Hlavní obsah
Umění a zábava

Už nemáme disidenty humoru, ale jen Kozubodenty

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: PLANET DARK / Creative Commons / CC BY / https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

Je to týden, co komik Štěpán Kozub dvakrát za sebou vyprodal O2 Arénu se svým dvouhodinovým stand-upovým číslem nazvaným Bez urážky. Na sociálních sítích se mezitím šíří záznam, kde špatně vypráví starý vtip a dělá ze sebe disidenta.

Článek

Kompletní záznam zní takto:

Jede takhle po druhé světové válce autobus plný Romů a jedou se podívat do těch ghett, co se tam dělo, aby se to už v životě neopakovalo. A ten průvodčí v tom autobuse říká: „Tak už se blížíme. Já jdu tam jenom na tu vrátnici to říct“. Vyleze ven, zaťuká na tu vrátnici a tam říká: (Kozub šeptá) „Prosím vás, já tady mám autobus plný cikánů“. A ten mu říká (taky šeptem): „My už to tady neděláme.“
„A je mi to úplně jedno, že jsem to řekl. A chci vám jenom říct, že když tleskáte a smějete se, tak to znamená, že s tím souhlasíte a jdeme bručet všichni, vole. Jo, dneska je taková doba, vole. Řekneš fór a jdeš sedět. Za fór, chápete to, za fór, jo.“


Pravděpodobně čekáte, že reakcí na toto bude laciné pohoršení a nějaké řeči o rasismu. Mýlíte se. Na Kozubově vystoupení jsou skandální úplně jiné věci. Jednak je vtip strašlivě špatně odvyprávěný a jak se říkalo za mých mladých let „odborně znevtipněný“.

1) Tento vtip pochází z 60. let z Německa a je o židech, co se jedou podívat do Osvětimi. Dával tehdy velmi dobrý smysl, protože v Německu ještě na mnoha místech pracovali bývalí nacisté. Vykládat toto v roce 2022 je asi podobné, jako když Zdeněk Troška po roce 2000 vyprávěl v televizi říkanku o východní marce v parku „ležela tam mnoho dní, byla totiž východní“.

2) V ghettech opravdu nikoho nacisté systematicky nevraždili, nebyly tam ani plynové komory, ani spalovací pece. Z ghett se teprve stěhovalo do koncentračních táborů. V ghettech se naopak lidé dokázali před odvezením koncentráku schovat. Čili v ghettech jednoduše není „už něco nedělat“, protože se „to“ tam nedělalo nikdy.

3) V autobuse nejsou průvodčí. Může tam být maximálně průvodce po koncentráku/ghettu. A dotyčný by určitě těsně před vystoupením z autobusu neřekl „Už tam budeme“, ale „Už jsme tady“.

4) Celý vtip se šeptáním funguje proto, že v původní verzi nejde o žádného průvodčího ani průvodce. Jde o řidiče, který si v horkém dni otevře okýnko, ofoukne ho a on začne sípat/šeptat, což si druhý chlapík na vrátnici vyloží jako spiklenectví a začne šeptat taky.

Jinými slovy, na Kozubově podání není vtipného absolutně nic. Celý fór je vyprázdněný od původních významů a jediné, co se mění, že židé už jsou mu málo, tak přitvrdí s „cikány“, protože ty u nás víc „slušných Čechů“ chce posílat do plynu.

To, že se tomu lidé smějí, není překvapivé. Přišli a zaplatili si, aby se smáli a smáli se už od první Kozubovy nervózní věty „Ježišmarjá, co tu budeme dvě hodiny dělat?“ Mnohé stand-upy stojí na tom, že publikum se potřebuje rozehřát, načít, „verbálně polechtat“ a pak už se směje čemukoli. Žádná záhada.

Původní německý vtip ze 60. let je dobrý, naprosto přesně mířený a zesměšňuje hlavně nežidovské aktéry, atmosféru pokrytectví ve společnosti, která se údajně denacifikovala, ale mnozí by rádi vyhlazovali dále.

Skutečně pohoršující na Kozubově zaznamenaném výstupu je až to, jakou má potřebu ze sebe dělat pronásledovaného, potenciálně cenzurovaného a trestaného.

Mohl by mi Štěpán Kozub (nebo kdokoli jiný) uvést nějaký reálný případ, kdy šel někdo „bručet“ do vězení za vtip? V jakém paralelním alternativním sci-fi vesmíru se toto v Česku za posledních třicet let stalo? Do vězení tu chodí pouze lidé, kteří na internetu vyzývají k přímému násilí – plynování romských školáků, zabíjení Ukrajinců, topení člunů s imigranty, házení zápalných lahví, nebo když nosí šibenice na politické demonstrace. Za vtip tu zatím nikdo nikoho nezavřel, ani za nadávání na vládu – pokud se konkrétním osobám nevyhrožuje smrtí. Satira je všude okolo nás, internet je přecpaný memy a se žalobami na karikaturu tu nikdy nikdo neuspěl.

Proč jsou současní komici takoví trapní ubulenci, kteří musí své špatně vyprávěné vtipy vylepšovat, pentlit a obhajovat tím, že říkají cosi „nekorektního“, za co budou zavření? Jak si můžou připadat příčetně, když toto říkají na veřejnosti před tisíci lidí, od nichž zinkasovali miliony korun na vstupném? Nabízí se skutečně otázka, jestli i smějící se lidé na daném představení vědí, že jim dotyčný komik vykládá nesmysly a smějí se této nesmyslnosti a uvědomují si, že jde o hrané hysterčení. Nebo v tom hledají zbytečně ono „zrnko pravdy“?

Jak už před časem napsal publicista a spisovatel Stanislav Biler, situace v Česku se dostala do bizarního stádia, kdy si někdo uprdne, nazve to „nekorektní humor“ a další den jde kvůli tomu do DVTV na rozhovor, kde si dělá zadarmo reklamu a vylíčí se jako oběť. Opravdu asi nastal nejvyšší čas říkat lidem, kteří toto dělají, že se chovají hloupě a měli by s tím přestat, protože jim hrozí, že se za sebe za deset dvacet let budou stydět. A to bychom jim neměli přát.

Je možné, že Štěpán Kozub žije v nějakém mentálním Talibanu, ale obvykle těmto lidem pomáhá vysadit drogy nebo mírnit konzumaci alkoholu. To, že proti vašemu způsobu vyprávění vtipů někdo ozve, neznamená, že vás chce zavřít nebo cenzurovat. Jen vám dává najevo, že nejste moc vtipní, nebo se vám zrovna tento konkrétní fór nepodařil. Utáhnout dvouhodinové představení je bezpochyby velmi těžké a málokdo by si se Štěpánem Kozubem chtěl měnit místo.

V mém vidění světa není špatný jakýkoli černý humor, pokud je z jeho znění patrná i celková hrůza a nepřijatelnost dané situace. Je to vždycky smích trochu se sebezapřením, potlačením svého slušného vychování, i potlačením soucitu. Ale pokud by někde v podání i přijetí nebylo vědomí, že ono vychování, soucit nebo znalost kontextu máme, nebude fungovat ani samotný černý humor. Ten je hlavně způsobem úlevy od tíže naší existence. Všechno může skončit špatně, všechno může skončit smrtí, vždycky můžeme přijít o tvář a důstojnost. Když se těmi vtipy trochu cynicky zocelíme, neznamená to, že jsme ztratili všechny rozlišovací schopnosti, například, že „koncentráky by se už neměly nikdy opakovat“.

Znovu tedy opakujme, aby nebylo možné podsouvat nic jiného. Nejde o vtip samotný, ale způsob jeho podání, který je „zvojtěný“. A potom o to, že je znakem velmi špatného baviče, pokud se musí hájit, že zrovna on je tak ohromně nekorektní a možná bude i zavřený. Ne, prosím, raději buď zticha, a nikdy tohle neříkej, nikdy to nedodávej. Tímhle to zabíjíš, tímhle se z tebe stává amatér a dezorientovaný idiot z diskuse pod článkem.

Štěpánu Kozubovi bych nezazlíval, že je tzv. moc drsný. Spíš mi přijde, že vůbec nevyužívá svůj potenciál k tomu, aby jeho humor byl fakt ostrý a mířil výš, jak si sám vytknul.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz