závod apod. a zejména tehdy, pokud je dohoda uzavírána před rozvodem manželství, je potřeba se dohodnout i na bydlení a případném výživném pro manžela. Vypořádat lze rovněž spoření, životní pojištění či penzijní připojištění.
Movité a nemovité věci
Movité věci by měly být dle rozhodovací praxe soudů v dohodě řádně popsány (značkou, barvou, rokem výroby či zakoupení a odhadovanou cenou apod.). Je téměř nemožné do dohody vepsat veškerý movitý majetek, který manželé nashromáždili, veškerý hodnotnější majetek by zde však měl být popsán.
Co se týče nemovitých věcí, pak je potřeba je specifikovat dle katastru nemovitostí. Jejich vypořádání je samozřejmě vázáno na následný zápis do katastru nemovitostí a k jejich vypořádání tak nedochází účinností dohody, ale až tímto zápisem.
Společné dluhy a pohledávky
Nejčastějším dluhem, který je vypořádáván, je samozřejmě hypoteční úvěr. Tento je nejčastěji vypořádáván tak, že jej převezme nabyvatel nemovitosti a druhý manžel je z tohoto úvěru vyvázán. Je však zapotřebí součinnosti banky, která s tímto musí souhlasit.
Podstatné však je, že dohoda mezi manželi o tom, že dluh převezme jeden z manželů, nemá automaticky účinky vůči věřiteli a ten se tak může domáhat uspokojení dluhu i po druhém manželovi. Je tedy vhodné pro tyto případy zanést do dohody i sankci za tyto případné následky.
Bydlení a výživné
Zde máme na mysli vypořádání právního titulu bydlení. V případě, že jich manželé nevedou společnou domácnost, lze samozřejmě uvést, že již k faktickému vypořádání tohoto došlo a manželé jsou již dohodnuti. V opačném případě by v dohodě mělo být sjednáno, jak a kým bude nemovitost dále užívána.
V době rozvodu manželství samozřejmě ani jeden z manželů nemusí splňovat podmínky pro vznik vyživovací povinnosti a výživné mezi rozvedenými manželi je spíše výjimkou. U výživného rozvedených manželů je vždy podstatným, zda neschopnost sám se živit, měla původ v manželství.
Vypořádací podíl
Je čistě na účastnících dohody, jak si společný majetek vypořádají a jaký si budou hradit vypořádací podíl. U nemovitostí se nejčastěji vychází z nějakého odborného odhadu tržní ceny či z ceny, na jaké se manželé shodnout. Vypořádací podíl samozřejmě ani nemusí být sjednán, pokud budou manželé spokojeni s rozdělením majetku. Stejně tak nemusí být majetek rozdělen rovným dílem – zde je možné zohlednit vnosy manželů apod.
Jak bylo zmíněno úvodem, vypořádání společného jmění manželů dohodou je tím nejvhodnějším způsobem. Pokud však dohoda není možná, nezbývá než žádat vypořádání SJM soudní cestou.
Petra Langerová, advokátka v Olomouci a Šternberku
