Článek
Tomáš Masaryk, už značně zesláblý, právě dokončil své proroctví.
Leže na smrtelné posteli, sotva dýchal, zatímco jeho syn Jan, pěkný výlupek, co by nejraději hrál v nějakém baru na klavír, a taky náramný slaboch, si četl to, co právě napsal roztřeseným písmem na kus papíru.
„Tatínku, opravdu jste přesvědčen, že po vás přijde ještě někdo větší?“ zeptal se nakonec, když dočetl těch pár slov, které mu jeho biologický otec, jenž se teď více než kdy jindy podobal císaři Františku Josefu II., nadiktoval, „nadiktoval jste mi právě, že až se naše republika promění ve spálenou zemi, přijde někdo větší než vy, někdo, kdo pozvedne naši republiku tak, že se její sláva dotkne hvězd.
Ale aby se tak stalo, musí naší republice ještě vládnout nejhorší premiér na světě, a ten větší než vy, kdo potom přijde, se nebude bát a taky nebude krást.“
„Ano, je to tak. Měl jsem vidění, a ten někdo větší nebude taky, jako já, Čech.“
„Copak vy nejste Čech?“ podivil se Jan Masaryk. „V tom případě nejsem ani já Čech, teda nejsem ani poloviční Čech, protože jsem poloviční Američan, to znamená Anglosas!“
„Ne, nejsem Čech. A ty taky nejsi ani poloviční Čech, synku,“ zasípal Masaryk a zeptal se. „Oral jsi, synku?“
„Oral jsem, oral. Ale málo, kolečko se mi polámalo. Nikdy nebudu dobrý hospodář, natož ministr zahraničí. Jsem příliš velký slaboch. Měl jste mě víc bít, tatínku, hezky každý den přetáhnout potěhem. Pak by snad ze mne bylo něco pořádného,“ povzdechl si Jan Masaryk.
Ale jeho slova už k vědomí Tomáše Garrigua Masaryka nedolehla.
„Až bude vládnout nejhorší premiér, který promění naši republiku ve spálenou zemi, přijde někdo větší, než jsem já, někdo, kdo bude taky cizinec,“ opakoval nebohý československý exprezident stále dokola své proroctví.
Bude to poloviční Japonec?
Bude to poloviční Ukrajinec Sterzik?
Ať to bude, kdo to bude, hlavně, že bude zase líp a naše sláva se bude dotýkat hvězd, tak pravil Tomáš Garrigue Masaryk!
