Článek
Již v našich předchozích článcích jsme se věnovali různým nárokům, které náleží poškozeným například při ublížení na zdraví. Nyní se však budeme věnovat situaci, kdy poškozený zemře. Kdo se bude tedy domáhat nároků v tomto případě a jakých?
Důležité je také vědět, že formálně není pro přiznání nároků rozhodné, zda někdo osobu usmrtil úmyslně, či nikoli. Typicky v rámci dopravní nehody, kdy dojde k usmrcení z nedbalosti, lze níže zmíněné nároky rovněž uplatnit, a to i vůči pojišťovně, u které má řidič sjednáno povinné ručení.
Kdo se může domáhat?
Okruh osob, které se mohou případně domáhat různých nároků z titulu usmrcení osoby, je dán přirozenou povahou vztahů mezi osobami. Postačí si tedy odpovědět na otázku, komu nejvíce ublíží, pokud určitá osoba zemře? Jedná se o tzv. osoby blízké, tedy zejména o rodiče, děti, sourozence či manžele. Může se však jednat i o další osoby, které jsou v rodinném či obdobném vztahu a vzniklou újmu pociťují jako újmu vlastní, resp. měli k zemřelé osobě velmi blízký vztah a může se tak jednat i o druha a družku, osoby sešvagřené, apod.
Výdaje na pohřeb
Byť se po smrti blízké osoby jedná vždy o velice bolestivé období, první záležitostí, která musí být řešena, je samozřejmě pohřeb. V dnešní době mohou náklady na pohřeb a s tím související záležitosti dosahovat velmi vysokých částek.
Jedná se zejména o náklady na pohřeb jako takový, náhrobek, smuteční hostinu či smuteční kytice. Nemůže se však jednat o jakoukoli částku, kdy zákon hovoří o přiměřených nákladech. Přiměřené náklady mohou být v každé situaci různé, proto je potřeba přihlédnout ku zvyklostem a okolnostem každého jednotlivého případu (například zvýšené náklady za pohřební rituály u určitého náboženství). Stejně tak v případě nákladům hostiny je potřeba přihlédnout k osobním poměrům zemřelého a jeho rodiny či místním zvyklostem. Je pak zapotřebí tyto výdaje samozřejmě doložit.
Odškodnění duševních útrap
Pokud nám zemře blízká osoba, je zřejmé, že nás to velmi zasáhne a způsobí psychickou bolest. Je více než spravedlivé, aby tedy pachatel, který způsobí tuto bolest, navíc mnohdy velmi nečekaně, tyto útrapy odškodnil. Ale v jaké výši?
Zákon nikde nestanoví konkrétní částku, která by měla být pozůstalým vyplacena. Nejvyšší soud však v rámci své rozhodovací praxe určitou základní částku stanovil. U nejbližších osob, kterými jsou manžel, děti, rodiče by měla tato částka vycházet z dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Může se jednat o složitý popis, proto je lepší uvést příklad, kdy tyto údaje lze vždy jednoduše na internetu dohledat. Pokud osoba zemře v roce 2024, pak bude základní částka ve výši 866.820,- Kč. U ostatních osob, které nejsou v tom nejbližším příbuzenském vztahu, pak Nejvyšší soud konkrétně neupravil žádnou částku, avšak lze přiměřeně vycházet z výše uvedené částky.
Tato částka však není absolutní a lze ji upravovat jak výše, tak níže. I pravidla pro toto pak Nejvyšší soud přibližně nastavil. Skutečnosti, které mají vliv na výši částky, mohou být jak na straně pozůstalých, tak škůdce. U pozůstalých je to zejména intenzita vztahu se zemřelým, věk zesnulého, zda byl pozůstalý očitým svědkem smrti, zda zemřelý u umírání trpěl, apod. U škůdce se pak jedná zejména o míru formu a míru zavinění, majetkové poměry škůdce, postoj k události, apod. Například v situaci, kdy byl rodič svědkem dopravní nehody, u které bylo usmrceno jeho dítě, pak lze částku navýšit například o 20%. Oproti tomu, pokud bude na straně zemřelého spoluzavinění, může být naopak částka o cca 10–30% snížena. Konkrétně v případě, kdy zemřelý dobrovolně jel jako spolujezdec s opilým řidičem či se nepřipoutal bezpečnostním pásem, pak se může jednat i o 35%.
Jak vidno, částky odškodnění mohou být opravdu vysoké. Byť v situaci, kdy nám zemře blízká osoba, většinou nemyslíme na peníze, je potřeba vědět, že zde tyto nároky jsou. Doufám však, že tyto nároky nebudete muset nikdy uplatnit.
