Článek
Před několika dny mi volala paní Městské správy sociálního zabezpečení Brno, že mám dluh. Předcházela tomu má žádost o vystavení bezdlužnosti pro jiný státní orgán. Opozdila jsem se zálohou za září. Jasně, takže doplatím tuto částku a 26 korun penále navrch. K mému překvapení paní požadovala více než dvojnásobnou částku - více než deset tisíc. Podivila jsem se nahlas, protože tolik penále nemůže činit. Paní mi sdělila, že abych dostala tu bezdlužnost k 30. září 2026, musím jim naráz zaplatit zálohu za září, penále za ni a zálohu za říjen, které do splatnosti chyběl ještě více než!
V minulosti jsem již nedoplatky v souvislosti s bezdlužností vůči státu řešila. Nikdy však na mě nechtěli zaplatit dopředu = se splatností po datu, k němuž mám být bez dluhu- tedy nevydírali mě. Naše disputace se točila kolem mého logického argumentu, že úhrada zálohy splatné k 20. říjnu nemá žádný vliv na bezdlužnost k 30. září. Paní mluvila o praxi dle zákona, ale nesdělila mi žádné podrobnosti, například paragraf onoho nejmenovaného zákona.
Ale aby čtenář nenabyl dojmu, že sociálka je unikát! Před dvěma lety mi volala paní z Finančního úřadu Jihomoravského kraje, že mám dluh. Důvodem byla i tehdy žádost o bezdlužnost. Chtěla jsem znát podrobnosti, na čem jsem stát obrala. Ty mi nebyla schopna sdělit, musela jsem volat jiné paní ovšem z téhož úřadu. Inu, dělba práce: jedna upozorňuje bez znalostí příčiny, druhá po chvíli pátrání v systému zná ty (po)drobnosti. Alespoň na náklady dlužníka, alespoň „finančák“ moc neprovolal.
Dozvěděla jsem se, že jsem v roce 2022 (v rozmezí měsíců květen až září) mylně zaokrouhlila tzv. srážkovou daň - konkrétně daň z příjmu brigádníka pracujícího na dohodu o provedení práce. Vznikl mi tak dluh ve výši 0,25 Kč.
V mezidobí jsem podala dvakrát daňové přiznání s nulovým nedoplatkem na dani - v obou případech mi - jak za rok 2022, tak za rok 2023 - bylo stejným finančním úřadem schváleno, protože nerozporováno. (O co se zejména paní úřednice z Brna stále dokola starají je, zda si neuplatňují slevu na nezletilé dítě oba rodiče. Jakoby neměly k dispozici žádný nástroj, jak to prostřednictvím jeho rodného čísla zjistit.) Dále jsem minimálně šestkrát žádala o bezdlužnost - neboť dluh vznikl maximálně 24 měsíců před oním prozřením, že jim dlužím! A vždy jsem toto osvědčení obdržela bez jakéhokoliv dovětku.
Ale náhle „se objevil“ dluh ve výši 199,25 Kč, tedy 797násobku nedoplatku! Musím se přiznat, že i po dvaceti letech podnikání jsem byla zcela ohromena. A zpětně se omlouvám dotyčné informované a informující úřední osobě, že jsem k ní nebyla zrovna nejmilejší. Když jsem se o historku následně podělila s kamarádem insolvenčním právníkem, pravil: Dluh menší než 1,- Kč se vůbec nemá vymáhat, natož aby z něj vypočítávali penále.
Rozhodně nepůjde o trapné pochybení jednotlivce, naopak nejspíš o důsledek nějakého vnitřního předpisu státní správy. Každá z událostí spadá do vládnutí jiné garnitury - v tom je má glosa zcela nestranná. Obě však mají společné horečné dolování pididluhů na malých daňových subjektech, místo systematické kontroly práce načerno, zneužívání odpisů (ano, všechno pořizování a provoz aut a nemovitostí na firmy, když je ve skutečnosti užívají fyzické, ne právnické osoby) atd. atd.
Fungování státní správy včetně daňové má být údajně pružnější, díky digitalizaci prosto selhávání lidského faktoru. Zaměstnanci se budou moci věnovat analýze, tudíž prověřování a ověřování (například toho, zda si dva neuplatňují zároveň slevu na to samé dítě), a samozřejmě zejména tím občané ušetří - určitě víc než rušením poboček v menších sídlech, provozem „neopravitelných“ aplikací typu JENDA! Prostě to místo zaklekávání posviští a navrch přestanou podnikatelé brát stát coby nepřítele nebo alespoň potížistu.
Po excesech, kdy stát používal datové schránky tzv. OSVČ pro doručování například daňového výměru z nemovitosti, které vlastnili jako osoby soukromé - nepodnikající, tedy porušoval vlastní legislativu, pokračuje softwarový teror jinak: systém nedovolí vygenerovat potvrzení, pokud se nenaplní jakási podmínka - byť bez opory v zákoně. (Rovnou se zde přiznávám ke svému laickému podezření, že paragraf nabourávající zásadu chronologie v zákoně o důchodovém a nemocenském pojištění neexistuje.) Úředníci přece tímto způsobem vyspravují státní kasu!
Shrnu-li to, jsem vděčna, že pomáhám umořovat státní dluh nad rámec odvodů na přímých i nepřímých daních tímto tempem. Dosud jsem totiž byla fakt skeptická, jestli se stát dostatečně snaží, aby moje děti měly za dvacet let nárok aspoň na bezplatný odběr krve jednou za pět let a jejich děti na učitelku, která bude rodilá mluvčí. Být těmi analytiky finanční a sociální správy, přihlásila bych se však do soutěže o lichváře několika posledních roků! Že je to krapet v rozporu kampaní "Pomůžeme Ti oddlužit se"? Kdeže! Pomůžeme Ti přece hned, jak ten dluh vypěstíme v našem státním skleníčku.
