Článek
Volby nevolby, jsou záležitosti, které se táhnou mnoho let, vynaloží se na ně stovky milionů a nepohnou se nikam. Odpovědnost za neúspěch také žádná.
14. prosince 2020 schválila vláda Národní strategii ochrany práv dětí na období let 2021-2029. Jsou tam jasně stanovené úkoly, jsou tam cíle. A potom si přečtete zprávu NKÚ č. 23/11 z roku 2024 s názvem Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci (zpráva byla projednána ve vládě jako usn. č. 481/2025) a nestačíte se divit. Zpráva kontrolovala nakládání s penězi v letech 2015-2022 v dané oblasti (péče o ohrožené děti) u tří subjektů: MPSV, MŠMT a MZd. Přečíst celou zprávu si samozřejmě může každý, ale ráda bych se zmínila o několika bodech, které vypíchl sám kontrolní úřad:
1. MPSV nenaplnilo požadavky zákona, neb od roku 2013 nezajistilo informační systém sociálně-právní ochrany dětí, který by poskytl příslušným orgánům údaje o žadatelích o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a o dětech zařazených v evidenci. V období 2018–2022 uhradilo MPSV celkem 2,1 mil. Kč za analýzy a návrhy řešení, které však nevyužilo a IS nevytvořilo, což NKÚ vyhodnotil jako neúčelné vynaložení peněžních prostředků. Od roku 2023 vynakládá MPSV další peněžní prostředky (až 6,4 mil. Kč) na realizaci jiného řešení, konkrétně na tvorbu evidence ve formě sdílených tabulek MS Excel. Toto řešení nesplňuje požadavky zákona a samo MPSV ho považuje za provizorní. I tyto peněžní prostředky tak MPSV v rámci probíhajícího projektu vynakládá neúčelně a neefektivně. Úroveň IT podpory podle zjištění NKÚ nedosáhla ani stavu, který si MPSV definovalo již v roce 2018. V důsledku nečinnosti MPSV jsou sociální pracovníci zatíženi nadbytečnou administrativou (například spisy stále nepředávají elektronicky v jednotném prostředí, ale poštovní službou).
2. V sociálně-právní ochraně dětí chybí jednotné směřování. Oblast od roku 2015 částečně řeší minimálně 32 strategických a koncepčních dokumentů, které i podle vyhodnocení MPSV nejsou vzájemně koordinovány. V gesci MPSV vzniklo 11 materiálů, MŠMT vytvořilo další dva koncepční materiály a dva „dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávací soustavy ČR“, zbývajících 17 dokumentů je v gesci jiných orgánů státní správy. Konstatování: Resorty MPSV, MŠMT a MZd na plnění cílů stanovených ve strategických dokumentech spolupracovaly nedostatečně. (Toto je výsledek desetiletého úsilí?)
3. Za posledních 16 let se MPSV ve spolupráci s MŠMT a MZd nepodařilo sjednotit systém pod jeden resort ani sjednotit přístupy, standardizovat procesy napříč celým systémem sociálně-právní ochrany dětí a zásadně snižovat počty dětí v celé soustavě ústavních zařízení, na což upozorňuje i Výbor OSN pro práva dítěte. K naplnění cílů transformace nevedlo ani vynaložení peněžních prostředků z fondů EU. Na základě zjištění přínosu výsledků projektů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, včetně vývoje počtu dětí v ústavních zařízeních v období 2015–2023, NKÚ hodnotí účelnost peněžních prostředků ve výši 498 362 986 Kč z pohledu aktuálního stavu transformace systému SPOD jako významně sníženou.
4. Hlavní cíle transformace péče o ohrožené děti byly definovány jako a) zavedení standardů a zvýšení kvality péče, b) snížení počtu dětí v ústavní péči, c) sjednocení postupu pracovníků. Na realizaci projektů, které to měly naplnit, poskytlo MPSV od roku 2012 celkem 701 mil. Kč. Žádného z těchto cílů dosaženo nebylo.
A proč to vlastně píšu? Třeba proto, aby bylo vidět, že finančních prostředků ve státním rozpočtu je dost. Ale tomu, jak se s penězi hospodaří, se říká turecké hospodářství. Asi víte, co to znamená. Ministrů se nám během té doby vystřídalo velké množství, ale osobní odpovědnost nevyvodil žádný z nich. Bude to s novým ministrem jiné?
Anketa
Zdroje:
Zpráva NKÚ zde
Národní strategie ochrany práv dětí na období 2021 - 2029
Vláda ČR (usn. č. 481/2025)
pravonadetstvi.cz
