Smartwings: aerolinka, kterou rádi kritizujeme. Zaslouženě?

Dvě hodiny ráno, pražské letiště, odbavení zavazadel. První ranní let do egyptské Hurghady a na tabuli svítí dvouhodinové zpoždění. Pro většinu cestujících nepříjemný začátek dovolené. Pro mě zároveň připomínka, že letectví není tak jednoduché, jak se může zdát. Sedm let jsem v tomto oboru pracoval, a právě proto mě podobné situace zajímají možná víc než samotné zpoždění. Je Smartwings opravdu tak špatná aerolinka, jak se o ní často píše? Nebo jsou některé problémy důsledkem fungování celého systému? Pojďme se na to podívat.

Smartwings jsou největší českou aerolinkou zaměřenou především na charterové lety. Tedy na lety, které si objednávají cestovní kanceláře, aby dopravily své klienty na dovolenou. Nejde o klasického síťového dopravce ani o nízkonákladovou společnost typu Ryanair, Wizz Air nebo easyJet. Flotilu tvoří především Boeingy 737-800 a modernější 737 MAX 8. Právě během letní sezóny se ale ukazuje největší rozdíl mezi charterovou a běžnou aerolinkou.

Počet letů v létě několikanásobně převyšuje zimní provoz. Držet dostatečně velkou flotilu, která by více než půl roku stála na zemi, by bylo ekonomicky neudržitelné. Proto si Smartwings stejně jako řada jiných charterových společností na sezónu pronajímají další letadla od dopravců nebo leasingových společností z různých částí světa. Často jde o starší stroje, protože novější letadla létají u svých domovských aerolinek. Starší letadlo samo o sobě neznamená, že je nespolehlivé, ale může častěji vyžadovat technické zásahy. A právě technická závada v hlavní sezóně dokáže velmi rychle rozbít pečlivě naplánovaný letový řád.

Na rozdíl od síťových dopravců navíc charterové společnosti často nemají možnost jednoduše nahradit jedno odstavené letadlo jiným. Jeden stroj během dne obslouží několik rotací do různých destinací. Pokud se první let zpozdí o dvě hodiny nebo se objeví technický problém, stejné letadlo přiletí pozdě i na další letiště a zpoždění se začne přelévat do dalších spojů. Není proto výjimkou, že cestující odlétající ve dvě ráno čekají na letadlo, které nabralo zpoždění už předchozí večer někde u Středozemního moře.

Dalším důvodem jsou sloty, tedy přidělené časy pro vzlet, přistání nebo průlet vzdušným prostorem. Především letiště v oblíbených přímořských destinacích jedou během léta prakticky na hranici svých kapacit. Jakmile letadlo nestihne svůj přidělený čas, může přijít o slot a čekat na další volné okno. To se netýká pouze Smartwings, ale prakticky všech aerolinek létajících do vytížených dovolenkových destinací. Připočtěme k tomu přetížené evropské letové koridory, občasné rozmary počasí nebo technické závady a vznikne kombinace, která se na odletových tabulích projeví nepříjemným červeným nápisem „Delayed“.

To samozřejmě neznamená, že jsou Smartwings bez chyb. Zpoždění jsou u této společnosti skutečně častější než by si cestující přáli a kritika je v mnoha případech oprávněná. Na druhou stranu by nebylo fér svádět všechny problémy pouze na jednu aerolinku. Charterová doprava funguje v podmínkách, které jsou výrazně odlišné od běžných pravidelných linek, a část problémů jednoduše vyplývá z toho, jak celý systém funguje. Pokud chceme levné dovolené s přímým letem z Prahy do desítek přímořských destinací, je to daň, která se občas projeví právě zpožděním.

Moje vlastní zkušenost se Smartwings ale nijak výrazně nevybočuje z běžného standardu. Přijíždím na letiště zhruba dvě hodiny před plánovaným odletem. Online check-in tentokrát nevyužívám, protože odbavuji zavazadlo. Na přepážce jen poprosím o místo u okénka a bez problémů mi vyhoví. Přes bezpečnostní i pasovou kontrolu projdu během několika minut a zbytek času trávím tradičně pozorováním provozu na letištní ploše, přestože je noc.

Dvouhodinové zpoždění se mezitím objevuje na tabuli i v letištním rozhlase. Mezi cestujícími je znát zklamání, ale žádné větší drama se nekoná. Do gatu přicházím asi půl hodiny před nástupem a boarding probíhá překvapivě svižně.

Interiér Boeingu nikoho nepřekvapí. Sedačky jsou klasické ekonomické třídy bez obrazovek, k dispozici je ale online zábavní portál přístupný přes vlastní telefon. Jelikož odlétáme uprostřed noci, nemám v plánu sledovat filmy ani pročítat palubní magazín. Mým jediným cílem je usnout.

Po bezpečnostní instruktáži se letadlo odlepuje od ranveje a krátce poté dostává každý cestující kelímek s vodou. Tím moje vzpomínky na první polovinu letu prakticky končí. Následující tři hodiny prospím opřený o okénko. Sedačka sice nepatří mezi nejkomfortnější na trhu, ale na necelých pět hodin letu je naprosto dostačující.

Probouzí mě až první paprsky slunce nad Suezským průplavem. Kabina je nezvykle tichá. Většina cestujících ještě spí, ozývá se jen monotónní zvuk motorů a občasné chrápání. Je to jeden z těch okamžiků, kdy si člověk uvědomí, že za pár desítek minut bude na úplně jiném kontinentu.

Při přiblížení do Hurghady s letadlem několikrát zacloumají turbulence, samotné přistání je ale velmi jemné. Nakonec vystupuji s přibližně hodinou a půl zpožděním oproti letovému řádu.

Posádka během celého letu působila profesionálně a příjemně. Servis na palubě odpovídal tomu, co objednala cestovní kancelář, tedy kelímku vody zdarma. Za příplatek bylo možné koupit občerstvení. Toust se šunkou a sýrem stál 109 korun, varianta s nealkoholickým nápojem 168 korun. V nabídce byly také panini nebo například vepřová pečeně s knedlíkem za 149 korun. Neochutnal jsem ani jedno, ale ceny mi ve srovnání s jinými evropskými aerolinkami nepřišly nijak přemrštěné. Kdo nechce spoléhat na palubní nabídku, může si navíc před odletem objednat teplé jídlo.

Určitou slabinu vidím spíše ve volném prodeji letenek. Smartwings prodávají především neobsazená místa, která nevyužily cestovní kanceláře. Ceny se často pohybují ve vyšších jednotkách až nižších desítkách tisíc korun. Za takovou částku bych osobně vybíral jinou destinaci nebo jiného dopravce. Na pravidelných linkách jsou ale ceny většinou srovnatelné s konkurencí a při výběru bych se rozhodoval hlavně podle času odletu a konečné ceny.

Jsou tedy Smartwings opravdu aerolinkou, kterou si Češi zaslouženě dobírají? Částečně ano. Zpoždění jsou jejich dlouhodobým problémem a cestující mají právo být nespokojení. Zároveň je ale dobré vědět, že za nimi často stojí mnohem složitější kombinace sezónního provozu, přetížených letišť, slotů, pronajatých letadel i ekonomiky charterové dopravy. Po tomto letu jsem neodcházel s pocitem, že bych letěl výjimečně dobrou nebo výjimečně špatnou aerolinkou. Spíš jsem měl pocit, že jsem absolvoval přesně to, co se od charterového letu na začátku letních prázdnin dalo očekávat.

Příště se podíváme do premium economy, třídy, která se dnes těší velké oblibě. A prozkoumáme unikátní business class sedačku, která se nedá sklopit. Používá ji jako jediná aerolinka na světě Finnair a společně se proletíme z Los Angeles do Helsinek.