Článek
72 metrů. Tak vysoko se nad vyprahlou rovinou jižního Dillí tyčí Kutub Minár, nejvyšší cihlový minaret na světě. Ráno 8. prosince 1946 u něj zastavil taxík. Vystoupila z něj vysoká žena v elegantních evropských šatech se dvěma malými psy. Než zamířila k samotnému vchodu do věže, odevzdala řidiči svou kabelku a začala stoupat. Úzké vnitřní schodiště se šroubovitě vine přes pět pater až na vrcholový balkon. Odtud skočila. Tělo podle dobových popisů dopadlo až k patě minaretu. Zemřela na místě i se svými dvěma psy.
V hotelu Maidens ve starém Dillí, jejím útočišti po dobu posledního měsíce, zůstaly jen kufry, šperky a luxusní kožichy, které později zmiňoval její poručník Leon Pistol. Na registrační kartě stálo vznešené jméno Rání Tara Devi z Kapúrthaly. Byl to titul starý pouhé čtyři roky. Její rodné jméno znělo Eugenie Marie Grosupová.
Vídeňské jeviště a jméno Nina
Narodila se 22. ledna 1914 jako dcera Češky Marie a bohatého maďarského hraběte Karátsonyiho. Dětství prožila ve Vídni pod dohledem matky a rodinného poručníka Leona Pistola. Pro své nejbližší byla prostě Nina. Talent ji už v mládí dovedl na scénu vídeňského Burgtheateru, kde podepsala tříletou smlouvu. V roce 1935 tu hrála roli Anitry v Ibsenově dramatu Peer Gynt. Tisk tehdy vyzdvihoval především její půvab a tanec.
V hledišti tehdy seděl třiašedesátiletý mahárádža Jagatjit Singh z Kapúrthaly. Panovník s pěti manželstvími za sebou se ve Vídni zastavil během své velké evropské cesty. Po jednom z vystoupení nechal mladé umělkyni doručit obrovskou kytici růží.
Mahárádža Jagatjit Singh z Kapúrthaly
Paňdžáb s Paříží v hlavě
Jagatjit Singh nastoupil na trůn v knížectví Kapúrthala v roce 1877 jako pětileté dítě, plnou vládu však převzal až v osmnácti. Během cest po Evropě si osvojil angličtinu i francouzštinu a francouzské kultuře zcela propadl. Palác Jagatjit v Kapúrthale proto čerpal z tamního klasicismu a architektury Versailles. Ze svého knížectví chtěl vybudovat „Paříž Východu“. Jeho náklonnost k Evropě se však netýkala pouze staveb. V lednu 1908 si vzal španělskou tanečnici flamenca Anitu Delgado Brionesovou, mladou dívku z Málagy, která přijala jméno Maharání Prem Kaur. Manželství se rozpadlo v roce 1925. Eugenie tak nebyla první Evropankou, kterou si vládce Kapúrthaly vyhlédl.
20 000 dolarů. Tolik mahárádža nabídl za vykoupení Eugeniny smlouvy s divadlem, když se rozhodl, že si ji odveze s sebou do Indie. Rodinný poručník Leon Pistol se zpočátku bránil platným kontraktem, ale finanční nabídka nakonec rozhodla. Dohoda byla stvrzena v létě 1938. Dne 28. června se v luxusním pařížském hotelu George V konala večeře, u níž už seděly Marie Grosupová, její dcera Eugenie i Leon Pistol. Zařadili se tak do mahárádžova úzkého okruhu a cesta do Indie byla volná.
Zlatý palác za časů války
Ještě téhož roku následovaly Nina, její matka Marie a vychovatelka Antonia Kaura mahárádžu přes Londýn do Indie a usadily se v Kapúrthale. Koncem roku 1939 už všechny tři pobývaly přímo v paláci Jagatjit, svatba však byla zatím v nedohlednu.
V únoru 1940 britská koloniální správa požádala knížecí státy o seznamy takzvaných nepřátelských poddaných. Protože Československo bylo od roku 1939 pod německou okupací, nahlásila Kapúrthala obě ženy Grosupovy pouze jako hosty mahárádži. Byly chráněny jeho jménem, ale jejich právní postavení zůstávalo nejisté. Cizinky v britské Indii za války, bez diplomatického zázemí, v soukromém paláci vládce knížeckého státu.
Palác Jagatjit v Kapúrthale
Nabídka sňatku přišla ve chvíli, kdy Eugenie dostala úřední příkaz opustit Indii a vrátit se do Evropy ovládané nacisty. Matka ji přesvědčila, aby na nabídku přistoupila. Byl rok 1942 a obřad proběhl podle sikhských zvyklostí. Eugenie přijala jméno Tara Devi a stala se šestou manželkou Jagatjita Singha. Sňatek jí zajistil britský pas, bez kterého jí hrozila okamžitá deportace. Věkový rozdíl mezi manžely činil čtyřicet dva let.
V Kapúrthale zůstávala plachá, v tamní společnosti se nikdy nenaučila žít. Chyběla jí Evropa. Dvorský protokol, sikhské zvyky i paňdžábské horko neměly s Vídní jejího dětství nic společného. Od manžela se postupně vzdalovala, až v roce 1945 přišel definitivní rozchod.
Amerika, úřady a poslední cesta
Ten rok přinesl další ztráty. Zemřela matka Marie, která s Eugenií bydlela v jednom křídle paláce. Při výletu do Mussoorie náhle zemřela i babička. Po těchto úmrtích začala Eugenie věřit, že je někdo otrávil. Její psychický stav se rychle zhoršoval. Ztráta matky a rozpad manželství ji přiměly usilovat o odjezd do Spojených států. Nový začátek hledala v domě poblíž New Yorku. Víza, povolení, poválečné měnové komplikace. Britské úřady jí stavěly do cesty překážku za překážkou. Eugenie uvízla v Dillí.
V hotelu Maidens strávila zhruba měsíc marným vyřizováním dokladů. Leon Pistol později tvrdil, že mu v dopisech psala o lidech, kteří ji sledují a vyptávají se na ni. Ráno 8. prosince 1946 odešla z hotelu sama se psy a odjela ke Kutub Mináru. Kabelku nechala taxikáři. Vystoupala po úzkém schodišti až na balkon ve výšce 72 metrů. Taxikář čekal marně.
Po pitvě ji pohřbili na Nicholson Christian Cemetery u Kašmírské brány. V den pohřbu zůstaly školy, koleje i úřady v Kapúrthale zavřené na znamení úcty.
Eugenie Grosupová, tanečnice, jejíž půvab zaujal indického mahárádžu
Dopisy, obviňování a zánik případu
Mahárádža Jagatjit Singh se po zprávě o smrti své ženy zhroutil. Vzápětí zahájil ostrý dopisní souboj s britskými úřady a přímo obvinil Politický Department, že k Eugeniině zoufalství přispěl. Odpověď tajemníka J. H. Thompsona z 19. prosince 1946 byla nečekaně tvrdá:
„Pokud existuje nějaká odpovědnost za smrt Tary Devi, je to jen Vaše odpovědnost. Když si muž ve Vašem věku vezme cizí ženu o čtyřicet let mladší, vystavuje se vážnému riziku. Za to nemůžete vinit Politický Department.“
Leon Pistol, muž, který ji provázel od vídeňských let, případ ani po její smrti nevzdal. Tvrdil, že po Eugenii zůstala pozůstalost v hodnotě 150 000 dolarů, z toho šperky za 100 000 dolarů, čtyřicet kožichů a padesát dva kufrů oblečení. Podle jeho verze měla připadnout právě jemu. V roce 1948 podal podnět k přešetření. List The Bombay Chronicle z 22. září 1948 citoval jeho slova: „Neustanu, dokud nebude jasné, zda matka a vychovatelka zemřely přirozenou smrtí a zda mahárání spáchala sebevraždu, anebo zda byly všechny tři zavražděny.“
Jagatjit Singh zemřel 19. června 1949. V roce 1952 se Pistol ještě obrátil přímo na premiéra Nehrúa. Marně. Vražda nebyla nikdy prokázána a jeho úsilí se vytratilo.
Česká ambasáda v Dillí začala po hrobu Eugenie Grosupové pátrat až po desítkách let. Nicholson Christian Cemetery postrádá evidenci i jasný plán. Většinu náhrobků pokrývá zemina a vegetace. Hrob se podařilo najít téměř na konci hřbitova, v pravém rohu u zdi. Na kameni stojí: Eugenie Grosup, 22. ledna 1914, 8. prosince 1946. Manželka mahárádži Jagatjita Singha z Kapúrthaly.
