Článek
Během naší cesty po Hondurasu jsme se s kamarádem rozhodli strávit několik dní na Roatánu. Karibský ostrov nabízí bílé pláže, nádhernou přírodu a teplé moře. Když jsme si tuto část cesty odsouhlasili, má letecká dušička se zaradovala. Konečně se proletím některou z místních regionálních aerolinek. Jen bylo potřeba vybrat kterou.
Saab 340, nebo ATR 72?
Zhruba čtyřicetiminutový let mezi San Pedro Sula a Roatánem nabízely dvě společnosti. CM Airlines a TAG Airlines. S druhou jmenovanou jsem měl letět už před několika lety, ale kvůli změně cestovních plánů z toho nakonec sešlo. Přestože mě tentokrát lákalo vyzkoušet malý Saab 340 od CM Airlines, nakonec jsme zvolili TAG Airlines.
Ty na této lince provozovaly ATR 72, které pro mého téměř dvoumetrového spolucestujícího představovalo pohodlnější variantu. Malý Saab by pro něj mohl být až příliš velkým diskomfortem.
Hned vedle našeho letadla stojí Saab 340. Tak třeba příště.
Zpáteční letenky mezi San Pedro Sula a letištěm Juana Manuela Gálveze na Roatánu nás vyšly na necelých 200 dolarů za osobu. Cestovali jsme nalehko, takže jsme zvolili nejlevnější dostupný tarif. Na tak krátký let jsme nic dalšího nepotřebovali.
Co mě však trochu znepokojovalo, byla dostupnost informací o jednotlivých letech. Před cestou jsem pravidelně kontroloval Flightradar, abych měl přehled o případných zpožděních. Jenže TAG Airlines na něm byly vidět jen velmi omezeně. U většiny spojů se objevoval pouze nápis SCHEDULE. Nic víc, nic míň. Nezbývalo než doufat, že náš let skutečně poletí.
Letiště v San Pedro Sula a trochu místního chaosu
Odlet máme naplánovaný krátce po poledni, takže po odhlášení z hotelu máme dostatek času na přesun i malé občerstvení na letišti. Pokud se někdy vydáte do této části Hondurasu a neovládáte španělštinu, doporučuji mít připravený překladač. S angličtinou jsme totiž příliš nepochodili.
Po jídle a odbavení procházíme standardní bezpečnostní kontrolou, za kterou se prakticky okamžitě ocitáme v části terminálu určené pro vnitrostátní lety. Jelikož cestujeme pouze v rámci Hondurasu, žádná pasová kontrola nás nečeká. Terminál je poměrně malý, nachází se zde jeden duty free obchod a dvě restaurace. Míst k sezení je však dostatek, takže se pohodlně usazujeme a čekáme na nástup.
Odletové tabule nefungují a orientace závisí především na hlášení personálu. S každým dalším letem se tak najde někdo, kdo se pokouší nastoupit do nesprávného letadla. Celé to působí trochu chaoticky, ale nikdo se příliš nerozčiluje. Podobná situace nastává i při našem nástupu, my však správnou bránu nacházíme bez obtíží.
Na palubě ATR 72 téměř sami
K letadlu se vydáváme pěšky přes odbavovací plochu. Naše ATR stojí téměř na jejím konci a hned vedle něj parkuje Saab 340 společnosti CM Airlines. Samozřejmě si ho musím pořádně prohlédnout a trochu mě mrzí, že neletíme právě s ním. Při pohledu na kamaráda je mi však jasné, že on si spíše oddychl.
Přední část kabiny byla doslova prázdná.
Do ATR 72 nastupujeme zadními dveřmi a pokračujeme téměř až do přední části kabiny, kde máme přidělená místa. Hned při nástupu zjišťujeme, že letadlo je téměř prázdné. Palubní průvodčí nám dokonce sama nabízí, že si můžeme přesednout a každý obsadit vlastní dvojici sedadel. Této možnosti samozřejmě využíváme.
Před odletem probíhá standardní bezpečnostní instruktáž a mou pozornost ještě upoutává bezpečnostní karta v kapse sedadla. Její grafické zpracování je opravdu úsměvné. Obrázky jsou natolik rozpixelované, že vypadají, jako by je někdo vytvořil v Minecraftu.
Čtyřicet minut nad Karibikem
Krátce po dokončení bezpečnostní instruktáže se vydáváme na dráhu a startujeme směrem k Roatánu. Let probíhá bez komplikací a zanedlouho už pod námi pozorujeme moře.
Příjemně mě překvapuje také palubní servis. Přestože nás čeká jen čtyřicetiminutový let, posádka nabízí cestujícím nápoje zdarma. K dispozici je také možnost zakoupit si drobné občerstvení, kterou však nevyužíváme. Místo toho si užíváme výhledy z okna.
Toto není chyba fotoaparátu. Takto vypadá grafika na bezpečnostní kartě.
Sotva se pohodlně usadíme, začínáme klesat k Roatánu. Po necelých čtyřiceti minutách dosedáme na přistávací dráhu letiště Juana Manuela Gálveze. Po vystoupení z letadla nás čeká další krátká procházka po letištní ploše a během několika minut už stojíme před terminálem. Můžeme se tak vydat vstříc několika dnům v Karibiku.
TAG Airlines: jednoduchá služba, která funguje
TAG Airlines možná nemají nejlepší webové stránky ani pětihvězdičkový servis, ale na jejich palubě jsem se cítil vítaný. Posádka byla příjemná, nápoj zdarma představoval sympatický bonus a především jsme odletěli i přiletěli podle plánu.
Pokud bych se do této části světa znovu vrátil, neměl bych problém TAG Airlines opět využít. Jen bych tentokrát pravděpodobně o něco déle přemýšlel, zda přece jen nevyzkoušet Saab 340 od CM Airlines. Přece jen možnost proletět se takovým letadlem není každý den.
A kamarád? Ten by nejspíš znovu hlasoval pro ATR.
