Článek
První výsledky soustavného zpochybňování ruské dezinformační války ze strany ODS se mezitím dostavují. V sobotu se sešlo na akci populistické strany PRO plné Václavské náměstí radikalizovaných čechyčechů, často s otevřeně nesenými ruskými symboly. A na řadě míst po republice proběhly ještě menší doprovodné akce.
Vládní ODS má stále své „alternativní a euroskeptické“ křídlo víceméně pokračující ve stopách Václava Klause. Tato část strany je mj. podporována a sponzorována majitelem největšího dezinformačního webu u nás, Parlamentních listů.
Dá ovšem rozum, že lidé, jimž dezinformátoři sypou penízky na volby a přinejmenším opticky také přihrávají voliče, proti nim rozhodně zasahovat nechtějí. Najednou by se mohlo ukázat, že mnoho let dělali cosi špatného. Sice legálního, ale špatného. A část jejich voličů by se zřejmě po razantním zásahu státních úřadů vydala jinam. Což nechtějí.
Ono postklausovské křídlo ODS se ale vyznačuje ještě jedním rysem, kterým mimochodem nesmírně připomíná Andreje Babiše. Ten, jak známo, velice rád hovoří o „polistopadovém kartelu“ a poměrech, kde údajně „všetci kradnú“, jako by sám nepředstavoval špičku polistopadových privatizačních bafuňářů a předního rozkradače státních peněz. On, tento hrdý bojovník se zlodějinou a korupcí, v neslýchaném střetu zájmů.
Obdobně jako Babiš, také řada politiků ODS má sice na zadku masivní mozoly od mnohaletého sezení v establishmentových židlích, nicméně zároveň se zuby nehty snaží prodávat svou činnost jako cosi „alternativního“ a „rebelantského“. Nestačí jim dělat politiku „normálně“, velice si zakládají na image, podle nějž ji provádějí „tak nějak jinak, rázovitě“. A v tom jim, mimochodem řečeno, dezinfomédia také notně pomáhají.
Nebozí propagátoři „úspěšné“ katastrofy brexitu, „neexistence“ změn klimatu, „boje s komunistickým Bruselem“ a dalších legendárních pravičáckých žvástů dělají většinou svou politickou práci srovnatelně mizerně jako Babiš, jemuž také pomohli v pandemii zatnout do státního rozpočtu stamiliardovou sekeru nesmyslných daňových slev.
Nemohou zkrátka ani po všech těch dekádách rutinního vysedávání ve funkcích dělat politiku „normálně“, protože dokonce ani to vlastně pořádně nesvedou - a musejí proto předstírat její „zásadovější“ aktivistický výkon. Sami jsou přinejlepším polobabišové.
Ministerstvo vnitra kontrolované STANem řadu měsíců tvrdilo, že ODS blokuje pokusy udělat něco s proruskou dezinfoscénou v zemi, která byla ještě před pokračovací invazí na Ukrajinu Kremlem veřejně vyhlášena za nepřítele. Ze začátku se mnozí ptali, zda to od Rakušana vlastně není alibismus. Po premiérově zrušení funkce vládního koordinátora se ale definitivně ukázalo, že pravicově populistické křídlo ODS si skutečně ve vládě prosadilo svou. Sponzory a kamarády ochránilo od potíží. Peníze z dezinfobyznysu se posypou dál a image „alternativců“, pěstované pro Zahradila, Vondru a další, neutrpí.
Mezitím za naší východní hranicí sledujeme, kam až se lze po letech systematického ignorování ruské dezinformační války dostat.
Na Slovensku, kde je obecně znalost ruštiny dodnes výrazně více rozšířena než v ČR, mediální gramotnost však bohužel nikoliv, stojí veřejnost po roce pokračovací ruské invaze proti Ukrajině většinově na straně Moskvy. A kromě toho v nadcházejících volbách reálně hrozí politický comeback otevřeně proruského Roberta Fica zdiskreditovaného po odhalení objednané vraždy novináře Jána Kuciaka. Zmatení Slováci ovlivnění dezinformačními kampaněmi se skutečně obávají nasazení na „ruské frontě“ a snaží se mu „vyhnout“. Ještě relativně nedávno by taková věc byla nemyslitelná. V nejhorším případě se Slovensko po volbách může přidat k Maďarsku a Rakousku v roli proruského trojského koně v Evropě.
Ale není vůbec těžké něco takového zařídit i v Česku. Docela postačí, když trapně ignorantský postoj vedení ODS, silně tlačený ze zadních řad všelijakými vondry a zahradily, bude prostě jen pokračovat. Když se bude dál přežvykovat pitomé tvrzení, že i v oblasti dezinformačního válčení „trh vyřeší vše“ - a vládní iniciativy kromě těch, ze kterých lze něco ulít do vlastní kapsy (jako u snižování daně hazardu…), údajně vůbec nejsou třeba.
Dejme tomu ještě pár měsíců okázalé a nabubřelé nečinnosti zdůvodňované nepříjemnostmi, které by to mohlo přinést některým premiérovým kamarádům. Za rok, za dva může být situace u nás velmi podobná jako dnes u sousedů. Dezinformační bludy se masově rozšíří a agresívních příznivců Kremlu přibude natolik, že už je nebude možno efektivně oddělit od praktického politického rozhodování.
Idioti, kteří tvrdí, že srovnávat slovenskou „levici“ s českou „pravicí“ je údajně nemístné, si ještě dodnes nepřečetli Duginovu knihu Čtvrtá politická teorie z roku 2009, ve které shrnul dlouho hlásanou strategii systematické spolupráce západních ultrapravicových a ultralevicových antiliberálních živlů za účelem prosazení kremelské agendy. S touto strategií ostatně přišel zakladatel poválečného neonacismu a agent StB Francis Parker Jockey už v roce 1947. A navrhovaný postup Kreml nepochybně úspěšně využívá v každodenní praxi.
Výmluva objektivně proruských idiotů, že jsou prý idioti pravicoví, a tudíž na rozdíl od těch slovenských „bezpeční“, nedává žádný smysl a je úplně k ničemu.
Na čem záleží nejsou jejich tupé výmluvy a propagandistické řeči, proč prý to, co třeba ve Skandinávii dělají na jedničku, v Česku údajně „nejde“, ale praktický výsledek, který protlačují. A tím je nevídaně kvetoucí „trh“ s dezinfem, konspiračními narativy a „zaručenými“ fámami, který za sebou zanechává agresívní dav zuřivých Chcimírů peroucích se s policií při pokusu servat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea.
Prozatím.
Neumětel Vondra už jednou, se svou zpackanou pokoutní kampaní za americký radar v Brdech cíleně vyřazenou z politické debaty, přinesl Rusům na zlatém podnose nejlepší dárek, jaký při obnově zpravodajského vlivu v ČR po listopadu 1989 vůbec mohli dostat.
Jeden český „velmi stabilní génius“, jehož „moudrost“ byla údajně „nad možnosti chápání“ obyčejného racionálně uvažujícího publika, právě s nesmírnou ostudou odešel z politiky.
Jiných takových čučkařů do morku kostí přesvědčených, že proti liberálům je zvýhodňuje údajné odhalení nejhlubšího tajemství vesmíru, ale pořád ještě máme zhruba stokrát více, než kolik si jich můžeme dovolit.
Sobotní proruská akce v Praze, masivně navštívená navzdory špatnému počasí, je poslední výstrahou před tím, co i v ČR může nastat, pokud vláda v podmínkách cílené ruské hybridní války proti nám prostě jen dál „ze zásady“ nebude dělat vůbec nic.
Tento článek také vyšel na webu Britských listů (blisty.cz)
