Článek
21. 4. 2024, hraniční přechod Ukrajina-Polsko, Krakovel
Když si plánujete cestu na nebo z Ukrajiny, nestačí se podívat na to, jaký čas vám ukazuje navigace. Je nutné myslet i na kontrolu na hranicích - raději nikam nepospíchat a počítat s tím, že tam můžete být dost dlouho. Při mé poslední cestě z Ukrajiny jsem překonala svůj osobní rekord, na hranicích jsme stáli celých dvanáct hodin.
Po několika hodinách strávených ve frontě autobusů otevírám notebook, protože se mi honí hlavou spoustu věcí. Máme smůlu, jelikož jsme zrovna narazili na projíždějící konvoj s vojenskou technikou – to se potom zastaví oba směry a co nejrychleji se odbavuje pomoc, kterou Ukrajině vysílají jiné státy. Kolem našeho autobusu projíždí obrovský zástup kamionů, který je uveden i zakončen policejním autem. Kamiony nemají SPZ, jsou celé černé a ty z nich, které nemají zakrytou korbu, očividně převáží tanky. Když vidím tuto scénu, naplňuje mě to hrdostí k naší zemi, vždyť právě ona patří k těm nejvýznamnějším spojencům Ukrajiny. Těmi nejdůležitějšími jsou samozřejmě Spojené státy a Evropská unie. A právě, kdyby byla Ukrajina součásti Unie, tyhle nekonečné kontroly by byly minulostí…
Ukrajina podala žádost o členství v Evropské unii krátce po začátku ruské invaze, konkrétně 28. února 2022. Několik měsíců poté, v červnu, udělila Evropská rada Ukrajině status kandidáta na přistoupení k Evropské unii. Z pohledu Češky, která se sem tam na Ukrajině mihne, si dovolím pár věcí okomentovat, a to zejména z pohledu kultury a zvyků, jelikož význam bezpečnostní je dle mého názoru nesporný a nemá smysl ho rozebírat (minimálně pokud k tomu nejste dostatečně kompetentní).
Myslím si, že drtivá většina Ukrajinců do EU chce, je Unii velmi zavázána a obdivuje ji. Samozřejmě je to částečně reakce na ruskou agresi, ke které Evropská unie představuje protipól. Evropské symboly můžete na Ukrajině potkat prostě všude. Jsou v maršrutkách, na voňavkách do aut, na billboardech, na sešitech, ve třídách… Je spoustu obchodů, které prodávají zboží z Evropy a přívlastek ‚evropský‘ automaticky konotuje něco lepšího a kvalitnějšího. Spoustu lidí, se kterými se znám, Evropu přímo adoruje. Členství v EU je pro ně symbolem vítězství nad Ruskem, ale taky příslib lepšího a kvalitnějšího života v zemi, která už před válkou nepatřila mezi místa, kde by se lidem žilo lehce.
Zdá se mi, že mnoho Ukrajinců si často neuvědomuje, jaké by byly nezbytné změny v jejich zemi, pokud by vstoupila do EU. Popíšu pár situací z posledních dnů. Dnes ráno, když jsem se vydala do města Tlumatch na rynok, který je mimochodem skvělým místem pro nákupy, jsem míjela prodejce, kteří si své zboží prostě vyložili na ulici a nabízeli ho kolemjdoucím. Toto by evropská legislativa nepovolila. Mluvím o trhu, který je zde nazýván také bazarem, kde platí jen minimální hygienické předpisy a není neobvyklé vidět například celé kuře položené na slunci. Následně jsem navštívila supermarket Naj Naj, kde mě překvapilo místní máslo od babiček, které bylo nabízeno mezi produkty, které bychom označili jako „normální“. Osobně mám ráda lokálnost a myslím si, že by bylo skvělé i u nás více podporovat lokální výrobu a prodej. Otázkou však je, zda by vstup Ukrajiny do EU takovou atmosféru dřív či později nezměnil.
Když jsem se pokoušela dostat z Tlumatche do vesnice Kolintsi, která je asi pět kilometrů vzdálená, podařilo se mi chytit taxi. Ale ne ledajaké – museli jsme čekat, dokud se nás nenasbíralo dostatek. Asi po deseti minutách se osm lidí nacpalo do pětimístného auta a vyrazili jsme směrem do vesnice. Myslíte, že by takovéto praktiky prošly v EU? To ani nezmiňuji, že během mé jízdy Boltem jsem neměla ani jednou možnost si připoutat bezpečnostní pás. Buď tam prostě nebyly, nebo byly nějakým způsobem nefunkční.
Před odjezdem jsme se se svou kamarádkou Ivankou stavily v Ivano-Frankivsku do jednoho z mnoha módních butiků. Na první pohled mě zaujala kabelka Yves Saint Laurent – s cenovkou 350 hřiven. Je úplně běžné, že na ulici potkáte babičku s kabelkou od Diora a v kloboučku Chanel. Nepravé produkty jsou tady tak rozšířené, že téměř nemáte šanci poznat originál.
Ukrajina je pro mě v něčem divoká, nedotčená a jiná. Všechny tyto věci mi přijdou sympatické, nespoutané a nové, zároveň ale vždy přemýšlím, jak by to u nás doma nešlo. Je pro mě záludnou otázkou, jak by Ukrajinci reagovali na věci, které by se musely začít měnit. Evropská Unie má za úkol integrovat a spojovat, ale možná jako vedlejší účinek zabíjí kulturní rozdíly. I když bych si moc přála, abych nemusela stát v této nekonečné frontě aut a autobusů, nejsem si jistá, jak by se někteří z mých známých tvářili, kdyby jim někdo z Bruselu diktoval, že na ulici nemohou prodávat své výrobky. Každopádně, je to jen malá cena za to, že by byla Ukrajině poskytnuta mnohem větší bezpečnost, a tak nezbývá než čekat, jak se situace bude vyvíjet dál.
