Článek
Doba stanovená jako odklad pro účinnost nové právní úpravy, jež neumožní umisťovat ohrožené malé děti (věk do 3 let) do ústavních zařízení, se blíží. O pár let později se bude vztahovat zákaz i na děti do sedmi let. Zásadní otázkou z toho vyplývající je způsob, jak se tedy stát o tyto děti postará.
Pravidla pro hledání pěstounů nastavena jsou, probíhají i různé kampaně, ale praktická realizace pokulhává. Podívejme se na přiloženou mapu. Pro spolek SPIRIT2018 ji vytvořila Zuzka Bendlová Jiránková z dat, která získala od jednotlivých krajských úřadů na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V úřední hantýrce se tomuto postupu říká „vystošestkovat si“ - no není ta čeština krásná? Jedná se o zachycení stavu k únoru 2024.
Mapa
Mrkněme se nejdříve na můj kraj, tj. Olomoucký. V únoru 2024 neměl k dispozici ani jednoho volného přechodného pěstouna pro krizové situace. Ani jednoho. Kam v takové situaci poputuje ohrožené dítě, až začne platit zákaz umisťování do ústavů? Mohl by vypomoct kraj vedlejší - Moravskoslezský. Bude spolupracovat?
Dětem umístěným v přechodné pěstounské péči se ale musí dostat co nejrychlejší pomoci, tj. nalezení trvalého řešení. Buď sanováním rodiny, nebo nalezením pečovatele ve vzdálenější rodině, nebo dlouhodobou pěstounskou péčí. Opět se podívám na můj kraj - 4 dlouhodobí pěstouni. V ústavní péči 450 dětí. V přechodné péči umístěno 30 dětí. Kam tyto děti půjdou, když kraj nedokáže zajistit dlouhodobé pěstouny?
Z grafu vyplývá na první pohled jeden poznatek: Bezkonkurenčně nejvíce schválených pěstounů má Moravskoslezský kraj. Ale má také nejvíce dětí umístěných u přechodných pěstounů, musí pro ně tedy do roka najít řešení situace. Má Moravskoslezský kraj nějaké speciální postupy, díky kterým se mu to daří?
Ráda bych jednak připravila rozhovor s pěstounem/pěstounkou z tohoto kraje, a také přímo s některým úředníkem z oddělení sociální ochrany MS kraje (s paní vedoucí?). Na svých oficiálních stránkách píšou, že jsou „region razovity“, tak doufám, že rozhovor o svém pěstounském know-how mi poskytnou. Pokud k tomu máte také co říct, nebojte se napsat do komentářů. Díky.
Dodatek 23. 6. 2024: Reaguji nyní na jeden podnět, který jsem dostala od čtenářky: Kraje, které mají málo pěstounů, jsou v klidu proto, že počítají s možností děti i nadále umisťovat do zařízení „komplexní péče o dítě“. Jenže to bude pořád dětský domov, snad jen s menším počtem dětí (to je jeden z cílů tzv. transformace péče). Skutečná pomoc ohroženým dětem ale spočívá v tom, aby získaly jednoho osobního pečovatele, rodinu. Nikoli střídající se vychovatele.
