Článek
Sýr až po okraj infikovaný larvami mouchy skákavky. To nezní moc lákavě, že? No ono je to dál ještě horší. Po naříznutí a otevření sýru se totiž všechny ty v míru a pokoji trávící larvy začnou před vašimi zraky hýbat, zběsile svíjet a pokud by mohly, tak určitě i křičí nahlas. A přesně to je chvíle, kdy mistr sýrař vezme do ruky velkou naběračku, s potměšilou radostí nabere obrovskou porci této „živé kaše“ a za vašeho němého údivu ji vyklopí na talíř před vámi. „Buon appetito!“ usměje se pod vousy a sleduje, jestli omdlíte hned nebo až za chvíli.
Larvy tráví tři měsíce, vy celý život
Historie casu marzu sahá až do doby římské a je úzce spojena s kulinářskými dějinami italského ostrova Sardinie. Dodnes jde o důležitou součást sardinské kultury, i když na ni – stejně jako na mnoho jiných po generace předávaných vědomostí – dopadá v posledních dekádách stín moderní doby.
Samotná výroba casu marzu není nic pro netrpělivé, zrání sýru trvá několik měsíců. Začíná se ošetřením ovčího mléka, které se nechá srazit, aby se na něm vytvořila kůrka. Ta se poté naruší, aby mohly dovnitř mouchy naklást vajíčka. No a pak už se jen tři měsíce čeká. Během nich se uvnitř sýru vyklubou z vajíček larvy, které začnou konzumovat přítomné bílkoviny. Ta měkká, krémová textura, kterou nakonec konzumujete, je vlastně výsledek trávících procesů těchto malých červíků. Buon appetito podruhé 😊
„Živý“ sýr casu marzu.
Je libo s larvami nebo bez?
V tuto chvíli je na místě vás trochu uklidnit – pokud toužíte ochutnat casu marzu, ale příčí se vám představa konzumace živých larev, jde to i bez nich. V takovém případě zabalte sýr do plastového sáčku a neprodyšně ho uzavřete. Nedostatek kyslíku způsobí, že larvy začnou panikařit a poskakovat, což jasně vidíte i slyšíte, po nějaké době se ale červi udusí. Poté můžete sýr vyjmout, larvy dát na stranu a výsledek jejich trávení sníst bez nich.
Vás, kterým jde o co nejautentičtější zážitek, ale samozřejmě žádné dušení larev ani ve snu nenapadne. V takovém případě vám ale doporučím dvě věci, na které vždy upozorňují i místní – nasaďte si brýle (sluneční budu určitě lepší než dioptrické) a dejte si před nos ruku. Ne kvůli zápachu, obojí vás má ochránit před tím, aby se některá z larev nevymrštila a nezasáhla vás do oka, nebo vám nedej bože nevletěla velkou rychlostí do nechráněné nosní dírky. A to bez nadsázky, protože jsou dokumentovány případy, kdy takový „výskok“ měřil i patnáct centimetrů…
„Žádný úředník nám nezakáže jíst červy!“
Je možné, že si celou dobu kladete stejnou otázku, jako jsem si kladl sám – proč by tohle všechno někdo podstupoval dobrovolně? Na to je jediná pádná odpověď, a to samotné casu marzu. Tento sýr má neopakovatelnou intenzivní chuť, která bývá připodobňována ke gorgonzole. Pokud bychom na to přistoupili, tak ale jedině jako na gorgonzolu na steroidech. Představte si silně pikantní (neplést s pálivou) chuť s výrazným nádechem hořkosti. A teď tu představu ještě několikrát znásobte a možná se budete blížit. Ale pozor, pokud nejste na skutečně výrazné a dominantní chutě, mohli byste si konzumací casu marzu zkazit den. Jeho výrazné aroma totiž cítíte na patře i hodiny po samotné konzumaci.
A proč tedy označujeme tento sýr jako „nejnebezpečnější na světě“? Podle odborníků na zdraví může jeho konzumace způsobit alergické reakce, nevolnost, bolesti břicha a zvracení. Někdo dokonce tvrdí, že by červi teoreticky mohli přežít celou cestu trávícím traktem a poté způsobit životu nebezpečné mikroperformace ve střevě. Buon appetito… doslova naposledy ☹
Žádný takový případ na druhou stranu dosud doložen není. Ani to ale nic nemění na skutečnosti, že samotné italské úřady zakázaly prodej tohoto sýru už v roce 1962 a že byl v roce 2009 jako nejnebezpečnější sýr světa zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. Zabránilo to někomu v tom, aby sýr dál vyráběl a pochutnával si na něm? Ani náhodou! Protože když se dáte na Sardinii do řeči s místními a zmíníte se jim, že byste tuto pohyblivou delikatesu rádi ochutnali, každý vás po chvíli nasměřuje na tu správnou adresu. Casu marzu – nejnebezpečnější, nejzakázanější a nejvíc fascinující sýr světa.
