Článek
Kenya Airways o sobě rozhodně nemluví skromně. Na svých letadlech nosí slogan The Pride of Africa, tedy „Pýcha Afriky“, a očekávání tak nastavují poměrně vysoko. Za poslední rok jsem s nimi letěl několikrát. Nejčastěji se jednalo o krátký přelet z Nairobi do ugandského Entebbe, ale absolvoval jsem také několik letů do Tanzanie nebo Jihoafrické republiky. Postupně jsem se tak proletěl prakticky všemi typy letadel, které ve své flotile používají. A právě díky tomu už můžu trochu lépe posoudit, jestli je hrdý slogan jen dobře zvolený marketing, nebo na něm skutečně něco je.
První setkání s „Pýchou Afriky“
Kenya Airways využívám hned při své první návštěvě této části Afriky. Potřebuji se dostat do Entebbe v Ugandě, navíc v přesně stanovený den. Většina nabízených spojení z Evropy má kromě přestupů v Perském zálivu také varianty s přestupem právě v Nairobi. Jenže z nějakého důvodu se mi tehdy nedaří koupit celou cestu na jedné letence. Nakonec tedy kupuji samostatně letenku do Nairobi a další z Nairobi do Entebbe. To má jednu podstatnou nevýhodu. Po příletu do Keni musím projít pasovou kontrolou, vyzvednout zavazadlo a následně ho znovu odbavit na další let.
Na přestup mám více než deset hodin a navíc přes noc. Ubytování v okolí letiště řešit nechci, protože ceny hotelů mi vzhledem k několika hodinám spánku připadají zbytečně vysoké. Vymýšlím proto jednodušší plán. Zkusím odbavit kufr na ranní let co nejdříve, projdu zpět do tranzitní části letiště a noc strávím v salónku. Otázkou pouze zůstává, jestli mi někdo vezme zavazadlo osm hodin před odletem.
Check in na terminále 1A v Nairobi.
Check-in Kenya Airways se nachází na terminálu 1A a jednotlivé přepážky nejsou vyhrazené konkrétním letům. Společnost zde odbavuje své odlety společně na větším množství přepážek, kterých je snad patnáct. V tuto noční dobu jsou ale otevřené pouze dvě. Vysvětluji zaměstnankyni svou situaci a čekám spíše odmítnutí. Místo toho mi mile odpovídá, že si někam zavolá a mám chvíli počkat. Asi po pěti minutách se vrací, s úsměvem odbavuje můj kufr osm hodin před odletem a já se můžu vydat do Simba Lounge.
Noc na letišti v Nairobi
Simba Lounge funguje nonstop a nikdo příliš neřeší, že v něm hodlám strávit prakticky celou noc. V zadní části rychle zjišťuji, že rozhodně nejsem jediný, koho tento plán napadl. Na sedačkách tu spí možná dalších dvacet cestujících, kteří ráno pokračují dál po Africe. Spojuji několik křesel dohromady, snažím se najít alespoň trochu pohodlnou polohu a nakonec se mi skutečně podaří několik hodin spát.
Po několika hodinách spánku mě ráno překvapuje poměrně bohatý výběr snídaně. Nechybí ovoce, zelenina, vajíčka, párky ani možnost objednat si několik jednoduchých jídel z menu. Dávám si kávu, trochu ovoce a vejce a pomalu se přesouvám k odletové bráně. Po noci strávené na letišti se konečně blíží důvod, proč jsem tady – můj první let s Kenya Airways.
Simba lounge nabízí mnoho místa k relaxaci.
Dnešní zhruba hodinový let do Entebbe obstará Boeing 737-800. Kenya Airways jsou členem aliance SkyTeam a jejich letadla hrdě nesou již zmíněný slogan The Pride of Africa. Přiznávám, že se na let opravdu těším. Před nástupem probíhá ještě kontrola cestovních dokumentů, zejména víz a dokumentů souvisejících s očkováním proti žluté zimnici. Tuto linku jsem později absolvoval několikrát a samotné kontroly se občas trochu lišily, takže se před cestou rozhodně vyplatí ověřit aktuální vstupní podmínky cílové země.
Hodina do Ugandy
Samotný nástup probíhá během několika minut. Posádka je usměvavá a letadlo na první pohled působí velmi čistě a udržovaně. Bezpečnostní instruktáž sledujeme na obrazovkách zabudovaných v sedadlech a zanedlouho už stoupáme z Nairobi směrem k Ugandě. Přestože nás čeká pouze hodina ve vzduchu, prakticky ihned po startu začíná palubní servis.
Na této krátké trase dostáváme vodu a ohřáté pečivo s něčím, co připomíná masovou náplň. Nejsem gastronomický kritik a u hodinového letu ani neočekávám restauraci v oblacích, ale tentokrát mě catering příliš nenadchl. Pečivo mi jednoduše nechutná. Na druhou stranu je zajímavé, že vůbec něco dostáváme. Na podobně dlouhých evropských letech už dnes bezplatné občerstvení rozhodně není samozřejmostí.
Pohled na Victoriino jezero před přistáním v Entebbe.
Zbytek letu utíká velmi rychle. Přelétáme nad Viktoriiným jezerem a začínáme klesat k letišti v Entebbe. Přistáváme dokonce o několik minut dříve a vítá nás lehký déšť. Od letadla tentokrát pokračujeme k terminálu pěšky, což je po hodině strávené v kabině příjemná změna. Tím končí můj první let s Kenya Airways a první dojem je překvapivě jednoznačný. Profesionalita posádky, čistota letadla i celková úroveň služby jsou velmi dobré.
Jeden let může být náhoda. Několik už něco napoví
První let mě tedy příjemně překvapil, mnohem zajímavější ale bylo, že podobný dojem nezmizel ani při dalších cestách. Během následujícího roku jsem s Kenya Airways letěl ještě několikrát a právě opakovaná zkušenost je podle mě mnohem důležitější než hodnocení jediného letu. Ať už šlo o krátké regionální přískoky, nebo delší cestu do Jihoafrické republiky, většina letů se nesla v podobném duchu. Profesionální posádky, čisté kabiny a na poměry dnešní letecké dopravy velmi slušný servis.
Největší loterií zůstával catering na krátkých trasách. Někdy jsem dostal docela dobrou bagetu, jindy rozpékané cosi, u čeho jsem příliš netušil, co přesně jím. Na delších letech už Kenya Airways nabízí plnohodnotný servis a celkový produkt působí podstatně komplexněji. Zajímavá je také business class. Dokonce i v menším Embraeru E190, který má v economy konfiguraci sedadel 2–2, používá Kenya Airways v business class uspořádání 1–2.
Boeing 787 před odletem do Johannesburgu.
Pro evropského cestujícího je to poměrně zajímavý rozdíl. U řady evropských aerolinek totiž business class na kratších linkách znamená prakticky stejné sedadlo jako v economy, pouze s volným prostředním místem a několika službami navíc. V Embraeru Kenya Airways dostává cestující v business class skutečně jiné uspořádání kabiny a na jedné straně letadla dokonce samostatné sedadlo. Právě podobné detaily ukazují, že produkt Kenya Airways může na regionálních linkách v některých ohledech působit lépe než evropská business class.
Pak se ale podíváte na cenu
Mnohem horší dojem mám z cenotvorby. Hodinový let mezi Nairobi a Entebbe se při mých cestách běžně pohyboval okolo 9 000 korun. Zpáteční cesta z Nairobi do Johannesburgu dokázala stát přibližně 28 000 korun. Když jsem proklikával různé termíny, nebylo neobvyklé narazit právě na podobné částky. A levně nevycházejí ani dálkové lety. Kenya Airways se při mých cestách mezi Afrikou a Evropou často řadily mezi nejdražší varianty, které jsem při hledání viděl, a cenou dokázaly překonat i nabídky Emirates.
Pohled na křídlo před přistáním v Nairobi.
Nejde přitom o něco, s čím bych se setkával pouze u Kenya Airways. Při hledání letů po východní a jižní Africe jsem na vysoké ceny narážel opakovaně i u dalších dopravců. Z evropského pohledu může být překvapivé, že krátký regionální přelet stojí několik tisíc korun a delší zpáteční cesta se dostane na částky, za které lze jindy koupit mezikontinentální letenku. Právě cena je proto pro mě největší slabinou Kenya Airways. Samotný produkt mě většinou příjemně překvapil, jeho cenovka už podstatně méně.
Je tedy Kenya Airways skutečně „The Pride of Africa“?
Po několika letech s různými africkými aerolinkami bych byl s označením jedné společnosti za nejlepší na celém kontinentu opatrný. Afrika rozhodně není leteckou pustinou, kde by Kenya Airways neměly konkurenci. Naopak jsem u několika místních dopravců zažil úroveň služeb, která podle mého subjektivního pohledu dokáže překonat řadu evropských aerolinek.
Po roce opakovaného létání bych ale Kenya Airways bez problémů zařadil mezi společnosti, se kterými bych po Africe letěl znovu. Ne kvůli jednomu výjimečnému letu, ale právě proto, že se pozitivní zkušenost opakovala. Profesionální posádky, čistá letadla a solidní servis jsem nezažil jednou, ale na několika různých trasách a v různých typech letadel. Největší slabinou tak paradoxně není samotné létání, ale cena letenek. Kenya Airways možná nejsou jedinou „pýchou Afriky“, ale jejich slogan The Pride of Africa podle mých zkušeností rozhodně není jen prázdným nápisem na trupu letadla.
Příští týden se proletíme s Jambojetem - místním lowcostem.
A právě kvůli vysokým cenám tradičních dopravců příště zkusím přesný opak. Proletím se s Jambojetem a FlySafair, tedy africkými low-costy, u kterých se některé ceny letenek začínají nebezpečně přibližovat spíše jízdence na MHD než klasické letecké dopravě.
