Cesta k další pomoci Ukrajině: Bilaterální smlouvy s jednotlivými evropskými státy

Navýšení pomoci současně Německo posune ke splnění závazku vůči NATO věnovat nejméně 2 % HDP na obranu. Tento cíl už se v Berlíně vzhledem k inflaci začínal ztrácet z dohledu, nehledě na schválení zvláštního obranného fondu v rozsahu 100 miliard eur v roce 2022.

I když se jedná o podstatné navýšení německé pomoci, nikdo by neměl podléhat představě, že snad německá pomoc dokáže tu americkou nahradit. Na to je tu příliš mnoho politických limitů, technologických omezení německých schopností a úzkých hrdel průmyslové základny. Německo ani zdaleka nezvládne nahradit USA třeba v oblasti dodávek munice, které dokonce byly oficiálně podpořeny na úrovni Evropské unie.

EU jako celku se ovšem nedaří plnit svůj závazek dodat do března Ukrajině milion dělostřeleckých granátů. A kromě toho se Maďarsko a zřejmě nyní i Ficovo Slovensko vynasnaží zablokovat i finanční pomoc, na které válkou zničená ukrajinská ekonomika zcela závisí.

Přesto bychom v zásadě mohli říci, že se teď Německo vydalo správným směrem. Dvoustranná pomoc obcházející obstrukce Putinových trojských koní v Bruselu je cestou, kterou bude třeba zvolit, pokud by se do Bílého domu vrátil Donald Trump a „vyřešil“ válku na Ukrajině zastavením vojenské pomoci Kyjevu.

Takovou cestou by se měla vydat i Česká republika, pokud to ovšem s podporou Ukrajiny myslí vážně.

Odtajněný seznam českých dodávek vojenské pomoci poskytnuté od 24. února 2022 byl oceněn částkou 250 milionů eur. Protože však podíl dovážené ruské ropy v Česku od začátku války stoupá a už dosáhl 65 %, znamená to, že ročně zaplatíme Moskvě zhruba osmkrát větší částku, než jakou jsme téměř za dva roky věnovali na pomoc ukrajinským obráncům. Přičemž dojmy některých spoluobčanů, že prý pomáháme „příliš“, nejsou v tomto kontextu vůbec podstatné.

Stejně jako německá, také česká bezpečnost zásadně závisí na tom, jestli se Rusko, které vrhá všechny dostupné prostředky do zbrojení a výstavby armády, podaří na Ukrajině zastavit - anebo jestli po pár letech zdánlivého klidu potáhne dále na na západ.

Česko by mělo hledat cesty, jak Ukrajině opravdu pomoci poté, co už tam ministerstvo obrany odeslalo všechny možné i nemožné skladové položky určené k odprodeji či vyřazení. Jinak řečeno, bylo by fajn dodat také něco moderního, co není staré půl století nebo více. Ať už bychom to zakoupili od českých firem, nebo v zahraničí.

Samozřejmě, to by vyžadovalo politickou vůli jiného typu než jednorázová návštěva Kyjeva - a také ochotu hájit příslušné rozhodnutí před kritikou populistů. Ti si přivolávají si na pomoc „našelidi“ rozžhavené doběla samotným faktem, že se vůbec nějakým Ukrajincům pomáhá. A vláda jim svým faktickým počínáním sice potichu, leč systematicky jde na ruku.

A vůbec nejlepší by bylo formalizovat veřejně českou vojenskou pomoc Ukrajině na úrovni oficiální dlouhodobé mezivládní dohody, která by sledovala posílení národní bezpečnosti České republiky.

Jenže něco takového se téměř jistě nestane, protože Fialovi by to neschválil Blažek, až by celou věc, když nastaly deště, projednal v hospodě s Nejedlým…