Není dobré psát jen pomocí sluchu

Zmiňoval jsem to určitě nejednou, ale pokud jste nečetli mé předchozí články, pravděpodobně vám to uniklo. Bez základního kontextu byste nepochopili smysl tohoto článku, tak mi dovolte představit pouze ve stručnosti funkci odečítače obrazovky. Pokud tento pojem už znáte, tuto část přeskočte.

Protože mám kompletní zrakový hendikep, nemohu se orientovat prostřednictvím zraku. Z tohoto důvodu používám odečítač obrazovky. Tato funkce mi mírně robotickým hlasem předčítá veškeré zobrazované informace na displeji mobilu, tabletu nebo monitoru PC. Zobrazované texty článků, jakékoli textové informace, ale též, po čem se pohybuji kurzorem. Prostě vše, abych ve spolupráci s odečítačem mohl jak vstřebávat informace, tak i jednotlivá zařízení vůbec ovládat. Stejně jako vy používáte myš, mou myší je hardwarová klávesnice a hromada klávesových zkratek, případně používání speciálních dotykových gest aplikovaných na displej mobilního telefonu nebo tabletu.

Taková specifika ovládání zajišťuje sám odečítač obrazovky. V okamžiku jeho spuštění dochází ke změně ovládání celého zařízení. Postupy, které používáte, když vidíte, přestávají fungovat. Tak na to myslete a pokud nevíte, jak s odečítačem obrazovky pracovat, raději jej sami nezapínejte.

Nyní už víte vše podstatné, abych se mohl věnovat hlavnímu tématu tohoto článku

Téměř veškeré informace získávám poslechem. Nepodívám se na displej a nečtu si je očima. Nemám tedy představu o jejich psané formě po gramatické stránce. Když vnímáte sluchem a ne zrakem, některé drobnosti mohou splývat nebo vám zcela uniknou. Většinou tedy píšu podle toho, co slyším. Jenže sluch klame. A ne vše se píše tak, jak je vyslovováno.

Občas tedy udělám neplánované chyby, nad kterými vy, co vidíte, nevěřícně kroutíte hlavou. Protože zrak vám odhalí strukturu textu s veškerými písmenky a znaky. Mně ne, pokud pouze poslouchám.

Většinou dělám chyby u těchto slovních spojení a znaků:

Jak těmto komplikacím předejít? Existuje řešení? Ano. Představuje ho magická krabička nazývaná Braillský řádek. Jde o elektronické zařízení zobrazující Braillovo písmo. Máte tak tedy rovnou dvojí kontrolu. Sluchovou a hmatovou.

Tato magická krabička nepatří mezi nejlevnější příslušenství, ale rozhodně se hodí. Propojíte ji s mobilem, tabletem nebo PC většinou prostřednictvím Bluetooth a provedete potřebná nastavení ve vámi používaném odečítači obrazovky. To, co odečítač čte hlasově, je převáděno rovnou i do Braillova písma. Stačí si zvyknout vnímat dvě roviny. Poslouchat a používat prst pro hmatovou kontrolu Braillských znaků na Braillském řádku.

Tato kombinace zajistí, že máte stejné informace jako kdybyste viděli na displej. Jen k vám nepřicházejí s využitím zraku, ale hmatu.

Existují lidé se zrakovým znevýhodněním, kteří si na používání Braillského řádku natolik zvykli, že bez něj neumí fungovat. Pak jsou však takoví lidé jako já, kteří tento vynález znají, ale téměř ho nevyužívají. Osobně jsem si na tuto magickou krabičku nijak zvlášť nezvykl a vše řeším pouze poslechem bez hmatové kontroly. Za některé chyby si tedy můžu sám.

A bude to horší. V dobách mého studia jsem se učil Braillovo písmo od základní školy. Tenkrát neexistovala řešení v podobě tabletů na školách nebo PC. Vidící psali na papíry nebo do sešitů, já na speciálním stroji, který vyrážel Braillské znaky. V mých dobách studia neexistovaly ani Braillské řádky, takže jsem si na těchto magických krabičkách nevypěstoval žádný pevný návyk. A to mi vydrželo do dnes. Znám ale lidi, co Braillské řádky používají od začátků studií a jsou na tyto krabičky vyloženě fixovaní. Jsou s nimi pevně spjati a samotný odečítač obrazovky bez Braillského řádku, nepoužívají.

Nicméně postupem času Braillovo písmo vytlačují moderní technologie. Se zavedením integrace učitelé na školách tohle písmo vůbec neznají a vyžadují po zrakově znevýhodněných studentech, aby vše dělali na notebooku a vypracované materiály zasílali v digitální formě. Proč se učit Braillovo písmo, když už to dnes není potřeba?

Není tomu tak. Pokud lidé se zrakovým hendikepem ztratí znalost Braillova písma, razantně se zhorší jejich písemný projev. Jak sám zjišťuji, jen poslechem se při psaní čehokoli, fungovat nedá. A rozhodně nikdo nechceme, aby lidé se zrakovým hendikepem bez možnosti vizuální zrakové kontroly, psali SMS, na sociální sítě nebo e-maily, jako kdyby vůbec neznali pravopis. Jak by to pak vypadalo? To, že za jejich neznalost pravopisu může fakt, kdy budou psát jen podle toho co slyší, nikdo nepochopí.

Když to vezmu z druhé stránky. Jak dlouho vlastně ještě bude fungovat písemná forma? Za jak dlouho ji nahradí nějakým způsobem umělá inteligence? To se můžeme jen dohadovat.