Obr ze Zelené míle trénoval denně, nekouřil a nepil. Zemřel na infarkt v 54 letech

196 centimetrů a přes 130 kilogramů. Hollywood v takovém těle nejdřív uviděl jen ochranku a kulisu u dveří. Teprve Frank Darabont v něm objevil Johna Coffeyho.

Michael Clarke Duncan se narodil 10. prosince 1957 v Chicagu. Vyrůstal na South Side, v části města, kde cesta k dospělosti vedla nebezpečně blízko gangů, drog a alkoholu. Otec Elmer, dělník u železnice, od rodiny odešel, když bylo Michaelovi šest let. Matka Jean, pracující jako uklízečka, tak živila jeho i starší sestru Judy zcela sama. Otec pil a rodina věděla, co takové pití dokáže. Alkoholu se Duncan celý život vyhýbal. Jean ho místo fotbalu tlačila k herectví.

„Chtěl jsem hrát americký fotbal, to byl můj svět, ale matka v tom viděla něco lepšího,“ vzpomínal Duncan. „Učila mě číst nahlas s citem, a kvůli tomu mě každý den mlátili.“ Jean věřila tvrdé práci a vedla k ní i syna. Michael si z toho vytvořil heslo, které ho provázelo celý život. Zkratku YCDA, znamenající You Can Do Anything, měl na poznávacích značkách všech svých aut.

Po středoškolských letech hrál basketbal na Kankakee Community College a pak studoval na Alcorn State University v Mississippi. Školu ale nedokončil, protože matka onemocněla a rodina potřebovala peníze. Vrátil se do Chicaga a nastoupil k místní plynárenské společnosti, kde kopal příkopy pro plynové potrubí. Večer si přivydělával jako vyhazovač v klubech. Kolegové v montérkách mu říkali Hollywood Mike, protože jim pořád opakoval, že se jednou stane hercem. Ti se mu ale vysmáli, že z něj hvězda nikdy nebude, protože je prý příliš ošklivý.

Pak přijal práci u ochranky na turné. Jakmile dorazili do Los Angeles, rozhodl se zůstat. Přijel s málem a zpočátku spával v autě. Postupně si vybudoval jméno jako vyhazovač a osobní ochránce celebrit. Hlídal hvězdy jako Willa Smithe, Martina Lawrence, Jamieho Foxe nebo LL Cool J. Herec Chris Tucker později vyprávěl, jak mu Duncan při natáčení videoklipu California Love zachránil život. Rozjetý jeep v poušti tehdy prudce najel na dunu a Tucker z něj málem vyletěl. Duncan ho obratem stáhl zpátky se slovy: „Pojď sem, chlapče, pojď zpátky.“ V roce 1997 ho jako bodyguarda přidělili k rapperovi Notorious B.I.G. Hned první noc s ním měl jet v autě, na poslední chvíli ho ale vystřídal někdo jiný. Rappera ještě tu samou noc zastřelili. Duncan po této události profesi ochranky definitivně opustil a začal se plně soustředit na herectví.

Po šesti letech v Los Angeles přišlo první větší obsazení ve filmu Armageddon z roku 1998. Hrál člena vrtného týmu vedle Bruce Willise a oba se při natáčení spřátelili. Willis si přečetl scénář k Zelené míli a režisérovi Franku Darabontovi rovnou řekl, že našel člověka na roli Johna Coffeyho. Darabont ale váhal. Duncan ve 42 letech neabsolvoval žádnou hereckou školu a dosud dostával jen role, kde šlo především o jeho obrovskou postavu. Přesto ho pozval na čtení. Duncan mu uvízl v hlavě a kamera pak rozhodla.

Duncan se začetl do románové předlohy Stephena Kinga. „To jsem já,“ řekl po dočtení. „Je mi jedno, co pro to budu muset udělat, ale tuhle roli chci.“ Postava Johna Coffeyho čeká v cele smrti na popravu za vraždu dvou malých dívek. Role obrovského, ale něžného vězně s nadpřirozenou schopností se naprosto vymykala všemu, co Duncan do té doby hrál. Podle sestry Judy jí zprávu o obsazení volal tak rozrušený, že sotva popadal dech: „Judy, Judy, dostal jsem tu roli. Budu John Coffey.“

Jenže Coffey nebyl role pro siláka. Odsouzený vězeň ve filmu pláče a prosí o život. Herecký kouč Larry Moss Duncana učil čerpat při těžkých scénách z vlastní zkušenosti. Duncan sáhl po vzpomínce na otce. Říkal, že si představil, jak táta odchází ze dveří a už se nikdy nevrátí. Jen ta bolest stačila, aby ji přenesl do role. Sám to v rozhovoru pro Chicago Tribune potvrdil: „Jsem velmi emotivní člověk. Všechny ty slzy, které ve filmu vidíte, byly moje.“

Zelená míle měla premiéru v roce 1999. Tom Hanks hrál dozorce Paula Edgecomba a Duncan byl za roli Johna Coffeyho nominován na Oscara. Sošku nezískal, podle vlastních slov s tím ale ani nepočítal. Při veřejném poděkování pak ocenil právě Hankse. V momentech, kdy kamera snímala Duncanův obličej a Hankse bylo vidět jen zezadu, mohl ho nahradit záskok. Hanks ale vždy zůstal v kostýmu, hrál s ním scénu naplno a pomáhal mu podat nejlepší výkon. „Kdybych byl John Coffey a mohl vyjádřit, co k tobě teď cítím, všechny žárovky v tomto sále by explodovaly,“ řekl Duncan do mikrofonu.

Po Zelené míli zůstal pracovně velmi vytížený. Hrál v Celých devíti yardech, Planetě opic, Daredevilovi, Ostrověi Sin City a jeho hluboký hlas se skvěle hodil k animovaným filmům. Jenže role s takovým dopadem jako John Coffey se už nikdy neopakovala. Kvůli roli Kingpina ve filmu Daredevil přibral na nejvyšší váhu v kariéře. Z původních 127 kilogramů se dostal na více než 146. Maso jedl k snídani i k večeři, hamburgery zvládal polykat po pěti nebo šesti kusech najednou.

V roce 2005 šel na standardní prohlídku k lékaři. Duncan popsal, jak lékař vstoupil po výsledcích testů do ordinace, chvíli jen seděl a díval se na něj. „Zeptal se, jestli může být upřímný. Řekl jsem mu, že nemusí nic říkat, že vím přesně, co musím udělat.“ Z výrazu lékaře pochopil dost a okamžitě změnil jídelníček. Maso za zhruba pět tisíc dolarů letělo z lednice rovnou do koše. Duncan přešel na vegetariánskou stravu. Tréninkové tempo ale nezvolnil. S Hernandezem dřel od šesti ráno. Cviky s vlastní vahou střídal s boxovacím pytlem, sparingem v ringu nebo mlácením kladivem do pneumatiky. Louži potu, která po něm na podlaze pravidelně zůstávala, ostatní v posilovně překřtili na Lake Michael. Řídil se heslem, že kdo je pořád připravený, nemusí na poslední chvíli nic dohánět. Nekouřil a na hollywoodských večírcích pil výhradně sodu. Kamarádi říkali, že zdraví a fitness byly vlastně jeho jedinou závislostí.

Duncan trpěl sarkoidózou, nemocí, která napadá různé vnitřní orgány. Už kolem roku 2008 opakovaně omdléval kvůli nepravidelnému srdečnímu tepu a lékaři mu zavedli kardiostimulátor. O Vánocích 2011 pozval Duncan do svého domu ve Woodland Hills svou rodinu i rodinu své partnerky Omarosy Manigault. Neteř Karen ale hned zarazilo, že nevydržel s ostatními dole při rozdávání dárků a odešel si lehnout do pokoje. „Ptala jsem se mámy, jestli to taky vidí. Že se pohybuje nějak pomaleji,“ popsala.

V lednu 2012 měl premiéru seriál The Finder, jeho první větší televizní role. Natáčelo se už od srpna, bez delší pauzy, a okolí si všímalo, že je unavenější než dřív. Zvolnit ale nechtěl. Hned v březnu začal točit svůj poslední film. Ve snímku The Challenger hrál boxerského trenéra. Třináctého července 2012 si ráno ještě zacvičil a zavolal kamarádovi Kevinovi. Večer se spojili znovu. Duncan zrovna sledoval basketbal a byl v dobré náladě. „Ozvu se zítra,“ řekl do telefonu. Kolem půlnoci ale přestal dýchat. Jeho partnerka Omarosa Manigault zavolala záchranku a okamžitě ho začala oživovat. Sanitka ho v kritickém stavu převezla do nemocnice Cedars-Sinai.

Mozek byl bez kyslíku příliš dlouho. Lékaři Duncana uvedli do umělého spánku, jeho orgány ale postupně selhávaly. Zemřel 3. září 2012 sám v nemocničním pokoji. Bylo mu 54 let. Oficiální příčinou smrti bylo respirační selhání po prodělaném infarktu myokardu. Po jeho smrti se rozhořely spory o majetek. Duncanova rodina zpochybnila zasnoubení i závěť sepsanou ve prospěch Omarosy. Začalo se spekulovat o utajeném záznamu z tísňové linky. LaToya Jackson, sestra Michaela Jacksona, Duncanovu partnerku veřejně obvinila z předčasného odpojení od přístrojů. Dokument to ale vyvrátil. V době Duncanovy smrti byla Omarosa na Floridě, což potvrdily kamerové záznamy z letiště. Žádné důkazy o cizím zavinění se nikdy neobjevily.

Zdroje: en.wikipedia.org | latimes.com | theguardian.com | csfd.cz | looper.com | okayplayer.com | video dostupné na YouTube: Michael Clarke Duncan Thanks Tom Hanks, kanál American Film Institute | video dostupné na YouTube: How A Heart Attack Killed Health Obsessed Michael Clarke Duncan | Our History, kanál Our History