Zastupování poškozeného v trestním řízení zmocněncem

Častým důvodem, pro který se poškozený nenechá v řízení zastoupit, je jednak nevědomost tohoto svého práva, a to i přesto, že má policejní orgán povinnost poškozeného o této možnosti poučit, a dále nedostatek finančních prostředků. Zmocněnec poškozeného však v trestním řízení hraje důležitou roli, a proto si ho pojďme blíže představit.

Zmocněncem poškozeného může být v zásadě jakákoliv svéprávná fyzická, či právnická osoba. Může se tak jednat o příbuzného, známého, kamaráda, nebo také advokáta, jehož volba je nejčastější.

U dětských obětí je situace mírně odlišná. Trestní řád totiž stanoví, že není-li poškozený osobou plně svéprávnou nebo je-li omezen ve svéprávnosti, vykonává jeho práva jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. Zákonným zástupcem nezletilého dítěte tak může být rodič, opatrovník, poručník či osvojitel. Bohužel velice časté jsou situace, kdy se na dítěti dopouští trestného činu sami jeho zákonní zástupci, nebo mají blízký vztah k pachateli (může jim být například sourozenec dítěte). Pak hovoříme o střetu zájmů, který by v případě zastoupení dítěte jeho zákonnými zástupci nastal, či mohl nastat, a proto musí dítěti předseda senátu a v přípravném řízení (tj. ve stádiu, kdy se ještě případ nedostal před soud) státní zástupce ustanovit k výkonu jeho práv tzv. procesního opatrovníka. Ustanoveným opatrovníkem bývá advokát, který následně může udělit plnou moc některému z dalších advokátů k tomu, aby dítě v řízení jako zmocněnec zastupoval, k čemuž v praxi i dochází.

Poškozený má sice řadu vlastních práv, mimo jiné také právo účastnit se hlavního líčení, sám se však nemůže účastnit vyšetřovacích úkonů, které policie pro zjištění trestného činu provádí. Naopak zmocněnec se může účastnit již od zahájení trestního stíhání těch vyšetřovacích úkonů, jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv poškozeného a jejich výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem. Takovými úkony jsou nejčastěji například výslechy svědků. Většina trestných činů, zejména těch sexuálního charakteru, se děje tzv. za zavřenými dveřmi. Častou obhajobou pachatelů je, že jde o pouhé tvrzení oběti, naproti tomu stojí tvrzení pachatele o tom, že trestný čin nespáchal. Kromě znaleckého posudku, který je pro věrohodnost tvrzení obou z nich klíčový, jsou neméně důležitá vyjádření svědků, kteří mohou vypozorovat změnu v chování poškozeného po spáchaném činu a tím přispět k prokázání viny pachatele a přiznání finančního odškodnění poškozeného. Význam výslechů svědků je tak v trestním řízení naprosto nepopíratelný. Právě těchto výslechů se může zmocněnec, na rozdíl od poškozeného účastnit a klást vyslýchajícím osobám otázky. Zmocněnec je také na rozdíl od poškozeného o těchto vyšetřovacích úkonech policejním orgánem vyrozumíván.

K tomu, aby Vás zmocněnec mohl v trestním řízení zastupovat, je zapotřebí tomuto udělit plnou moc. Plnou mocí se v praxi prokazuje, že mezi poškozeným a jeho zmocněncem byla uzavřena tzv. smlouva o poskytování právních služeb, tato smlouva je ve smyslu občanského zákoníku smlouvou příkazní, modifikovanou ustanoveními zákona o advokacii.  Plnou moc můžete udělit v písemní formě, případně ústně do protokolu. Plnou mocí se následně zmocněnec prokazuje ve vztahu k okolí, a tato představuje jednostranného prohlášení poškozeného o osobě zmocněnce a rozsahu jeho oprávnění jednat s účinky pro poškozeného.

A proč si tedy zvolit advokáta? Odpověď je jednoduchá, protože advokát je osoba znalá práva. Veškeré podání učiněné ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení (policie, státní zástupce a soud), musí mít zákonem předepsané náležitosti, kdy v opačném případě může dojít k odmítnutí takového podání. Advokát si naopak s formálními náležitostmi sám poradí a odmítnutí podání tak nepřichází v úvahu. Advokát je znalý procesních předpisů, ví, na co se svědků ptát, aby byla jednak prokázána vina pachatele a zároveň vzniknuvší újma poškozeného, stejně tak, jakým otázkám se vyvarovat. Rovněž tak ví, jak má do trestního řízení přihlásit nárok poškozeného na náhradu majetkové škody, nemajetkové újmy, či vydání bezdůvodného obohacení. Jde-li tedy o závažnější trestnou činnost, je zastoupení advokátem více než na místě.

Asi nikoho nepřekvapí, že advokacie je zaměstnání jako každé jiné, za jehož výkon náleží odměna. Je samozřejmě možné, že se Vás advokát rozhodne zastupovat tzv. pro bono (tj. bezplatně), nicméně s ohledem na nutnost hradit vlastní závazky, je takováto situace spíše výjimečná a Vy tak budete muset advokátovi za zastupování zaplatit, stejně jako za jakoukoliv jinou službu, kterou si objednáte.

Zákon však myslí na poškozené, jejichž finanční situaci, klidně i vlivem trestné činnosti pachatele, není dobrá, a proto stanoví, že za určitých okolností může poškozenému vzniknout nárok na bezplatnou pomoc zmocněnce, jehož služby pak hradí stát (ten pak může odměnu zmocněnce, kterou byl nucen hradit, vymáhat po odsouzeném).

Na bezplatné právní zastoupení má nárok poškozený, 1) kterému byla způsobena úmyslným trestným činem těžká újma na zdraví, 2) který je pozůstalým po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt, či 3)  který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, není-li vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo její výši nebo vzhledem k povaze a rozsahu bezdůvodného obohacení zastoupení zmocněncem zjevně nadbytečné (například při trestném činu krádeže, kde o vině pachatele a vzniku újmy poškozeného není pochyb).

Poškozený však musí ve svém návrhu na ustanovení bezplatného právního zastoupení osvědčit, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé přibráním zmocněnce. Soud, anebo v přípravném řízení státního zástupce, pak na základě návrhu poškozeného rozhodne o tom, zda má nárok na bezplatnou právní pomoc, nebo na pomoc za sníženou odměnu, případně zda mu takový nárok s ohledem na jeho majetkové poměry vůbec nevznikl. V návrhu pak poškozený může požadovat ustanovení konkrétního advokáta, který zpravidla takový návrh sepsal. V případě, že si poškozený sám zmocněnce nezvolí, je mu ustanoven advokát zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů pro právní pomoc podle zákona o obětech trestných činů.

Poškozený mladší než osmnáct let a zvlášť zranitelná oběť podle zákona o obětech trestných činů mají nárok, nejde-li o trestný čin zanedbání povinné výživy, na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně i bez splnění výše uvedených podmínek, i zde je však nutný návrh poškozeného (u dětí zákonného zástupce či opatrovníka).

Pokud jste se stali obětí trestného činu a nesplňujete předpoklady pro ustanovení zmocněnce, nezoufejte, Podle současné právní úpravy platí, že byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán odsuzujícím trestním rozsudkem nárok na náhradu škody (za určitých okolností i v případě nepřiznání nároku), je odsouzený povinen nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněncem.