Hlavní obsah
Satira

SATIRA: Pokud Stát Izrael skutečně páchá v Gaze genocidu, pak tuto genocidu páchá i sám Hospodin!

Foto: pixabay.com

Šalamounův chrám nezbořili Palestinci, ale antisemitští a antisionističtí Římané…

Nevím, zda to, co dělá Stát Izrael v Gaze, je či není skutečně genocida. Ale co vím je to, že to, co Stát Izrael dělá v Gaze, dělá s požehnáním Hospodina, Boha, který nás nepodmíněně miluje!

Článek

Jako každého večera rozmlouval Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, se svou ženou, která se shodou okolností jmenovala jako žena Abrahámova, o všem možném, zatímco jeho žena přebírala hrách.

Jednou, asi tak přesně uprostřed tohoto čistě rodinného a čistě domácího rozhovoru začal Benjamin Netanjahu plamenně rozjímat o svém historickém poslání, řka: „Jaký jsem já válečný zločinec, řekni sama, Sáro?

Válečný zločinec byl třeba Hitler, protože chtěl vyhladit nás, Židy.

Ale já přece žádné Židy nechci vyhladit, ba právě naopak, proto nemůžu být válečný zločinec!

Jsem jako Abrahám, vždyť i ty se jmenuješ Sára, ať se propadnu do země, jestli se nejmenuješ Sára!

I mne si Bůh vyvolil, i se mnou uzavřel smlouvu, stejně jako s Abrahámem, mne pověřil tím, abych vykonal Jeho pomstu na pronárodech, které vtrhly do země, kterou nám On, Bůh, věnoval do věčného vlastnictví!

Nebo už jsme zapomněli na to, jak 29 dne měsíce tišri roku 5784 vtrhly pronárody bez jediného varování našich výzvědných služeb do Státu Izrael, vraždily naše lidi a smály se nám do očí: ,Kde je ten váš Bůh? ‘

Nezapomněli jsme na to, nikdy na to nezapomeneme!

Stále k nám proniká sténání vězňů, jako toto sténání proniká i k samotnému Bohu, který mi dal zaslíbení, abych vykonal pomstu na těch, kteří nás onoho tragického dne potupili, když, překročili hranice našeho státu a prolili krev našich lidí, jako ji proléval Hitler!

Bůh mi dal zaslíbení, abych vykonal Jeho pomstu, a já ji vykonám!

Vrátím našim sousedům sedminásobně do klína potupu, kterou oni potupili Boha!

Pomstím se našim sousedům za všechny jejich nepravosti a náš lid bude mi navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a bude vyprávět o mých chvályhodných činech, jež nám zachránily naši existenci!“

„Jo, to bude nejlepší,“ souhlasila Sára, hodila přebraný hrách na zeď, kde držel jako přilepený a začala zpívat. „Dokud hluboko v srdci
duše Židů prahnou
a kupředu na východ
k Sionu oko hledí,

naše naděje není ztracena,
naděje dvou tisíců let,
být svobodným lidem ve své zemi,
zemi Sionu a Jeruzaléma!“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz