Článek
Výraz stalking byl poprvé právně užit v 90. letech 20. století v Kalifornii v USA s cílem označit komplex lidského sociálně škodlivého jednání a byl převzat z lovci používaného označení pro pronásledování či stopování divoké zvěře s cílem ji dostihnout a usmrtit. Kořist však v tomto případě nepředstavuje zvíře, ale sám člověk. Do českého právního prostředí se dostal prostřednictvím trestného činu nebezpečného pronásledování v roce 2010. Může skončit i psychickými poruchami či sebevraždou oběti. Nejčastější obětí jsou ex-partneři.
Trestný čin nebezpečného pronásledování
Stalking bezpochyby představuje jednání narušující soužití lidí, a proto byla jeho kriminalizace logickým krokem zákonodárce. Trestný čin nebezpečného pronásledování je založen na dlouhodobém pronásledování oběti, je-li spojen s:
a) vyhrožováním ublížením na zdraví nebo jinou újmou oběti nebo jejím osobám blízkým,
b) vyhledáváním její osobní blízkosti nebo jejím sledováním,
c) vytrvalým kontaktováním prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak,
d) omezováním v obvyklém způsobu života nebo
e) zneužitím jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu
Vyhrožuje mi
Pod vyhrožování jinou újmou si můžeme představit například vyhrožování narušením sexuální integrity, rodinného soužití, způsobení škody na majetku, na odborné pověsti apod. Vždy se pak zkoumá povaha a nebezpečnost výhružek. Nejčastější je vyhrožování fyzickým útokem.
Sleduje mě
Vyhledáváním osobní blízkosti a sledováním se rozumí snaha pachatele dostat se co nejblíže k oběti, kterou je zapotřebí vykládat v širokém slova smyslu. Vyhledáváním a sledováním jsou tak nejrůznější způsoby slídění, obtěžování, dotírání, „doprovázení“, „pozorování“ (např. denní čekání před domem, „doprovod“ při cestě do zaměstnání a nazpátek domů, na nákupech, tzv. „noční hlídky“ před bytem poškozeného, pozorování dalekohledem apod.), které jsou v zásadě vždy objektivně způsobilé vzbudit požadovanou důvodnou obavu. Tajné sledování není vyloučeno, s ohledem na požadavek důvodné obavy však musí mít o tajném sledování oběť povědomí.
Stovky e-mailů
Vytrvalé kontaktování zahrnuje například opakované zasílání emailových zpráv, SMS zpráv, zpráv prostřednictvím sociálních sítí či různých aplikací, opakované telefonáty, ale i například záměrná distribuce počítačových virů, či získávání neoprávněného přístupu k elektronické komunikaci nebo k osobním datům poškozeného.
Už nikam nechodím
K omezování v obvyklém způsobu života může dojít přímým fyzickým bráněním či rozbíjením věcí poškozeného sloužícím k takovým aktivitám, ale i nepřímo svým pronásledujícím chováním, např. tím, že poškozenou donutí organizovat si svůj život tak, aby docházelo k co nejmenšímu kontaktu s pachatelem, a z tohoto důvodu nechodit na určitá místa či společenské události, které do té doby pravidelně navštěvovala, z důvodu minimalizace blízkosti pachatele, který se tam z důvodu pronásledování pravidelně vyskytuje.
Důvodná obava
Podmínkou trestnosti je, že takovéto jednání stalkera dosahuje takové intenzity, že je v očích oběti způsobilé vzbudit důvodnou obavu o její život či zdraví, či o život a zdraví osob jí blízkých, tedy ohrožuje psychické a bohužel v některých případech i fyzické zdraví oběti. Vždy je tak zohledňována subjektivně pociťovaná újma oběti.
Co pachateli hrozí
Za trestný čin nebezpečného pronásledování pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti, domácí vězení, trest obecně prospěšných prací či peněžitý trest.
Pokud je pronásledování, dotěrnost, či nepříjemné kontaktování ,,pouze“ nepříjemné, ale zároveň v oběti nevzbuzuje důvodnou obavu, pak může být postihování jako přestupek proti občanskému soužití, za který lze uložit pokutu do výše 20.000,- Kč a v případě opakovaného jednání do výše 30.000,- Kč.
Jak poznám, kdy se už jedná o trestný čin?
Trestněprávní roviny jednání pachatele dosahuje ve chvíli, kdy je překročena hranice sociálně konformního chování oběti, tj. ve chvíli, kdy ona sama se již cítí stalkerem bezprostředně ohrožena. Vývoj stalkingu může být postupný a postupem času se zvrhnout z na prvý pohled nevinných telefonických hovorů a aktivit na sociálních sítích s cílem získat prozatím nevinnou přízeň oběti v permanentní obtěžování vedoucí k jejímu psychickému teroru, eventuálně i k pokusu o její fyzickou likvidaci. Konečné trestněprávní vyhodnocení však závisí až na policii, na kterou se můžete obrátit.
Pachatelem může být jak bývalý partner/ka, jehož motivem je snaha udržet si nad obětí za každou cenu kontrolu a moc s cílem udělat oběti tzv. ze života peklo, tak i cizí osoba, se kterou oběť neměla žádný intimní partnerský vztah, ale pachatel trpí utkvělou představou, často spojenou s chorobnou posedlostí, že je jim souzeno tvořit pár, oběť pachatele miluje, akorát si to prozatím dostatečně neovědomuje, a proto jí to musí pachatel dávat svým kontaktováním a přítomností důrazněji najevo.
Stalking v souvislosti s domácím násilím
Stalkingu se často dopouští partneři, kteří se nemohou smířit s ukončením partnerského soužití, jehož důvodem bylo zpravidla domácí násilí mezi nimi. Oběť domácího násilí se může u policie domáhat vykázání agresora ze společného obydlí. Rozhodnutí policie o vykázání však trvá toliko deset dnů a po jejich uplynutí se agresor může vrátit zpět do bydliště rodiny. Oběť domácího násilí může v takovém případě podat k soudu návrh na nařízení předběžného opatření a v tomto se mimo jiné domáhat uložení povinnosti, aby se agresor zdržel setkávání s obětí, jako i nežádoucího sledování a obtěžování. Takové předběžné opatření může být v platnosti až po dobu 6 měsíců od jeho vykonatelnosti, které nastává jeho vyhlášením soudu, kdy se předpokládá, že v této době si již oběť zařídí zázemí bez nutnosti být odkázána na agresora.
Závěr
Jestliže máte pocit, že vás někdo delší dobu pronásleduje a obtěžuje, a takové jednání již překročilo hranici vašeho pocitu bezpečí, neváhejte se obrátit na policii s žádostí o pomoc. Stalkerovi dejte předtím na vědomí, že o něj nemáte zájem. A to jednoznačně. Nereagujte na e-maily, SMS, telefonáty. Nijak jej nekontaktujte. Veškeré důkazy proti pachateli stalkingu si uchovejte.
Petra Langerová, advokátka v Olomouci a Šternberku
Zdroje:
ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.
Ust. § 354 trestního zákoníku
