Článek
Co vlastně znamená být připravený na školu?
Běžně zorientovaný čtenář určitě zaregistroval, jak často se posledních letech skloňuje (ne)připravenost dětí ke školní docházce a z ní vyplývající vysoké procento odkladů. Odborníci bádají a nabádají, aby institut odkladu nebyl zneužíván. Vláda s tím souhlasí a akceptovala návrh na změnu školského zákona (sněmovní tisk č. 793), jehož úprava by měla platit už příští rok. Odklad by byl možný pouze z důvodu tak vážného zdravotního stavu dítěte, který by nedovolil dlouhodobou účast na výuce. Byla by to velmi podstatná změna oproti současnosti.
Jak se vlastně nyní posuzuje školní zralost? Děti u nás nastupují do školy obvykle v šesti letech, ale jsou země, kde je to i dříve (např. ve Velké Británii v pěti). Takže zralost pro školu jistě nebude univerzální; bude se odvíjet od toho, co právě ta škola od dítěte čeká. Proces biologického zrání organismu je u různých dětí značně rozdílný. K podpoře návrhu na snížení počtu odkladů v ČR se váže i zrušení známkování v prvních dvou ročnících školní docházky (má to logiku: je-li dítě nezralé, nebude podávat stoprocentní výkon a známkováním by bylo demotivováno) a značně se omezí možnost opakovat první ročník (pouze na žádost rodiče podpořenou odborným stanoviskem).
V současné době se posuzuje velké penzum schopností, jimiž se prokazuje tzv. školní zralost. Rodiče, kteří mají pochybnosti o připravenosti svého dítka k nástupu povinné školní docházky, potřebují (a budou potřebovat) pro odborné posouzení stanovisko pediatra, psychologa a Pedagogicko-psychologické poradny (nebo speciálního centra). Mohou si také zakoupit Test školní zralosti pro domácí použití. Pokusím se nyní shrnout laickým pohledem stávající požadavky na prvňáčky (navazuji zde na článek o zápisech do školy).
Začít můžeme orientačním testem, který se nazývá Jiráskův /nebo Kern-Jiráskův test (podle autorů). Nejde pochopitelně o Aloise Jiráska, ale o docenta psychologie Jaroslava Jiráska./ Test vypadá takto:
Jiráskův test
Testující osoba požádá dítě, aby namalovalo mužskou postavu (obvykle řekne Namaluj tatínka nebo dědečka). Na této postavě se posuzuje její komplexnost - musí mít i prsty, uši, boty, krk… Dále má dítě opsat pár předepsaných písmen - pak se posuzuje, zda onen opis alespoň přibližně odpovídá vzoru. Třetí krok je překreslení tvaru složeného z teček (jde o to, zda dítě zvládne tvar alespoň přibližně, sleduje se zraková a prostorová vnímavost). Každý úkol je hodnocen 1 - 5 body (méně bodů je lepší výsledek, body jsou vlastně chyby) a k potvrzení školní zralosti může dítě udělat max. 11 „chyb“. Na takový test může rodič dítě dobře připravit, stačí trocha tréninku. Testující někdy sleduje také reakci dítěte na případný neúspěch při práci: pokud se s ním dítě nevyrovná, například pláče, nebo papír zmačká a zahodí, je to údajně znak nezralosti.
Tento test je však pouze orientační, odborníci posuzují mnoho dalších schopností dítěte, o kterých si povíme dále.
PhDr. Pavlína Hlaváčová ve svém článku vysvětluje důležitost školní zralosti dítěte takto: „Potřeby a přání dítěte již nejsou na prvním místě a dítě se je musí naučit regulovat. Je třeba se podřídit zájmu většiny, odříci si zábavu, nároky jsou kladeny i na určitou míru disciplíny.“ Je mnoho dětí, které ještě ani ve věku 10 let takové požadavky nesplňují a přesto musí školní docházku plnit. Odklad je možný pouze dvakrát, a pak už dítě musí k docházce nastoupit, ať je zralé, nebo ne (podle nového návrhu bude možný odklad jen jeden). Pokud někdo chce, aby odkladů ubylo, nemůže požadovat, aby dítě zvládalo bezchybně všechny předepsané požadavky. K tomu dítě musí dozrát, a ono zrání lze realizovat i ve škole. Požadavky jsou však v současné době dost vysoké:
V rozhovoru ČRo s Mgr. Matinou Ryšavou se mj. dozvíme, že: „Podceňovat se nesmí ani schopnost koncentrace dítěte – vždyť prvňáčci musí zvládat soustředění 10 až 20 minut, a to i na činnosti, které z jejich úhlu pohledu nemusí patřit k těm nejzábavnějším. Důležité je i to, jak je předškoláček zralý sociálně. To znamená, jestli je přátelský, jaké umí navazovat vztahy s vrstevníky, jakou formou si dokáže hrát, i jestli se umí cítit jako součást kolektivu. Výhodu mají děti, které navštěvují mateřské školy, protože to je prostředí, ve kterém se sociální schopnosti přirozeně pěstují.“ - Za sebe bych si dovolila upozornit, že jsou děti, které navazovat kontakty s vrstevníky nechtějí, jsou introvertní, netouží být součástí kolektivu, a přesto do školy chodí. Takže dávat odklad v naději, že se povaha dítěte za rok změní, je nonsens. Předpokládám, že to odborníci vědí a schopnost cítit se součástí kolektivu ve skutečnosti u dětí k nástupu do školy nevyžadují bezvyjímečně.
Nyní se můžeme podívat na další, lépe měřitelné, požadavky:
1. Fyzický stav dítěte (co vše se posuzuje):
a) Váha 20 kg, výška 120 cm. Kritérium je jen obecné a nic samo o sobě neznamená.
b) Stabilita při chůzi, běh, skákání na jedné noze, schopnost chytit hozený míč; jízda na koloběžce nebo na kole; správný sluch a zrak /případně je jejich nedostatek kompenzován pomůckami/). Tuto část školní připravenosti obvykle posuzuje pediatr, který zhodnotí, zda odklad má nebo nemá smysl. U dětí s vážnou vadou zraku nebo sluchu lze vybrat speciální školu. Rodič by měl i sám vědět, jak je na tom jeho dítě po fyzické stránce. Může být slabé či spavé. Některé děti spí po obědě i po zahájení školní docházky. Horší problém bývá u dětí, které nejsou schopny se probrat ráno. V seznamu znaků zralosti je uveden i obměněný chrup (začnou vypadávat první zuby), ale to se mi zdá pro posouzení školní zralosti nesmyslné, neb máme v rodině osmileté dítě, u kterého dosud obměna zubů nenastala a škola je v pohodě.
c) Dostatečně prodloužené končetiny a rozvinuté svalstvo se testuje tzv. filipínskou mírou (zda dítě dosáhne pravou rukou přes hlavu na levé ucho). Ani tento ukazatel úplně relevantní nebude: onen úkon někdy nezvládnou ani sportovně nadané děti. Ještě stále tedy nejsme u žádné překážky, která by skutečně bránila nástupu do školy.
d) Způsob mluvy (včetně kontroly logopedických vad). Logopedické vady se někdy odstraňují dlouho, může to trvat i léta. Dítě může být velmi hovorné a přitom mít řadu potíží s výslovností. Logopedická vada sama o sobě neznamená ani nižší intelekt, ani nižší školní zralost.
e) Motorické schopnosti - jemná i hrubá motorika: dítě má vydržet sedět, drží obvyklým způsobem tužku, vybarvuje, samo se oblékne, obuje, vysmrká, používá příbor, dokáže vystřihnout jednoduché tvary. A když to nedokáže, dáme mu odklad?
2. Kognitivní (psychická) zralost:
a) Pozornost - poslech příběhu a jeho reprodukování samotným dítětem;
b) Paměť - na lístek nakreslíme 5 různých zvířat, dítě se chvilku dívá a potom lístek otočíme. Kolik zvířat si zapamatovalo? Mimochodem: jak jste na tom s touto schopností vy?
c) Způsob myšlení a vyjadřování: v této části se často využívá i sledování znalosti barev a základních geometrických tvarů, obvykle v kombinaci: např. Najdi v hromádce modrý trojúhelník. Kde má kytička červené kolečko? ap. O obrázcích a tvarech se dá hodně povídat, navázat s dítětem diskusi. Také lze použít puzzle nebo jiné druhy skládaček. V rámci kontroly kognitivních schopností požadují někteří pedagogové, aby dítě umělo poznat první a poslední hlásku ve slově (sluchové rozlišení hlásek), ale tím by opět ze školní zralosti vyřadili velké množství dětí; takže pokud chtějí méně odkladů, musí tuto schopnost v předškolním věku u dětí oželet. Stejně jako vytleskávání slabik ve slovech.
d) Pracovní tempo při plnění zadaných úkolů: zadáte např. vybarvit rybičku a sledujete, zda dítě je pečlivé, zda spěchá nebo přetahuje, zda chce či nechce práci dokončit, případně zda vůbec bude ochotno vybarvovat. Dost dětí (zejména hochů) tato aktivita nebaví a vůbec ji nechtějí provozovat. Dáme jim odklad?
e) Prematematické a prelogické schopnosti: určování pořadí, množství a polohy, schopnost analytického myšlení (co bylo dřív a co později, např. obrázky, kde je nakreslené vajíčko, vajíčko se klube a nakonec kuřátko), schopnost logického myšlení (dvě kočičky jsou víc než jedna kočička). Stíny zvířat (který je obráceně?), co do řady logicky nepatří (stůl nepatří mezi zvířátka), hra „najdi 5 rozdílů“ atd. Sleduje se i pravo-levá orientace (tj. aby díte skládalo obrázky z levé strany směrem k pravé) a představy o čase (včera, dnes, zítra). Někde se uvádí i požadavek, že by dítě mělo umět napočítat do šesti, ale jiní odborníci kontrují, že to se zjišťovat nemá, že to znak školní zralosti není. Další považují za podstatné, že když hodíte kostkou a padne pět teček, dítě je nemusí počítat a automaticky řekne „pět“. Nic z toho podle nového návrhu nebude mít relevanci.
f) Všeobecné znalosti: slovní zásoba, pochopení významu běžných slov, znalosti o fungování světa kolem dítěte: rodina, nákup, zvířata. V podstatě všechny výše popsané kognitivní schopnosti se rozvíjí tím, že si rodič s dítětem povídá o světě, o věcech kolem sebe, čte mu a tráví část společného času řešením úkolů z dětských časopisů nebo knih přípravy na školu. Motorické schopnosti je zase dobré rozvíjet venku, na hřištích a výletech, případně doma při nějakém vyrábění, vaření ap. Ve zlepšování se dá pokračovat i v době školní docházky a není tedy důvod k odkladu.
3. Sociální a emoční způsobilost:
Sem patří už zmíněná komunikace se spolužáky, chování k nim, začlenění do kolektivu, schopnost přerušit zábavu a věnovat se povinnosti. Pokud se dítě bojí a s pedagogem či psychologem nespolupracuje vůbec, často poradna odklad z tohoto důvodu doporučí. Ovšem metody, jak odnaučit strachu z cizích lidí a cizího prostředí, moc nefungují. Opět je to práce na léta. Pomůže odklad?
Dítě má být schopno podřídit se ve škole autoritě pegagoga a mít odolnost proti neúspěchu. Nemá-li tyto schopnosti, nepůjde do školy? Psychologové předpokládají, že emoční labilita u dětí ustupuje právě kolem 6. roku věku a že dítě pak zvládá korigovat projevy emocí. Otázka je, zda je to pravda, nebo překonané tvrzení. Šárka Miková, která se věnuje problematice výchovy dětí podle jejich typu, tomu říká iluze nezralosti. Vysvětluje, že: „Je dobré vědět, že různé typy dětí tíhnou k různým strategiím zvládání emocí a to, že některé dítě se spíš stáhne a prožívá emoce uvnitř, ještě neznamená, že je umí lépe zvládat. Emoční zralost je také spojená se schopností odloučit se od rodičů. Dítěti by se mělo stýskat jen do té míry, aby mu to nebránilo se učit, nemělo by v průběhu dne neustále myslet na domov. S tím zpravidla děti, které chodily do MŠ, nemívají problém. Ovšem děti, které potřebují delší čas na adaptaci , mohou v novém prostředí reagovat výraznějšími emocemi a působit, že jsou emočně nezralé.“
K sociální zralosti se počítá také schopnost pozdravit, poprosit, poděkovat. I to některé děti perfektně zvládají, ale nejsou schopny „předvést“ v novém prostředí, stydí se (třeba u zápisu nebo u psychologa) a opět získají status nezralého dítěte. Ale v budoucnu nastoupí do školy tak jako tak. Často se také vyžaduje/očekává kladný postoj dítěte ke škole (dítě se má těšit). Pokud se netěší, je to nezralost? Děti se staršími sourozenci už jsou většinou ovlivněny tím, jak školu vnímají ti, kdo tam už jsou. Nemusí se tedy nutně těšit. Proč by vlastně měly?
Odklad školní docházky byl zaveden pro to, aby dítě nemělo špatné zážitky ze selhávání a případně nemuselo opakovat ročník. To je samo o sobě velmi anachronické, neboť selhání a chyby jsou součástí procesu učení po celý život. Není třeba, aby děti byly při nástupu do školy tak dokonalé, že nikdy neselžou. Nejsme roboti. Nejčastější příčinou odkladu školní docházky je nízká koncentrace dítěte na pracovní činnosti. Dítě pracovat nevydrží, nechce, neposlouchá, neplní pokyny, pobíhá a nesoustředí se. Může se to za rok změnit? Ano i ne. Ale podle novely to už nebude mít žádný vliv - dítě i tak bude muset do školy nastoupit.
Je celkem jasné, že požadavků pro zralost dítěte do školy je skoro milion, a pokud naše dítě není úspěšné v několika bodech posuzování, není třeba ještě házet flintu do žita - existuje bohatá nabídka literatury, která pomáhá připravit dítě na školu zábavnou formou a s pomocí rodičů. Taková čtvrhodinka denně může být postupnou přípravou na to, aby po zahájení školy rodiče s dětmi i nadále společně trávili „studijní“ čas. Rovněž řečové vady se dají tréninkem odstranit a nástupu do školy nebrání. Ale je také potřeba, aby školy byly připraveny na přijetí ne zcela zralých dětí (jinak nelze snížení počtu odkladů dosáhnout). K tomu by výrazně pomohlo snížení počtu dětí ve třídách. Ovšem… jaká bude realita?
Všechno výše popsané zkoumání dětské školní zralosti bude do budoucna sloužit jen k tomu, aby oborníci navrhli tzv. podpůrná opatření. Dítě stejně nastoupí do školy, i když nebude znát barvy, i když nebude umět stříhat nebo nebude zvládat požadavek poslušnosti k autoritám. Zůstane jediný důvod pro povolení odkladu - vážný zdravotní problém, který brání dlouhodobě účasti ve výuce. Bude zajímavé sledovat, jak si s tím učitelé poradí.
Anketa
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-snemovna-zrejme-schvali-omezeni-odkladu-zahajeni-povinne-skolni-dochazky-271713
https://clanky.rvp.cz/clanek/k/p/20477/ANGLICKE-PREDSKOLNI-VZDELAVANI-OCIMA-UCITELKY.html
https://www.megaknihy.cz/psychologie/270130-skolni-zralost-a-jeji-diagnostika.html
https://www.teorietypu.cz/skolni-zralost/
https://www.rizeniskoly.cz/casopisy/skolni-poradenstvi-v-praxi/skolni-zralost-jeden-z-predpokladu-skolni-uspesnosti.m-2195.html
https://sever.rozhlas.cz/co-je-skolni-zralost-ditete-a-jak-se-hodnoti-6859397
https://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=2577285
https://medium.seznam.cz/clanek/kamila-chimera-hura-k-zapisu-134589?fbclid=IwY2×jawJZ1g9leHRuA2FlbQIxMAABHSOItd1ijLMb3Ep2MVA7b1cgogFKSvIAxkszfgGeEMCZU3XMv7CnvVgkBw_aem_hjAKTwyJesulYq8EHsROeQ
