Hlavní obsah
Právo a státní správa

Může novela něco změnit?

Foto: Kamila Chiméra

Živá voda?

V poslední květnový den letošního roku, zrovna na Bábovkový den, schválila sněmovna novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Pomůže ohroženým dětem do rodin?

Článek

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí (zkráceně ZSPOD), bude mít brzy (další) novelu. Text návrhu schválili poslanci 31. 5. 2024. Nahlédla jsem tedy do sněmovního tisku 573/0 (k dispozici na stránkách psp.cz), co novela přinese.

V oblasti vyhledávání náhradních rodičů (pěstounů a osvojitelů) jsou tři největší problémy. Prvním z nich je extrémně dlouhé trvání procesu, druhým je roztříštěnost přístupu jednotlivých krajů a třetím je nejednotnost kritérií a jejich vyhodnocování, pokud se týče posouzení vhodnosti/nevhodnosti kandidáta pro výkon pěstounské péče (podobným procesem procházejí i osvojitelé). V oblasti samotného výkonu pěstounské péče je pak problém s formou a obsahem tzv. doprovázení, tj. pomocí a podporou pěstounům.

Podle textu důvodové zprávy, která sněmovní tisk doprovází, si je kompetentní ministerstvo (tedy MPSV) těchto potíží vědomo a novelu připravilo právě na základě vyhodnocení negativ procesu. Co v ní vnímám pozitivně?

1. Stanovení lhůt pro orgány rozhodující v řízení o zařazení do evidence zprostředkovaných pěstounů. Toto je velmi zásadní věc, protože léta trvající proces byl pracovnicemi krajského úřadu pravidelně komentován větou: My nejsme vázáni žádnými lhůtami. Tak teď už vázáni budou, jako konec konců každý orgán, který rozhoduje podle správního řádu (nebo řádů podobných). Existence lhůt je základním předpokladem úspěšného boje proti svévoli ve státní správě i samosprávě. Novela stanoví, že kraj musí vydat rozhodnutí o posouzení žadatele (tj. zařazen nebo nezařazen) do 30 dnů od sumarizace všech podkladů.

2. Sjednocení kritérií (standardizace), podle kterých má být posuzována vhodnost nebo nevhodnost zájemců o pěstounství (a také výstupy z příprav). Opět výborné opatření proti svévoli a nepředvídatelnosti úředních postupů. Každý kraj si zatím posuzoval způsobilost žadatele podle svých subjektivních představ. V důvodové zprávě se přímo píše o praxi, která byla v jednotlivých krajích tak rozdílná, že kdo prošel posuzováním v jednom kraji, neměl by v druhém šanci. Takto přece nelze v právním státě postupovat, je to v rozporu s principem právní jistoty. Na sjednodcení kritérií se těším.

3. Uznatelnost příprav absolvovaných v jiném kraji. Vynikající nápad, jak zabránit tomu, že některé kraje záměrně zdržovaly proces nezařazením kandidáta do přípravy. Nyní si bude moci kandidát vybrat kraj, kde přípravu absolvuje, a jeho kraj mu ji bude muset uznat. Dosud to bylo tak, že když jsme chtěli něco podobného podstoupit, řekli nám rovnou, že oni přípravu z jiného kraje neuznávají, a tím pádem nebudeme mít splněný základní požadavek.

4. Zohledňování tzv. soft skills (měkkých dovedností), které dosud byly při vyhodnocování žadatelů opomíjeny. Soft skills jsou v pěstounství o hodně důležitější, než byt, ve kterém bydlíte; duchovno, které vyznáváte; chození bosky, které máte/nemáte rádi nebo zdravá strava, kterou umíte uvařit.Soucit, napojení, vcítění se do dítěte. Základní potřeba pro život s pěstounským dítětem.

5. Lepší formulace úkolů doprovodných organizací (a s tím související zvýšení částky, kterou doprovodka na jednu rodinu bude čerpat). K čemu je vlastně pěstounům doprovodka? Jen doprovod a pohlídání dětí, když jdete k zubaři? Ne - doprovodka musí být schopna zajistit i to, co konkrétní pěstoun sám nezvládne - od vyřízení dávek a návrhu na soud (to bývá často v praxi problém) přes právní porady, psychologa, odborné lékaře, zajištění školky a školy, až k účinným terapiím. Musí stát za pěstounem a „kopat za jeho manšaft“. Kéž by to všechno byly schopny doprovodky pěstounům poskytnout. A taky vysvětlit pedagogickým pracovníkům všech stupňů škol, se kterými se pěstounské dítě setká, jaké jsou projevy traumatu a že je lze léčit jen pochopením, nikoli trestáním. Ale to už jsme u realizace principů terapeutického rodičovství, o kterém většina pedagogů neslyšela dosud nic. Škoda přeškoda. To novela ZSPOD bohužel nevyřeší.

A mohu-li se na závěr zeptat: Co byste považovali z hlediska potřeby rozšíření počtů pěstounů za nejdůležitější změny vy? Co by podle vás přispělo nejvíc k tomu, abychom měli dost kvalitních pěstounů pro všechny ohrožené děti?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz