Článek
#Yemen’s armed forces officially enter into conflict with #Israel by issuing a statement saying that they have launched large number of ballistic missiles and drones aimed at #Israeli targets, and stressing that the strikes will continue until Israel stops attacking #Gaza. https://t.co/UmdCnjPzgJ pic.twitter.com/VPPYiSZAWK
— Abas Aslani (@AbasAslani) October 31, 2023
Zatímco se většina médií soustředí na propagandu Hamásu odsuzující izraelskou protiteroristickou operaci v Gaze, o nekončících raketových útocích Hamásu na Izrael informují okrajově nebo vůbec. V regionu se však děje i spousta další znepokojivých událostí.
Americké základny v Sýrii a Iráku už se po 7. říjnu staly terčem desítek útoků proíránských milic, při nichž zemřel nejméně jeden člověk a desítky dalších byli vážně zraněny. Dosavadní jeden odvetný úder amerického letectva na základny proíránských sil tyto útoky nedokázal zastavit.
Hlavní proíránská ozbrojená skupina v regionu Blízkého východu, libanonský Hizballáh, s oficiálním vstupem do války zřejmě stále váhá, na čemž nic nezměnila ani pondělní návštěva velitele íránských Revolučních gard generála Káního v Bejrútu. Ale i to se může změnit.
Nejvhodnější okamžik pro vstup Hizballáhu a jeho spojenců do války, podobně jako i šíitských milic z Afghánistánu a Pákistánu, které jsou připraveny na syrském území, nastane tehdy, až bude co největší počet izraelských vojáků a vojenských aktiv vázán operací v Gaze.
K takové situaci ovšem ještě zdaleka nedošlo. Po neoficiálním pondělním startu pozemní invaze zatím bylo do akce v Gaze nasazeno zhruba 20 000 z celkově vyčleněných cca 100 000 izraelských vojáků. Jedna postupová osa směřující k městu Gaza ze severu a druhá, která usiluje o rozdělení pásma na obleženou zónu a evakuační zónu v jižní části pásma, zatím zaznamenávají až překvapivě rychlý pokrok zúčastněných jednotek a zatím narazily na menší odpor, než se čekalo.
Zdá se, že minimálně někteří představitelé libanonského Hizballáhu jsou nespokojeni s postupnou eskalací, pro niž se Teherán rozhodl. Na druhé straně absence takového prohlášení, jaké přišlo z Jemenu, snižuje pravděpodobnost, že dojde k masivní vojenské akci námořních leteckých sil Spojených států proti vojenské infrastruktuře Hizballáhu v Libanonu.
Každopádně psát o „konfliktu v Gaze“ je namístě pouze s jasným vědomím širokého mezinárodního kontextu této války. Ta se netýká Izraele a palestinského Hamásu, ale Izraele a všech íránských proxies v regionu, potenciálně i íránských ozbrojených sil jako takových.
Jemenští Húsiové to už vyjádřili jasně - a v době, kdy píšu tento text, právě izraelský válečný kabinet jedná o možnostech vojenské odpovědi na útoky raketami, střelami s plochou dráhou letu a drony z jemenského území. Takové prostředky s doletem přes 1 700 km ovšem zaostalý Jemen vlastní jedině díky masivní íránské vojenské pomoci.
Střela s plochou dráhou letu, kterou jordánské letectvo zničilo nad svým územím, navíc zřejmě mířila na izraelské jaderné středisko v Dimoně. To samozřejmě představuje významnou eskalaci.
Zatím se ale stále pohnula teprve druhá figura na teheránské regionální šachovnici, kde hlavním záměrem je obklíčení a zničení Izraele. To nemusí být a zřejmě ani nebude konečný stav.
Pokud by Hamás současnou operaci v Gaze přece jen přežil, šlo by o masivní vítězství íránských válečných záměrů a nepochybně také o předehru k další vojenské eskalaci v regionu.
Odstrašení Íránu od další vojenské expanze bude možné jen a jen v případě, že dojde k exemplárnímu zničení Hamásu, a teď už také k velmi vážnému vojenskému potrestání jemenských proxies.
To je ovšem to, co všichni chcimíři volající po „okamžitém zastavení palby v Gaze“ zjevně naprosto odmítají pochopit.
Nechápou, že pokud Hamás neprohraje, čeká celý region a možná celý svět mnohem horší a ničivější válka, než jakou jim teď zrovna předvádějí v televizi.
