Článek
Tento krok však může mít významný dopad na dědické nároky ostatních dědiců. Jak tedy darování za života ovlivňuje dědictví?
Započtení daru na dědický podíl
Podle občanského zákoníku platí, že pokud zůstavitel daroval některému z dědiců majetek za svého života, může se tento dar započíst na dědický podíl dědice. To však platí pouze tehdy, pokud zůstavitel:
- takovou vůli výslovně projevil ve formě předepsané pro pořízení závěti
- nebo byl-li by jinak nepominutelný dědic (potomek) neodůvodněně znevýhodněn (k obvyklým darováním se však nepřihlíží).
Započtení
Započtení znamená, že hodnota daru poskytnutá za života (v tomto případě darované nemovitosti) se započte na dědický podíl (tedy to, co má dědic nabýt na základě závěti). To znamená, že dědický podíl se sníží o hodnotu poskytnutého daru (počítá se hodnota daru v době poskytnutí). Pokud je hodnota daru vyšší než dědický podíl, dědic nic nevrací, ale ani nic nenabývá.
Započtení soudem
Soud (resp. notář jako soudní vykonavatel) může provést započtení na dědický podíl (i když to zůstavitel nepřikázal), byl-li by jinak nepominutelný dědic (potomek) neodůvodněně znevýhodněn. Započtení na dědický podíl má totiž sloužit spravedlivému rozvržení majetkového přínosu pocházejícího od zůstavitele do majetku dědiců, když cílem je odstranit, resp. snížit, majetkové disproporce mezi dědici tak, aby bylo dosaženo alespoň přibližného či částečného srovnání (vypořádání) hodnoty majetku nabytého jednotlivými dědici jak dědictvím, tak bezplatným nabytím za života zůstavitele.
Započtení na povinný díl - ochrana nepominutelného dědice
Další důležitou právní úpravou je ochrana tzv. nepominutelného dědice – tedy potomků zůstavitele. Ti mají právo na povinný díl, i když jsou vyděděni nebo opomenuti v závěti (pokud k tomu není zákonný důvod). Tento povinný díl činí:
- u nezletilého potomka 3/4 zákonného podílu,
- u zletilého potomka 1/4 zákonného podílu.
Smyslem tohoto institutu je, aby se těmto dědicům vždy dostalo alespoň nějaké částky z pozůstalosti zůstavitele, ledaže byli vyděděni, jsou dědicky nezpůsobilí, zemřeli dříve, atd.
Tento institut je v občanském zákoníku z toho důvodu, aby zůstavitel neuváženě vše v závěti neodkázal např. svému partnerovi a tím fakticky nevydědil své děti, přestože k tomu nemá zákonný důvod.
Notář tak v pozůstalostním řízení zjistí, jaká je celková hodnota pozůstalosti a spočítá, zda výše pozůstalosti, která by měla nepominutelnému dědici připadnout, dosahuje alespoň ¼ z toho, co by jinak dostal.
Tedy pokud zůstavitel v závěti ustanoví nepominutelného dědice jedním ze svých dědiců, a zanechá mu dědický podíl, je rozhodující, zda se hodnota jemu zanechaného dědického podílu rovná alespoň hodnotě čtvrtiny zákonného dědického podílu zletilého nepominutelného dědice. Pokud tomu tak je, není třeba se otázkou povinného dílu zabývat. V opačném případě platí, že pokud byl nepominutelný dědic zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.
Napadnutí darování
V některých případech může být darování za života zpochybněno ostatními dědici – například pokud se prokáže, že darování bylo účelové s cílem zkrátit dědické nároky jiných, nebo pokud dárce jednal pod nátlakem či nebyl způsobilý právně jednat.
V takovém případě vydává notář rozhodnutí, kterým zpochybňujícího dědice odkazuje, aby podal žalobu k soudu a k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. V takovém řízení se pak zkoumá, zda je závěť platná, či nikoliv.
Praktické rady závěrem
Zachovat spravedlnost – pokud chce zůstavitel rozdělit majetek mezi děti nerovnoměrně, je vhodné to jasně vyjádřit v závěti a zmínit započtení darů.
Vést dokumentaci – darovací smlouvy a zápisy o projevené vůli ohledně započtení daru pomáhají předejít budoucím soudním sporům.
Konzultace s advokátem – je vždy vhodné, zejména u větších darů nebo komplikovaných rodinných vztahů, obrátit se na advokáta, který vám poradí.
Hodně štěstí nejen v dispozici s majetkem.
