Článek
Jsme na sítích. Na jednu stranu máme výhodu rychlých informací (ne vždy pravdivých), na druhou stranu je to vykoupeno bombardováním reklamami. Jen jednou v životě jsou nakoupila podle reklamy a přesvědčilo mě to o tom, jak pravdivé je rčení, že reklama je navoněná zdechlina.
Bylo to dávno, když můj nejstarší syn byl mimino. Kamarádka s batoletem stejně starým jako já měla tentýž problém, jak vyprat skvrny od ovocných a zeleninových příkrmů z dětských oděvů. No a tak jsme zkusily ten slavný Vanish, skvrn a špíny se zbavíš. Koupily jsme v butylce sypaný prášek, rozdělily se poctivě napůl a jaly se práti podle návodu. Napřed nasypat a vodou rozmělnit přímo na látce, poté vyprat v pračce. Hádejte, jaký to mělo efekt. Vůbec žádný. Skvrny od mrkve, jahod a brokolice vesele řádily dál. Takže jsme dětské flekaté oděvy pak využily k jedinému možnému účelu, a to jako hadry na čištění bot (tam sloužily dobře).
Od té doby jsem nikdy nekoupila nic podle reklamní vábničky.
Spíš se bavím tím, jak je reklama zpracovaná a jaké zákazníky tedy nachytá. Z těch, které na mě útočí nejčastěji, vidím před očima stále:
1. Šampony a parfémy, jejichž tváří je Lucie Vondráčková. Název záměrně neuvádím, píár jim dělat nebudu. Co mi na této reklamě vadí? Naprosto dryáčnický styl, který má upoutat pozornost ve smyslu: Skandál, kolik LV vydá za svou krásu! (Jasně, láká to ty, kteří si myslí, že se na odkazu dozví, kolik LV opravdu vydá). Nedozví se pochopitelně nic, dostane se na stránku firmy, která tu nabízí parfémy (pouze pro jedinečné ženy, jako je LV), výživové doplňky a vlasové produkty. S cenou, která asi pro některé lidi není vysoká (balíček třeba za 2000 Kč), ale pro mě nepřiměřená. Po použití jejich balíčku prý budete mít vlasy krásné jako LV. Vlasy mám krásné i bez toho, takže jupííí, ušetřím dva tácy! Jediné, co se mi na té reklamě líbilo, jsou hezky stylizované fotky LV - vypadá tam jako víla. Působivé. Ale nic pro nás, ne-víly.
2. Investice do obchodní platformy, kterou doporučuje Tereza Pergnerová. Řeknete si, že když už jste krásná, tak budete ještě bohatá. Na rozdíl od předchozí reklamy, která je aspoň reálná, toto už je přímý podvod a zneužití jména moderátorky. Proč bych se na to nenechala nachytat? Protože žádná osoba, která vydělává na nějaké „snadné“ obchodní platformě, by o tom ani necekla, natož aby ten výhodný job zprostředkovala ostatním. Člověk, který opravdu hodně vydělává, nepořádá žádné kursy, přednášky ani nepodává informace o tom, jak k penězům přijít. Byl by sám proti sobě. Takže lituji paní Terezu, která musí tento podvod řešit.
3. Matrace z nábytkového řetězce Jysk. Taky zkušenost k nezaplacení. Matraci jsem tam koupila tatínkovi, který už je starší pán s nemocnými zády. Vyhovovala mu, byl spokojený. Ale po půl roce se matrace propadla. V podstatě se v ní vytvořila prohlubeň, na které se nejen nedalo spát, ale byla viditelná i pouhým okem. Reklamace probíhá tak, že napřed vám řeknou, že stačí nafotit a poslat. Nestačilo. Musíte dovézt na sběrné místo. Dovezli jsme. Člověk by čekal, že při takové katastrofě s kvalitou po půl roce užívání dostaneme ihned náhradní kus. Ale ouha, reklamace byla vyřízena jako neoprávněná se zdůvodněním, že matrace má zničenou kokosovou vrstvu, protože spící zákazník se potil. Jestli myslíte, že je to vtip, tak ne. Opravdu to bylo zdůvodnění zamítnutí reklamace. Následně jsme sice mohli rozporovat tento nesmysl u ČOI, ale na to nebyl čas ani chuť, potřebovali jsme tatínkovi zařídit co nejrychleji novou matraci. A u Jysku už to nebylo. „Skvělá“ zkušenost naší rodiny s touto matrací způsobila, že už nikdy jsme do tohoto obchodu ani nenahlédli, a nevkročíme tam ani do budoucna, i kdyby rozdávali věci zadarmo.
4. Podobnou prima zkušenost jsem udělala se sandály od slavné firmy Rieker. Po dvou týdnech nošení se uvolnily nosné pruhy a vypadly - rozpadlo se šití. Reklamace zamítnuta s odůvodněním, že obuv byla příliš často nošena. Ano, chodila jsem v ní 14 dní. A byla jsem poučena, že obuv není určena k tomu, abych ji nosila každý den. Tož tak s Riekerem. Už nikdy více od nich ani papuče.
Těžko se mi někdo může divit, že nic z reklam zásadně nekoupím a každá reklama ve mně rozbliká červené světýlko, které říká: Bacha, zloděj! Navoněná zdechlina.
