Článek
V trestním právu je poškozený ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, nemajetková újma (např. újma na zdraví), nebo na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Naopak se za poškozeného nepovažuje osoba, která se cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozena, které třeba i vznikla nějaká újma, ale tato není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.
Práva poškozeného
Poškozený je stranou trestního řízení s poměrně širokými procesními právy, k jejichž uplatnění však nemůže být nucen. Poškozený se může dokonce výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení vzdát svých procesních práv. Orgány činné v trestním řízení (tj. policejní orgán, státní zástupce a soud) jsou povinny poškozeného o jeho právech poučit.
Poškozený má například právo:
- účastnit se řízení před soudem či jednání o dohodě o vině a trestu,
- právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů,
- před skončením řízení se k věci vyjádřit, pronést závěrečnou řeč,
- podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody,
- uzavřít dohodu s obviněným o náhradě škody, nebo dát souhlas ke schválení narovnání,
- dát se zastupovat zmocněncem,
- ale zejména má právo uplatnit proti obviněnému nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení.
Poškozený, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, má také právo v kterémkoli stádiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život.
Nárok poškozeného na finanční kompenzaci
Jedním z nejdůležitějších práv poškozeného je připojit se do trestního řízení vedeného proti konkrétnímu obviněnému se svým nárokem na náhradu majetkové škody, nemajetkové újmy, či vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel svým protiprávním jednáním způsobil.
Takovýto návrh musí poškozený uplatnil nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování a je-li sjednávána dohoda o vině a trestu, nejpozději při prvním jednání o takové dohodě. K pozdně uplatněnému nároku se v trestním řízení nebude přihlížet.
Podmínky pro přiznání nároku
K tomu, aby nárok mohl být poškozenému proti obviněnému přiznán být splněny následující podmínky:
- musí jít o škodu, nemajetkovou újmu vyjádřenou v penězích nebo právo na vydání bezdůvodného obohacení,
- vznik újmy je v přímé souvislosti s projednávaným trestným činem,
- návrh na přiznání náhrady újmy byl uplatněn včas a oprávněnou osobou,
- z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje, nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje bezdůvodné obohacení, důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit,
- o nároku nesmí být rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení,
- obžalovaný bude uznán vinným z trestného činu.
Soud nemůže poškozenému finanční kompenzaci přiznat, pokud se svým nárokem do trestního řízení sám nepřipojil, byť by byl přesvědčen o oprávněnosti takového nároku.
Pokud se však poškozený s nárokem do trestního řízení připojí a soud sezná, že je nárok poškozeného i jeho výše odůvodněn, pak jej zcela nebo zčásti přizná, v opačném případě poškozeného odkáže s celým uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a poučí jej o tom, že se má finančního odškodnění domáhat prostřednictvím žaloby u civilního soudu. V tomto případě však bude muset poškozený zpravidla oslovit advokáta za účelem sepisu žaloby a bude muset podstoupit soudní řízení, kde se bude muset sám veškeré rozhodné skutečnost tvrdit a prokázat.
Pokud poškozenému v souvislosti s trestným činem vznikla nějaká újma, pak připojení nároku na její náhradu do trestního řízení určitě doporučujeme.
Oproti civilnímu řízení je poškozený v trestním řízení totiž osvobozen od soudního poplatku a v určitých případech i od výdajů spojených s právním zastoupením, zároveň je zvýhodněna jeho důkazní pozice, neboť zatímco v civilním řízení musí poškozený prokazovat jak vznik újmy, protiprávní jednání obviněného, tak příčinnou souvislost mezi tím, v trestním řízení mu s tímto pomáhají orgány činné v trestním řízení, které nesou zodpovědnost za zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti a stejně tak mají povinnost zjišťovat, zda poškozenému vznikla nějaká újma.
