Nejkratší den v roce: chvíle, kdy se Slunce vrací

Dnešní den patří zimnímu slunovratu. Slunce je na obloze nejníž za celý rok, den je nejkratší a noc naopak nejdelší. Právě tímto okamžikem začíná astronomická zima. I když venku panuje tma a chlad, z pohledu astronomie jde o důležitý bod obratu.

Od slunovratu se totiž dny začnou znovu prodlužovat. Zpočátku jen nepatrně, o vteřiny, ale každým dalším dnem bude světla přibývat. Zajímavé je, že změna se nejdřív projeví ráno – Slunce začne vycházet o něco dřív, zatímco západy zůstanou ještě několik dní téměř stejné. Důvodem je sklon zemské osy a pohyb Země po oběžné dráze.

Zimní slunovrat byl důležitý už pro dávné civilizace. Lidé si všímali, že po nejhlubší tmě přichází návrat světla, a právě tento okamžik spojovali s nadějí, obnovou a novým začátkem. Není náhodou, že mnoho staveb vzniklo tak, aby byly se slunovratem přímo propojené – například slavné kamenné kruhy, které přesně zachycují polohu Slunce v tento den.

Slunovrat se slaví i dnes, a to v různých podobách po celém světě. V severských zemích je spojen s ohni, světly a setkáváním lidí, kteří tím symbolicky zahánějí tmu. V Británii se lidé tradičně scházejí u Stonehenge, kde sledují východ nebo západ Slunce v přesné ose kamenného kruhu. V Asii je zimní slunovrat spojován s rodinnými setkáními, rovnováhou a harmonií, zatímco v pohanských tradicích Evropy se dodnes připomíná jako svátek návratu Slunce.

Zimní slunovrat tak není jen astronomický údaj v kalendáři. Je připomínkou, že i v nejtemnější části roku už začíná změna. Světla bude od dneška pomalu, ale jistě přibývat.