Hlavní obsah
Právo a státní správa

Jak probíhá dědické řízení? Očekávání versus realita

Foto: JUDr. Petra Langerová, Ph.D., LL.M., advokátka/Služba AI

V nelehké době po úmrtí blízké osoby nemá člověk čas uvažovat nad tím, co bude a ani neuvažuje. Dědické řízení si bohužel každý z nás musí zažít někdy na vlastní kůži. Jak řízení probíhá a co obsahuje se můžete dočíst níže.

Článek

Úvodem

Pokud se lidé ocitnou v situaci, kdy zemře někdo z jejich rodiny, často pátrají po informacích ohledně průběhu dědického řízení. Obávají se například toho, jak se o nich notář dozví, jak je kontaktuje, co vše mají sami zařídit, či případně notáři dodat.

V prvé řadě je nutné uvést, že dědické řízení, resp. pozůstalostní řízení, slouží jednak k určení toho, kdo je dědicem, jednak k vypořádání pozůstalosti zemřelého.

Po úmrtí osoby, kdy je lékařem konstatována smrt, sdělí lékař, resp. zdravotnické zařízení tuto skutečnost příslušnému matričnímu úřadu. Matriční úřad pak informuje příslušný soud, který pak pozůstalostní řízení povede. To, o který soud se bude jednat, je dáno posledním místem trvalého pobytu zemřelého.

Průběh dědického řízení

Notáře si pak nemůžete sami zvolit. Notáře pověří soud, a ten pak bude jednat za soud jako tzv. soudní komisař, se kterým budete nejčastěji jednat i Vy, jakožto dědic.

Notář následně provede předběžné šetření, kdy jeho cílem je zjištění jmění zůstavitele a také zjištění okruhu možných dědiců, odkazovníků či jiných osob, které mohou mít s daným dědickým řízením souvislost, například správce pozůstalosti, či vykonavatele závěti.

Předběžné šetření

V rámci tohoto předběžného šetření si notář pozve na schůzku (nejčastěji) vypravitele pohřbu, případně jinou osobu, která by mohla mít informace o majetkových poměrech zůstavitele, a která by také mohla určit potenciální okruh dědiců.

Notář si v rámci předběžného šetření také sám obstará informace například od bankovních institucí, z registru motorových vozidel, z katastru nemovitostí, apod., případně dohledá potřebné informace z evidence obyvatel.

Notář také sám, bez nutnosti podnětu z Vaší strany, nahlédne do evidence, kterou spravuje Notářská komora ČR, kdy v této evidenci jsou zanesena všechna právní jednání pro případ smrti, které si zůstavitel nechal u notáře tzv. uložit. Jedná se například o závěti či dědické smlouvy. Pokud však závěť zanechal zůstavitel doma, máte povinnost jí notáři předložit. Rozhodně není vhodné závěť zadržovat, či ji tajit, když po případném „objevení“ závěti a prokázání Vašeho jednání je pravděpodobné, že budete z pohledu práva tzv. dědicky nezpůsobilí a nárok na pozůstalost ztratíte.

Po předběžném šetření může notář řízení zastavit, a to v případě, kdy zůstavitel nezanechal žádný majetek, případně je tento majetek nepatrné hodnoty. Tehdy připadne tento nepatrný majetek vypraviteli pohřbu.

Po zjištění všech relevantních skutečností notář nařídí jednání ve věci, kde již svolá všechny osoby, které připadají v úvahu jako dědicové, a také vykonavatele závěti a další osoby, o jejichž práva a povinnosti se v dědickém řízení jedná. Notář poučí přítomné osoby o jejich právech a zejména o možnosti odmítnout dědictví. Dědic může dědictví odmítnou (tzv. se vším všudy, tudíž nic nenabyde ale ani neodpovídá za žádné zůstavitelovy dluhy), případně se může dědictví vzdát ve prospěch jiného dědice.

Práva dědiců

Mezi práva dědiců jistě spadá i právo na výhradu soupisu, která slouží k omezení odpovědnosti za dluhy zůstavitele. Obecně platí, že dědicové hradí veškeré dluhy zůstavitele. Pokud však dojde k výhradě soupisu, odpovědnost za dluhy je zde toliko do výše nabytého dědictví. Výhrada soupisu je v podstatě soupis veškerého majetku zůstavitele.

Rozhodnutí o dědictví

Po projednání a učinění všech potřebných úkonů a poučení je vydáno rozhodnutí o dědictví, kterým pozůstalostní řízení skončí. Záleží pak na tom, zda je zde dědic jediný, či je dědiců více. Pokud je zde toliko jeden dědic, pak notář potvrdí nabytí dědictví tomuto jedinému dědici. Pokud je zde však dědiců více, pak je vhodným řešením uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti, pokud však zůstavitel zanechal závěť, není uzavření dohody možné, pokud to zůstavitel v závěti výslovně nepřipustil. Pokud se dědicové nedohodnou, notář rozdělí pozůstalost dle zákonné posloupnosti, závěti či dědické smlouvy.

Spory dědiců

Zejména tehdy, pokud se jedná o pozůstalost vyšší hodnoty, bohužel často vznikají spory, které není dobré podceňovat. Notář odkáže dědice na soudní řízení a nejpozději v této chvíli je vhodné vyhledat právní pomoc. Tato řízení jsou často provázena vysokými náklady a jsou také často složitá na dokazování.

JUDr. Petra Langerová, Ph.D., LL.M., advokátka

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz