Výmaz záznamu z rejstříků trestů aneb jak začít znovu

Trestní zákoník umožňuje za určitých podmínek záznam o trestním odsouzení z trestního rejstříku vymazat a tím dát odsouzenému novou šanci na lepší, a hlavně bezúhonný, život, a to za pomoci institutu „zahlazení odsouzení“. Jak na to?

Trestní zákoník pro úspěšný výmaz trestního odsouzení stanoví následující podmínky:

Odsouzení lze zahladit jedině tehdy, jestliže odsouzený po výkonu trestu vedl řádný život po dobu nejméně:

- patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu (tj. trest na doživotí, nebo v rozmezí 20 až 30 let),

- deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,

- pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,

- tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,

- jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin.

Pokud je odsouzený podmíněně z výkonu trestu propuštěn dříve, pak je rozhodnou dobou skutečně vykonaná délka trestu, nikoliv trestu uloženého. Pokud byl tedy pachatel například odsouzen za trestný čin loupeže k trestu odnětí svobody v trvání 6 let a po třech letech, tedy po vykonání poloviny trestu, byl podmíněně propuštěn, je nezbytnou dobou pro vedené řádného života délka pěti let, nikoliv deseti.

Odsouzení se pak posuzuje komplexně, to znamená, že pokud bylo pachateli uloženo v rámci jednoho odsouzení více trestů, musí vykonat všechny. Odsouzení pak nelze zahladit, dokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení zákon stanoví dobu nejdelší.

Zahladit odsouzení lze výjimečně i před uplynutím výše uvedené doby, a to za předpokladu že
odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, zahlazení odsouzení nebrání zájmy chráněné trestním zákonem a oprávněná osoba podala žádost o zahlazení odsouzení. Oprávněnou osobou je pak sám odsouzený, případně osoba, která za dovršení nápravy odsouzeného nabízí soudu záruku, kterou je zájmové sdružení občanů.

Předpoklady pro zahlazení jsou v tomto případě však přísnější, když vyžaduje „velmi dobré chování“ odsouzeného. Nepostačuje tedy toliko zjištění, že se v chování odsouzeného nevyskytly nedostatky, ale musí se prokázat, že v chování odsouzeného existují takové kladné prvky, které vynikají nad průměr, takže umožňují označit jeho chování za velmi dobré. Zároveň v tomto případě není uvedena žádná minimální doba, musí se však jednat o dostatečnou dobu k prokázání velmi dobrého chování. Při rozhodování je třeba přihlížet také k povaze a závažnosti trestné činnosti, za kterou byl pachatel odsouzen, a k druhu a výši uloženého, resp. vykonaného trestu.

Trestní zákoník vedení řádného života nijak blíže nevysvětluje, lže však obecně říci, že pachatel vedl před spácháním trestného činu „řádný život“, jestliže dodržoval právní řád a další základní normy občanské společnosti, plnil své povinnosti vůči státu i vůči společnosti (např. vůči zaměstnavateli, či rodině – hrazení výživného), nezneužíval svých práv proti spoluobčanům, nenarušoval občanské soužití v bydlišti ani v zaměstnání, nedopouštěl se přestupků, jiných deliktů a trestných činů.

Pokud odsouzený v době nezbytné pro zahlazení odsouzení spáchá nový trestný čin, či přestupek, doba vedení řádného života potřebná pro zahlazení odsouzení se přeruší, předchozí splněná doba ztratí svůj význam a započne od znova.

Soud je sice za splnění výše uvedených podmínek povinen odsouzení zahladit, k rozhodnutí soudu však může dojít až na základě žádosti odsouzeného, osob, které by mohly v jeho prospěch podat odvolání (příbuzní v řadě přímé, manžel, partner, druh, sourozenci, osvojitel a osvojenec), nebo na návrh zájmového sdružení občanů. Žádost je po splnění podmínek možné podat kdykoliv, zákon přitom nestanoví žádnou konkrétní formu, ani to, jak má vypadat.

Ze žádosti by však mělo být patrné, kdo ji činí, jakému soudu je určeno, jaké věci se týká, co žadatel navrhuje, měla by být podepsána a datováno. Přílohy mít nemusí, soud si z moci úřední vše obstará sám, zejména mu pak stačí výpis z rejstříku trestů.

S podáním žádosti však vyčkejte až na skutečné naplnění výše uvedených podmínek, zejména pak na splnění stanovené doby (s výjimkou předčasného zahlazení), v opačném případě bude soudem s největší pravděpodobní žádost zamítnuta jako předčasná.

Žádost se podává u okresního soudu, v jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl bydliště. O žádosti pak rozhoduje předseda senátu. Zahlazení odsouzení se neprojednává v hlavním líčení ani veřejném zasedání, k soudu se tedy vůbec nedostanete a až po rozhodnutí soudu Vám toto bude zasláno.

Rozhodnutí o žádosti má formu usnesení, proti kterému je přípustná stížnost, a to do tří dnů od oznámení usnesení, tedy od jeho doručení. Pokud stížnost nebude podána, zpravidla při vyhovění žádosti, pak předseda senátu po nabytí právní moci usnesení vyrozumí odsouzeného, navrhovatele, je-li odlišnou osobou od odsouzeného a orgán, který vede rejstřík trestů. Ten následně záznam ve výpisu z rejstříku trestů odstraní.

Pokud byla žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, můžete ji znovu podat teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže byla zamítnuta jen jako předčasná, pak ji můžete samozřejmě podat po uplynutí potřebné doby.

Po vykonání určitých druhů trestů trestní zákoník stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. Co to znamená? Je-li Vám uložen trest obecně prospěšných prací, peněžitý trest za jiný než zvlášť závažný zločin, trest zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, pak se Vám po jejich vykonání záznam zahlazuje automaticky. Stejný postup se uplatní v případě, že Vám byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně.

V praxi to funguje tak, že po vykonání trestu soud zašle podnět příslušnému orgánu k výmazu záznamu z Rejstříku trestů, žádost tedy není zapotřebí podávat. Pokud by uplynula potřebná doba a záznam v rejstříku trestů by stále byl, pak by bylo vhodné se na soud obrátit a požádat jej, aby výmaz zajistil. Na základě tohoto podnětu pak soud bez jakéhokoliv rozhodování nechá záznam vymazat.

Záznamy o odsouzení se zapisují jak do opisu z evidence rejstříku trestů, tak do výpisu. Zatímco výpis z evidence můžete získat např. na přepážce Czech POINTu nebo elektronicky v portálu občana, k opisu se nedostanete.

Opis je veřejnou listinou, v níž jsou zaznamenávána veškeré odsouzení dané osoby, a to včetně těch zahlazených. Je tomu tak proto, že opis slouží výlučně pro orgány veřejné moci k tomu, aby se mohly seznámit s trestní minulostí odsouzeného. Váš zaměstnavatel se tak po zahlazení odsouzení nedozví o tom, že jste byli v minulosti trestáni, policii však tato skutečnost známa bude.

U mladistvých se trest nenazývá trestem, ale trestním opatřením. Pokud toto opatření nepřevyšuje jeden rok, hledí se na mladistvého, jako by nebyl souzen a jeho vykonáváním nastává fikce neodsouzení, kdy není co zahlazovat. Jde-li o odsouzení k trestnímu opatření nepodmíněného odnětí svobody převyšující 1 rok, soud vždy rozhodne o zahlazení odsouzení mladistvého, přihlížeje k jeho chování ve výkonu odnětí svobody, a to po výkonu tohoto trestního opatření. O zahlazení odsouzení mladistvého tak rozhodne předseda senátu soudu pro mládež, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, i bez návrhu nebo žádosti.