Článek
Ovšem vedle těchto obětavých matek existuje i jiná skupina, o které se příliš nemluví: ženy, které opakovaně vstupují do vztahů bez rozmyslu, bez zajištěného zázemí a bez jakékoli dlouhodobé perspektivy. Následky? Často několik dětí s různými otci, neplacení alimentů, finanční problémy – a požadavek, aby stát vše vyřešil.
Nejde o výjimky, ale o jev, který je v některých sociálních vrstvách běžnější, než by se mohlo zdát. Místo plánovaného rodičovství, stability a zodpovědného přístupu k výchově dětí nastupuje chaotický styl života, kde otcovství je otázkou chvíle, nikoli závazku. Děti tak často přicházejí do světa bez základního pocitu jistoty – nejen finanční, ale i emocionální.
Otázka zní: kde se stala chyba? Je to nedostatek vzdělání, špatné vzory z domova, nebo selhání systému? Možná od každého trochu. Faktem však zůstává, že dítě není hračka, ani prostředek k získání sociálních dávek. Je to nový život, který potřebuje stabilní prostředí, vedení, lásku a jistotu, nikoli život v chaosu, kde se každý den řeší, zda bude na nájem, na oběd nebo na školní výlet.
Problém se prohlubuje, když se z opakovaných selhání stane životní styl. Místo poučení a snahy o změnu přichází další těhotenství, nový „tatínek“ – a často i další zklamání. Výsledkem je frustrovaná žena, vyčerpaná péčí o několik dětí, bez opory a s narůstajícím pocitem nespravedlnosti. A přitom byla řada rozhodnutí čistě na ní.
Stát samozřejmě nemůže nechat děti napospas. Pomáhat má – ale zároveň by měl mít nástroje, jak motivovat k zodpovědnému chování. Dnes jsme v situaci, kdy se pomoc často míjí účinkem a místo podpory k soběstačnosti spíš fixuje závislost. Absence důsledků podporuje mylný dojem, že „nějak to vždycky dopadne“.
Nejde o to odsuzovat, ale mluvit o věcech pravdivě. Samoživitelství má mnoho podob. Je čas přestat všechno házet do jednoho pytle. Pomáhejme těm, které si pomoc zaslouží. A zároveň otevřeně pojmenujme i případy, kdy nejde o oběť, ale o nezodpovědnost.
Dítě není řešením nudy, útěkem z osamění, ani záchrannou brzdou vztahu. Je to závazek na celý život. A ten by měl být přijímán s rozvahou, nikoli impulzivně a bez základních předpokladů pro zdravou výchovu.
