Článek
Jak poukazoval předchozí článek, monogamie je spíše romantická představa Hollywoodu než realita zvířecí říše. Ukazuje se, že ze 4000 druhů savců je 97 % těžce polyamorních. Že by snad bobři, vydry, gibboni a nyní i lidé byli jedinými zástupci monogamních savců? Spíš ne.
Ara na tebe Kakadu
Ptáci na tom nejsou o moc líp. Třeba ti papoušci, o kterých se vždy tradovalo jak sedí na větvičce s jednou papouškou po celý život mají přece jen černý puntík. Na jedné větvičce možná sedí s jednou papouškou, ale takový papoušek má křidýlka a větviček se samičkami je tu víc. Papoušci praktikují tzv. sociální monogamii, což sice znamená, že jsou zodpovědní rodiče a o společné mládě se postarají, ale celkově je to spíš, takový papouščí open-relationship, protože sexuální monogamií rozhodně netrpí. Někdy papouščí mláďata dokonce nevědomky vychovává cizí taťka. Pan papoušek má tak jedině štěstí, že papoušci si nedělají testy otcovství.
Naše ne(schopnost) budovat vztahy
Chcete intimní vztah, ale pořád tam hapruje ta biologie? Jak mám kultivovat dlouhodobý hodnotový vztah, zatímco nám biologie nadělila tolik chemických překážek? Jak je možné, že můžeme někoho hluboce milovat, ale i tak pokukovat po nových příležitostech? Je náš vztah opravdu pevný, aby vydržel nástrahy života, nebo ho dokáže rozbít nová dávka hormonů?
Není divu, že v tom jako generace tápeme. Kde máme také čerpat inspiraci k úspěšným celoživotním monogamním vztahům? U starší generace s mizernou komunikací, neschopností starat se o svou mentální hygienu a projevit zranitelnost? Asi těžko.
Důkazem naší „schopnosti“ budovat vztahy může být třeba míra rozvodovosti. Věděli jste, že v roce 2020 vystřelila třeba rozvodovost v Portugalsku na neuvěřitelných 91,5 %? Nevím, možná to má spojitost s tím, že tam jsou všichni enormně hot a chodí celoročně v bikinách. Na Sibiři třeba takový problém s Coolidgovým efektem nebude. Dobře, jmenoval jsem možná dva extrémy, ale i u nás data ukazují na úctyhodných 45 – 50 %. Pohoda.
Řešení lepší a horší
Co je tedy řešením? Ve zemích kulturně vyžadujících monogamii je nasnadě nevěra. Ač biologicky pochopitelná, pro vztah je naprosto decimující. V dospělém partnerském vztahu se nelze ohánět tím, že jsme vyslechli volání divočiny.
Má to za následek poškozenou důvěru a především zlomená srdce, což mimochodem není pouze metafora, nýbrž skutečná diagnóza, která má dokonce fyzické projevy. Ti, kdo zlomené srdce zažili, ví, že to bolí jak čert.
Mono nebo poly?
Pokud hledáme externí řešení, dnešní doba nabízí fenomény, jako je swinging, otevřený vztah nebo třeba polyamorii. Všechny umožňují uchovat primární vztah, zatímco se přidávají vztahy externího charakteru.
Otevřený vztah umožňuje nové erotické prožitky, s tím že nastaví určité mantinely tak, aby nebyl poškozen primární vztah.
Polyamorie nabízí dokonce možnost kultivovat více rovnocenných vztahů zároveň. Zajímavé je jak polyamorici pracující i s onou ranou fází zamilovanosti, kterou označují za NRE (New relationship energy). Jsou si vědomi faktu, že čerstvý vztah může vzbuzovat silné prožitky, a proto než jejich intenzita odezní, je kladen důraz na to, aby partner v opojení zamilovanosti příliš neupozaďoval původního partnera. Jsou si však plně vědomi pomíjivosti rané fáze zamilovanosti, a můžou tak alespoň vědomě bojovat s případnou žárlivostí.
Vždyť i v běžném monogamním vztahu se může stát, že pokud jeden opustí druhého právě kvůli silným pocitům zamilovanosti u nového partnera, může mu po čase dojít, že to byla pouze chemická fatamorgána. Ejhle, nový partner má taky problém s dáváním ponožek do koše na prádlo.
Kultivace stávajícího vztahu
Konečně řešením téhle zpropadené chemické zápletky je nezlenivění a vnesení novosti do vlastního vztahu. Nikým si totiž nemůžete být ve vztahu nikdy jistí. Vztah není samozřejmost. Dvoření a randění v našem vztahu je nikdy nekončící proces.
Vraťte do svého vztahu trochu toho dopaminu. Navštivte nová místa, vyražte do společnosti, zažijte nové zážitky. Inovujte, objevujte skryté touhy, experimentujte. Nemyslím tím, že máte navštívit Erotic city a oblíknout se jako policajt a sestřička — i když vlastně proč ne.
Taky nezapomeňte neustále pracovat i sami na sobě. To, že jste ulovili samičku neznamená, že můžete vyměnit své životní ambice za ovladač na playstation. Buďte raději jak ta největší korba v Podolí a mějte tah na branku. Když zůstanete společensky atraktivní vašemu partnerovi to neujde.
Vztah je dovednost a klíčem je komunikace
Co z toho všeho plyne? Pilování vztahů je dovednost, kterou je potřeba rozvíjet. Přestože žijeme ve spokojeném láskyplném vztahu, tak se nám prostě někdo jiný líbit může. Je to přirozené. Nemějme od sebe a druhých nerealistická očekávání. Přijměme biologický úděl jako fakt a nebuďme na sebe tak přísní. Stejně se v tom totiž všichni plácáme jak kapr ve vaně.
Přestože nejsme přímo biologicky nakódováni k monogamním vztahům, nevěra taky není zrovna ideálním řešením. Máme se na druhou stranu, ale cítit provinile za to, jak nás příroda stvořila? Místo odsuzování a protěžování společenského konstruktu monogamie se pojďme raději snažit naši biologii lépe pochopit, budovat vztahy vědomě a naše potřeby lépe komunikovat.
Jednoduše si připusťme, že nejsme zrovna ti nejvzornější savci. Bobři to jsou jiní machři…
