Článek
Většinou lidé to znají od školních let, že jako žáci měli trému při zkoušení před třídou spolužáků. Ta tréma byla působená tím, že když dotyčný neuspěl tak byl zahanben a hanoben kolegy. To si asi každý někdy vytrpěl. Jako dospělí studenti na různých univerzitách jsme získávali v tom veřejném vystupování určitou jistotu. Takže pak později když jsme si již uvědomovali, že při naší veřejné promluvě nás nemusí lidé moc poslouchat a ani nám dobře rozumět tak jsme soustředěni na téma o kterém mluvíme. Navíce již nelpíme na tom jak vypadáme, což je takové pozérství, ale bavíme se tím co říkáme. Dříve byl na školách předmět s názvem rétorika a to učilo žáky i studenty dobře mluvit a artikulovat. Když se podíváte na proslovy studentů třeba na Oxfordské univerzitě, tak jasně vidíte, že mají trému, která se promítá do snahy rychle mluvit. Je důležité si uvědomit, že záleží na tom co říkáte , jaký to má význam a často je třeba nějaké téma po malých krocích pomalu vysvětlovat. Zkušení profesoři dobře radí studentům aby si opakovali jejich přednášky, protože dobré základy vám pomohou k porozumění dalších témat výuky.
