Článek
Václav byl kníže Čech z rodu Přemyslovců, zavražděný pravděpodobně v roce 935 na příkaz vlastního bratra Boleslava. Dnes je patronem českého státu, tím, koho slavíme 28. září. Jak skutečně vypadal, to ale donedávna nikdo nevěděl jistě.
Digitální lebka a software z operačního sálu
Lebka připisovaná svatému Václavovi
Software se jmenuje OrtogOnBlender. Normálně v něm lékaři plánují, kudy povedou řez při operaci čelisti nebo jak upravit nos. V roce 2025 ho na lebku v katedrále svatého Víta nasměroval mezinárodní tým vedený brazilskými odborníky, na kterém se podíleli i čeští vědci. Ne přímo na lebku – na čtyři fotografie z Wikimedia Commons. Z nich vytvořili její digitální 3D model a teprve z toho modelu rekonstruovali obličej. Vycházeli přitom z naměřených údajů, které při zkoumání lebky v roce 1911 zapsal antropolog Matiegka a publikoval o třiadvacet let později, v roce 1934. Měkké tkáně a proporce obličeje odhadli kombinací anatomických postupů a statistických údajů z CT vyšetření živých lidí.
Barva očí a vlasů zůstává odhadem
Objektivní forenzní rekonstrukce (šedá verze bez vlasů)
Některé detaily výsledné podoby ale zůstávají odhadem – hlavně barva očí a vlasů. Tu si vzali z Matiegkovy práce z roku 1934, kde lebku popsal jako odpovídající „nordickému typu“, tedy blond vlasy, modré oči. Žádná DNA. Barva vychází ze sto let starého antropologického hodnocení, ne z přímého důkazu.
Shoda se sochou Petra Parléře
Srovnání digitální rekonstrukce se sochou Petra Parléře ze 14. století
A pak přišlo to hlavní: porovnali výslednou tvář se sochou svatého Václava ze 14. století, připisovanou dílně Petra Parléře. Studie uvádí shodu v tvaru nosu, poloze rtů, obrysech obličeje i umístění očí. Tady je na místě opatrnost – nos sochy v roce 1866 dokončil jiný sochař, staletí po vzniku původní práce, takže shoda v téhle jedné části může být náhoda. I tak zbylé rysy – rty, obrysy, oči – podporují starší hypotézu, že tvůrce sochy mohl mít skutečnou lebku k dispozici jako předlohu. Není to důkaz, jen shoda, která tu možnost dělá o něco pravděpodobnější. Kdyby to byla pravda, dostal by se k rekonstrukci obličeje podle lebky o šest set let dřív, než tahle disciplína oficiálně vznikla.
Nejistota identity
Sami vědci k tomu ale připojili důležitou výhradu: nemůžou s jistotou potvrdit, že lebka skutečně patří svatému Václavovi. Její identifikace se opírá o historické doklady, tradici uložení ostatků a dřívější antropologické výzkumy, ne o jednoznačný genetický test. Takže to, co dnes můžeme vidět jako „tvář svatého Václava“, je obličej poskládaný z digitálního modelu kosti, jejíž pravost nelze s jistotou ověřit, obarvený podle sto let starého antropologického odhadu – a přesto se v několika klíčových rysech shoduje se šest set let starou sochou.
Zdroje
nationalgeographic.cz – Tváří v tvář sv. Václavovi: S novou rekonstrukcí podoby českého patrona pomáhala i umělá inteligence (12. 6. 2025)
https://www.nationalgeographic.cz/historie/tvar-svateho-vaclava-odhalena-i-s-pomoci-ai-technologii/
mdpi.com (Heritage) – Forensic Facial Approximation of the Skull Attributed to Wenceslas of Bohemia (ca. 907–935), Moraes et al. (10. 6. 2025)
https://www.mdpi.com/2571-9408/8/6/221
