Článek
A to vůbec nemluvíme o tom, že tomuto může předcházet dlouholetý spor o úpravě poměrů nezletilých dětí, který může rozvod manželství značně prodloužit. Nejprve je totiž zapotřebí rozhodnout o tom, kdo bude o nezletilé děti pečovat a jaké výživné bude hrazeno a až následně může být, v samostatném soudním řízení, manželství rozvedeno.
Projednávaná novela právní úpravy si tak klade za cíl současné rozvodové řízení zjednodušit, zrychlit a odstranit zbytečné procesní překážky, které zejména tzv. nesporný rozvod komplikují.
Rozvod jednoduše a rychle
V současně platné právní úpravě může být rozvod dvojího druhu, a sice, laicky řečeno, rozvod sporný a nesporný. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco v případě sporného rozvodu, tedy takového, se kterým jeden z manželů nesouhlasí, jsou zjišťovány příčiny rozvratu manželství, v nesporném rozvodu, tedy v rozvodu smluveném, souhlasném, se příčiny nezjišťují. V obou případech však musí soud zjišťovat, zda je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno (tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství).
Nesporný rozvod nyní kromě souhlasné vůle manželů se rozvést předpokládá, že manželství trvá minimálně jeden rok, manželé spolu déle než šest měsíců nežijí a společně se dohodli na úpravě poměrů k nezletilým dětem, jakož i na vypořádání svých majetkových vztahů. Novela se dotýká i těchto podmínek, kdy navrhuje vypustit požadavek na oddělené soužití manželů po dobu delší než šest měsíců. Mnohdy totiž spolu manželé i nadále bydlí, neboť nemají dostatek finančních prostředků na obstarání vlastního bydlení a tuto skutečnost některé soudy vyhodnocují jako překážku pro smluvený rozvod.
Navrhovaná novela upouští od obecného požadavku na zjišťování příčin rozvratu manželství a tento zachovává toliko v zákonem předvídaných případech. Dále předpokládá, že by v případě nesporného rozvodu manželství nebylo zapotřebí zjišťovat ani kvalifikovaný rozvrat manželství.
Konec výslechů manželů
Nově se navrhuje upuštění od výslechu manželů nejen v případě, že by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi, ale rovněž v případě nesporného rozvodu. Souhlas manželů s rozvodem, jakož i shoda na tom, že mezi nimi došlo ke kvalifikovanému rozvratu manželství, přitom může vyplývat nejen z tvrzení manželů před samotným soudem, ale rovněž z jejich písemných podání. O pravdivosti těchto tvrzení však soud nesmí mít pochybnosti.
Změna v soudních poplatcích
V současnosti je návrh na rozvod manželství spojen s poplatkovou povinností navrhovatele ve výši 2.000,- Kč. I toto však plánuje novela změnit tak, že by výše soudního poplatku byla odlišná v návaznosti na typ rozvodu. V případě smluveného rozvodu by byl soudní poplatek i nadále ve výši 2.000,- Kč, zatímco v případě sporného rozvodu ve výši 5.000,- Kč. Účel tohoto rozdílu spočívá v motivaci manželů k tomu, aby se na rozvodu manželství dohodli a tím soudní proces urychlili a zjednodušili.
Otázkou však je, jak si novela hodlá poradit s tím, že k dohodě manželů na rozvodu manželství dojde až po podání návrhu na rozvod. V některých případech se totiž o záměru druhého manžela rozvést se manžel dozvídá až od soudu, který mu návrh na rozvod manželství zašle. Přitom soudní poplatek se hradí ještě před tímto okamžikem, kdy v případě jeho neuhrazení soud řízení zastaví a o tomto druhého manžele vůbec nevyrozumívá.
Spojení řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem s řízením o rozvodu
Nejzásadnější navrhovanou změnu je sloučení těchto dvou řízení v jedno. V takovém případě by odpadlo vyčkávání manželů na rozvodové řízení po pravomocném ukončení opatrovnického řízení, neboť by výrok o tom, že se manželství rozvádí, byl součástí rozsudku, kterým se rozhoduje o úpravě poměrů nezletilých dětí.
Předběžné opatření v novém kabátě
V současnosti je možné navrhovat vydání předběžného opatření, na základě kterého by byly zatímně upraveny záležitosti týkající se nezletilého dítěte před vydáním rozhodnutí ve věci samé. Novela však tento proces navrhuje změnit tak, že umožňuje soudu vydat prozatímní rozhodnutí, kterým dojde k dočasné úpravě poměrů dítěte v případě, kdy sice nejsou naplněny předpoklady pro zásah formou klasického předběžného opatření, ale je v zájmu dítěte, aby bylo do jeho situace dočasně soudem zasaženo, a to i v případě dohody rodičů. Velice důležitou změnou je, že soud nemusí toto prozatímní rozhodnutí vydat do sedmi dnů, jak je tomu v případě předběžného opatření.
Sbohem opatrovníku
Dle navrhované změny občanského zákoníku by dítě také nemuselo v každém jednotlivém případě být zastoupeno kolizním opatrovníkem, tedy OSPODem, a to zejména za situace, kdy mezi rodiči nedochází ke střetu zájmů mezi nimi a dítětem (zejména pokud jsou schopni se na úpravě poměrů dohodnout) a dítě o opatrovníka samo nepožádá. Takové opatření si klade za cíl odbřemenění orgánů sociálně právní ochrany dětí od nekonfliktních opatrovnických řízení.
Zákaz fyzických trestů
To, že fyzické tresty nejsou přípustné, je známá věc, občanský zákoník však připouští určité, byť fyzické, jednání rodičů, které mají mít výchovné působení. Tedy plácnutí dítěte rodičem přes zadek je stále považováno za výchovnou metodu, pohybuje-li se v mezích jakési přiměřenosti. Novela navrhuje rozšířit pojem nepřípustných výchovných prostředků o jakékoliv fyzické trestání, jednání, které způsobuje duševní strádání dítěte, či jiná ponižující opatření, která jsou v rozporu s lidskou důstojností dítěte.
Je však k zamyšlení, zda rozhodnutí o tom, že jakékoliv, byť „neškodné“ užití tělesného trestu je porušením zákonné povinnosti rodiče a může mít za následek jeho sankci, není již přílišným zásahem státu do práva rodiče své dítě vychovávat.
Konec výlučné a střídavé péče
Nově by nemělo docházet k rozlišování mezi výlučnou péčí jednoho rodiče, či společnou a střídavou péčí obou rodičů. Naopak by měl soud vždy rozhodnout o tom, že dítě zůstane v péči obou rodičů, pokud jsou na tomto schopni se dohodnout a v opačném případě autoritativně určit rozsah péče každého z nich za současného stanovení vyživovací povinnosti.
Postoupení pohledávky na výživném
Uvažuje se rovněž nad tím, že by se rodičům dovolilo nakládat s pohledávkou na výživném. Často totiž jeden z rodičů výživné nehradí, ať už z jakýchkoliv důvodů, a veškeré finanční záležitosti dítěte jsou tak na bedrech druhého rodiče. Následně vedené exekuční řízení je pak mnohdy zdlouhavé a dítěti se dostane finančních prostředků až po poměrně dlouhé době. Novela by tak umožnila pohledávku za neplatícím rodičem postoupit třetí osobě, která by tuto „odkoupila“ a sama pak vymáhala dlužné výživné. Tím by se pečující rodič dostal k penězům rychleji než prostřednictvím exekučního řízení a mohl tak efektivněji řešit výdaje spojené s nezletilým dítětem. Dosud jakékoliv postoupení pohledávky na výživném bylo zapovězeno, aby rodič toto nepostoupil za nevýhodných podmínek, zejména nízkou cenu a na výživné nebylo pohlíženo jako na něco, s čím se dá obchodovat
Závěr
Novela dosud nebyla přijata, je však již nyní hojně diskutována. Je otázkou, bude-li přijata, jak se uplatní v praxi. To však ukáže až sám čas.
Petra Langerová, advokátka v Olomouci a Šternberku
