Předkrm jménem Wilders

Wilders nemá spadeno jen na muslimy, ale rovněž tak na Evropskou unii a liberální společnou evropskou politiku. A Vladimir Putin se o něm vyjadřuje pochvalně, což zřejmě nebude zapomenuto.

Nizozemci zvolili Wilderse, protože se po masových akcích na podporu teroristů tím více bojí nejisté budoucnosti.

Přitom jde do značné míry o vinu dvou skupin, které se výrazně podepsaly na tomto výsledku.

Za prvé jsou tu mainstreamoví politici, kteří nebyli po dekády ochotni včas nastavit pravidla přistěhovalectví tak, aby islamističtí extrémisté byli vypoklonkováni a v zemi zůstali pouze lidé dobré vůle bez rozdílu náboženského vyznání. Taková pravidla si mnoho normálních lidí přálo, ale ve skutečnosti nikdy nezačala doopravdy platit.

Pokud jde o islamofobní dav, s tím by jistě žádná rozumná opatření nehnula. Jenže mohl zůstat slabý a osamělý. Takto se k němu přidávali další a další znepokojení lidé, až…

Druhou skupinu, která zpackala, co mohla, pak tvoří radikální levicoví aktivisté. Těm je potřeba připsat dokonce hned dvě nehynoucí zásluhy na volebním úspěchu krajní pravice v Nizozemsku.

Za a), „ze zásady“ odmítají rozumnou demarkaci mezi islamistickými teroristy, islamistickými fanatiky a legitimními požadavky a zájmy běžných Palestinců. Teroristé z Hamásu jsou často implicitně podporováni „jen“ na základě tohoto nerozlišení, jindy ale zcela výslovně - jako „partyzáni“, „příslušníci národně osvobozeneckého hnutí“, „antikolonialisté“, kteří přece smějí v boji „použít jakýchkoliv prostředků“, či všelijak jinak označení.

Tím si radikální levičáci podřezali nejen svou vlastní větev v mainstreamové politice, ale také velmi ublížili slušným muslimům, jejich prioritou je pokojné soužití. Za Wilderse je nicméně čekají ústrky, protože ten rozlišovat na dobré a špatné muslimy tuplem nebude.

Za b), prosazením radikální legalizace měkkých drog si Nizozemsko zadělalo na daleko větší problém, než mělo kdy předtím. S legálním obchodem přišly do země gangy věnující se tvrdým drogám - a ulice holandských měst začaly ve stále větší míře připomínat drogové slumy Latinské Ameriky.

Členové gangů bojují o nový skvělý trh „pod pultem“ legálního obchodu s měkkými drogami, a přitom se v ulicích navzájem nemilosrdně vraždí. Protože se této bohulibé činnosti účastní spíše přistěhovalci a cizinci než domorodci, máme tu navíc na jejich straně další impuls směřující k radikálnímu omezení příchodu takových nežádoucích sousedů.

***

V Nizozemsku se naplňuje varování, které z mnoha stran zaznělo před několika týdny. Totiž že lidé, kterým vadí agresívní demonstrace islamistů, sami nepůjdou do ulic demonstrovat proti nim. Zato ale tato zkušenost významně ovlivní jejich budoucí volební chování.

Nizozemsko je tedy první vlaštovka, takový malý předkrm před budoucí hostinou ultrapravicových populistů v celé Evropě.

Pokud se Wildersovi coby politikovi s nejsilnějším mandátem z voleb podaří stát se nizozemským premiérem, stane se vítaným spojencem trojských koní Ruska v EU, tedy Viktora Orbána a Roberta Fica. Spolu s nimi bude blokovat společné evropské kroky směřující k pomoci bojující Ukrajině a k přípravě na konfrontaci Evropy s agresívním Ruskem, na niž má kontinent možná už jen šest let.

Na rozdíl od Orbána a Fica Wilders také zřejmě disponuje potenciálem pohnout s dosavadní váhavě proukrajinskou pozicí italské ultrapravicové, rovněž silně xenofobní premiérky Meloniové.

Takže si předkrm jménem Wilders pěkně vychutnejte - čeká vás v příštích letech mnohem více toho samého v dalších evropských zemích, které to poněkud přehnaly s tempem a rozsahem globalizace a nedokázaly včas zasáhnout proti agresívnímu islamismu nebo drogovým mafiím.