Článek
Řecko mám spojené s jednoduchou letní dovolenou. Krásné pláže, čisté moře, dobré jídlo a ceny, nad kterými člověk nemusel příliš přemýšlet. Jenže v posledních letech se stále častěji mluví o přeplněných letoviscích, rostoucích cenách a místech, která už s původní řeckou atmosférou nemají mnoho společného. Když při plánování dovolené vybíráme mezi Řeckem, Španělskem a Itálií, nakonec rozhodne poměrně jednoduchá věc. Letenky společnosti Lauda na Rhodos za 1 800 korun. Má to jen jeden malý háček – odlétáme z Vídně.
A tak začínáme kalkulovat. Levná letenka je sice pěkná věc, jenže nejprve se musíme dostat na vídeňské letiště a celá cesta nám zabere více než šest hodin. Navíc máme naplánovaný přestup v Brně, kam přijíždíme kolem druhé hodiny ranní. Hodina čekání na další autobus v tuto dobu není zrovna začátkem dovolené, o kterém by člověk snil. Naštěstí druhý autobus přijíždí na čas a můžeme pokračovat směrem do Vídně. Tady už máme více než tři hodiny do odletu, takže přichází na řadu snídaně v McDonald's, bezpečnostní kontrola a pomalu se přesouváme ke gate.
Východ slunce na vídeňském letišti.
Lauda je součástí skupiny Ryanair, takže žádné velké překvapení nečekáme. Nástup probíhá pomocí autobusů a samotná cesta k letadlu zabere skoro patnáct minut. Odlétáme ale na čas a můžeme se začít těšit na řecké pláže. Během letu si asi za patnáct eur objednávám panini a pití. Není to samozřejmě žádná gastronomická událost, ale svůj účel to splní a několik hodin letu uteče poměrně rychle.
První rozdíl proti cestovní kanceláři přichází hned na letišti
Hotel máme v Afandou, přibližně 25 kilometrů od letiště. A právě tady přichází jeden z rozdílů mezi dovolenou na vlastní pěst a zájezdem od cestovní kanceláře. Nikdo na nás nečeká s cedulkou, žádný delegát nás neposílá do správného autobusu a dopravu si musíme vyřešit sami. Dáváme se proto do řeči s jedním z taxikářů, který nám nabízí fixní cenu 30 eur. Přijde nám to rozumné a zhruba za půl hodiny už vystupujeme přímo před hotelem.
Odbavení kdesi na konci letiště.
Ten je přesně takový, jaký člověk od klasického řeckého dovolenkového resortu očekává. V lobby jsou katalogy snad všech možných cestovních kanceláří včetně Čedoku a Exim Tours a rychle zjišťujeme, že většina hostů sem pravděpodobně přijela právě přes některou z nich. Hotel funguje pouze v režimu all inclusive, možnost objednat si například jen snídani tady neexistuje. Tentokrát nám to ale vlastně vyhovuje, i když předem víme, že některé obědy kvůli výletům stejně vynecháme.
Na písečnou pláž je to zhruba 400 metrů. A právě poloha hotelu se nakonec ukazuje jako jedna z jeho největších výhod. Okolí není příliš zastavěné, večer je tu klid a především na pláži není hlava na hlavě. Po některých zkušenostech z evropských přímořských letovisek je to příjemná změna.
Pláž skoro jen pro nás
Na místní pláži si chvílemi připadáme, jako by nám skoro patřila. Lehátka jsou soustředěná pouze na několika místech před plážovými bary, takže kdo hledá absolutní klid, stačí mu popojít pár desítek metrů a rozložit si ručník prakticky kdekoliv. Kdo naopak chce trochu pohodlí a servis, může zůstat na lehátku před barem. Personál nabízí nápoje a menší občerstvení, hudba hraje spíše jako kulisa a rozhodně se nekoná žádná hlasitá plážová diskotéka. Přesně takový kompromis nám vyhovuje.
Pláž v Afandou je klidná a méně navštěvovaná.
Pláž u Afandou si zamilujeme prakticky okamžitě. Jenže když už jsme na Rhodosu, byla by škoda strávit celý pobyt na jednom místě. Hotel nám zprostředkovává půjčení auta za 22 eur na den, což je natolik příjemná cena, že není moc nad čím přemýšlet. Dostáváme klíčky a vyrážíme hledat, jestli jsou ostatní pláže na ostrově ještě lepší.
Prvním cílem je Lindos s ikonickou zátokou a Akropolí tyčící se nad bílými domky. Na fotografiích vypadá nádherně a patří k místům, která se objevují snad v každém průvodci po Rhodosu. Už při příjezdu ale zjišťujeme, že tohle asi nebude nic pro nás. Máme pocit, že stejný nápad jako my dostala minimálně polovina ostrova. Auta, autobusy a davy turistů nás odrazují natolik, že se tentokrát ani nesnažíme hledat místo, kde bychom zůstali. Otáčíme auto a pokračujeme dál.
Stačilo popojet pár kilometrů
Jen několik kilometrů severně nacházíme pláž Agathi a tady už je situace úplně jiná. Zlatavý písek, pozvolný vstup do vody a blankytně modré moře vypadají přesně tak, jak si člověk představuje řeckou dovolenou. Lehátko se slunečníkem stojí 5 eur a za podobnou částku si můžeme koupit čerstvé ovoce. Nakonec tu zůstáváme několik hodin a přesně takhle si představujeme den na řecké pláži.
Pláž Agathi je přesně tím místem, které jsme chtěli navštívit.
Dalším místem, které zkoušíme, je pláž Tsambika nedaleko Afandou. Oproti Agathi je výrazně turističtější. Najdeme tady restaurace, stánky se suvenýry, vodní atrakce a dokonce i nafukovací překážkovou dráhu ve vodě. Na první pohled by se mohlo zdát, že přesně před podobnými místy utíkáme. Jenže Tsambika má jednu velkou výhodu – pořád je to krásná, široká písečná pláž s čistým mořem a dostatkem prostoru.
I když je zde výrazně více lidí než na pláži u našeho hotelu, stále nemáme pocit, že bychom se museli s někým přetahovat o každý metr písku. Když chceme jídlo nebo pití, máme všechno po ruce, a když chceme jen ležet u moře, nikdo nás ničím neobtěžuje. Nakonec se právě Tsambika stává jedním z míst, kam se během pobytu několikrát vracíme. Není nejklidnější ani nejméně turistická, ale jako klasická dovolenková pláž funguje překvapivě dobře.
Pláž Tsambika je sice turističtější, ale díky své velikosti i zde najdete dostatek soukromí.
Večer vyrážíme do hlavního města
Celou dovolenou samozřejmě nechceme strávit pouze přejížděním mezi plážemi, a tak si jeden večer necháváme na hlavní město ostrova. Jmenuje se jednoduše Rhodos a jeho historické centrum je úplně jiným světem než přímořská letoviska, která jsme zatím projížděli.
Za hradbami se ocitáme ve spletitých uličkách jednoho z mimořádně zachovaných středověkých měst Evropy. Dominují mu mohutné kamenné stavby, paláce a opevnění připomínající dlouhou historii ostrova. Na rozdíl od mnoha turistických míst tady nemáme pocit, že jsme přijeli jen kvůli několika historickým budovám. Procházíme celou čtvrtí ukrytou za mohutnými hradbami a prakticky na každém kroku je na co koukat.
Socha delfínů v hlavním městě.
Turistů je samozřejmě hodně. Bylo by asi naivní očekávat něco jiného. Přesto nemáme pocit podobný Lindosu, kde nás množství návštěvníků odradilo prakticky okamžitě. Staré město je dostatečně rozlehlé a stačí sejít z několika hlavních ulic, aby se situace výrazně uklidnila. Místy narazíme na restaurace, obchody a suvenýry na každém kroku, o několik uliček dál už ale můžeme téměř sami procházet mezi starými kamennými domy. Pokud bych měl během plážové dovolené na Rhodosu vybrat jedno místo, kam se večer vydat, historické centrum hlavního města bych rozhodně nevynechal.
Na vlastní pěst, nebo s cestovkou?
Rhodos si užíváme plnými doušky a postupně docházím k závěru, že je stále tím Řeckem, které si pamatuji z předchozích návštěv. Samozřejmě tu najdeme přeplněná místa, turistická letoviska a lokality, kterým bych se příště bez problémů vyhnul. Stačí ale popojet několik kilometrů a situace může být úplně jiná. Prázdnější pláž, čisté moře a především klid, kvůli kterému jsme sem přijeli.
Zajímavější otázkou je, jestli má podobnou dovolenou smysl organizovat na vlastní pěst. V našem případě byla odpověď hlavně v ceně. Po započítání letenek, autobusů do Vídně a zpět i taxi z letiště na Rhodosu nás dovolená vyšla téměř o třetinu levněji než s cestovní kanceláří. Přitom jsme bydleli ve stejném hotelu, který jsme si předtím vyhlédli i v nabídce cestovek. Cenově tedy vlastní organizace jednoznačně vyhrála.
Skvělé pláže najdete kdekoli na ostrově.
Jenže nízká cena letenek měla svoji daň. Museli jsme se dostat do Vídně, absolvovat noční přestup v Brně a po příletu řešit dopravu do hotelu. Když dnes přemýšlím nad čistě plážovou dovolenou, během které chce člověk především týden odpočívat u moře, cestovní kanceláři bych se už rozhodně nebránil. Přímý odlet z Prahy, autobus čekající na letišti a odvoz až před hotel mají svoji hodnotu. Pokud by byl cenový rozdíl malý, za pohodlí bych si dnes klidně připlatil.
A je tedy Rhodos stále dovolenkovým rájem? Za nás ano. Jen možná není potřeba hledat ho na místech, kam míří úplně všichni.
A kam se vydáme příště? Řecké pláže, all inclusive a rozpálený Rhodos necháme za sebou a přesuneme se o více než tisíc kilometrů na sever. Čeká nás léto pod Alpami, Mozart na každém rohu a jedno z nejznámějších rakouských měst. Podíváme se do Salzburgu a zjistíme, jestli za jeho pohlednicovou krásou není až příliš mnoho turistů.
