Článek
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale co se týká proroctví, dávám jednoznačně přednost Nostradamovi před Babou Vangou, která na mě nepůsobí vůbec sympaticky a klidně si mě za to hejtujte od rána do večera, a pak i přes noc, pište mi, že jsem blázen a podobné věci, ostatně máte na to právo, protože jste chytřejší než já.
Takových babek jsem kdysi viděl v dětství na Slovácku celá hejna, která se tam potulovala všude možně. A už tehdy tyto babky nedělaly nic jiného, než jen nosily motyku na rameni a hlavně pobíraly důchod, který už v tu dobu, rozuměj za komunistů, dělal, stejně jako dnes, pěkných pár stovek za měsíc.
Ne, takové babky vůbec nemusím, a o to nemluvím ani o žítkovských bohyních, ty už nemusím vůbec.
Nostradamus, to je pro mě naprosto jiná liga než nějaká babka. Tomu věřím na slovo, ten už předpověděl všechno možné, včetně toho, že nás Gates bude čipovat údajnou vakcínou proti údajnému covidu. Já sám samozřejmě tomu, co Nostradamus napsal ve svých knihách, až tak nerozumím, já si raději přečtu, když mám v práci trochu času, Vondrušku.
Ale jeden můj kamarád se Nostradamem velmi seriózně zabývá. Studuje ho na internetu, kde si o něm a jeho díle dokáže dohledat informace, která před námi vláda tají a cenzuruje, protože jsou pravdivé. Taky mu chodí pravidelně každých deset minut řetězové e-maily, v těch se dozví taky mnoho důležitých věcí a to nejen o Nostradamovi, ale i o budoucnosti lidstva obecně.
A za tímto svým kamarádem vždy na Nový rok zajdu, abych věděl, co nás v novém roce čeká a ne jinak je tomu i dnes, kdy máme první den nového roku našeho letopočtu, který poctivě počítáme od prvního příchodu Krista Spasitele na tento svět (až přijde Kristus Spasitel na tento svět podruhé, bude to konec tohoto světa).
„Tak co, jak to letos bude vypadat, kamaráde?“ ptám se kamaráda.
„Hned se ti na to mrknu,“ odpoví mi kamarád a startuje počítač.
„To mi jen řekni, jak to ten Nostradamus mohl všechno vědět?“ kroutím zatím hlavou a dodávám, „asi proto, že byl Žid. Všichni skuteční proroci jsou Židé, existuje dokonce o tom kniha, jmenuje se Kniha proroků.“
„Tak už to mám,“ přeruší mě kamarád a pokračuje, „poslouchej, nevypadá to moc dobře, aspoň podle toho, co tady Nostradamus píše, to bude letos špaténka. Záplavy, sucho, válka a nakonec zhroucení elektrických sítí, finančního systému a taky celého internetu včetně sociálních sítí a tik-toku. Podle toho, co se tu píše, přijdeme letos úplně o všechno, tedy i o to málo, co nám ještě zůstalo.“
„Panebože, já to tušil, že to jednou přijde!“ zalomím rukama.
„Počkej, ale to ještě není všechno,“ upozorní mě kamarád.
„Co tam, proboha, ještě může být?“ zaúpím hrůzou, protože si opravdu nedokážu představit, co by ještě mohlo přijít.
„Je tady ještě jedno čtyřverší pro letošní rok. A v něm se píše, že na podzim vyhraje volby Babiš a všechno to, o co jsme už přišli a to, o co ještě letos přijdeme, nám zase vrátí,“ říká mi kamarád.
„Vrátí nám úplně všechno, o co jsme přišli a o co ještě přijdeme?“ nechce se mi věřit té dobré zprávě.
„Jo, tady se píše, že úplně všechno,“ ujišťuje mě kamarád.
„Ruku na to?“ chci záruku, že to bude úplně všechno.
„Jo, ruku na to, Nostradamus nikdy nelže,“ podá mi kamarád svoji ruku.
Pevně ji stisknu, a už se nebojím.
Před chvílí jsem ještě tonul v obavách, ale už netonu, stéblo, kterého se držím je pevné a nepraskne, nic jiného ke svému životu nepotřebuji než stéblo, kterého se můžu chytit, až bude nejhůř a nejhůř už je, přesně tak, jak to Nostradamus předpověděl ve svém geniálním mozku.
