Článek
Rok 2015, konečně dva proužky na těhotenském testu. Po půl roce od vysazení antikoncepce konečně druhý proužek, zatím slabý, ale je tam. Tak ještě jeden test ať to vidím znovu… jupííí i podruhé je tam. Že by se konečně podařilo? Je středa večer 26. srpna 2015. Hned druhý den se objednávám k doktorce. Potřebuju to mít potvrzeno. Na ultrazvuku zatím není nic vidět, ale test u doktorky potvrzuje, že jsem těhotná.
Týden od prvního pozitivního testu je pryč a já mám jít v pátek opět na kontrolu. Jenže od rána silné krvácení. To ne, co se to děje. Snad se to nepokazilo. Volám okamžitě doktorce, která mě posílá rovnou do nemocnice. Tam mi udělali ultrazvuk. Srdíčko zatím není vidět, ale aspoň gestační váček se už objevil. Ale co bude dál a udrží se to vůbec? Plány, jak na konci září na mých promocích oznámím rodině, že čekáme miminko, jsou ty tam a musím s pravdou ven hned. V nemocnici jsem tehdy zůstala 5 dní. Krvácení bylo způsobeno zánětem a plod se zatím drží. I srdíčko už je vidět na ultrazvuku. Po pěti dnech v nemocnici hurá domů, ale ležet, šetřit se. Pořád se nemůžu z těhotenství radovat, protože mám hrozný strach, že se to zase pokazí…
V desátém týdnu repete. Krvácení, pohotovost, špitál… Pro mě v tu dobu ještě depresivnější, než první pobyt v nemocnici. Kolegyním na pokoji točili KTG, zněl tam tlukot srdíček miminek… a já pořád nevěděla, co bude. S krvácením jsme bojovali až do ledna. Mnohokrát jsem musela na pohotovost, mnohokrát se v noci budila se strachem o toho nenarozeného drobečka. Mezitím jsme v listopadu absolvovali první genetický screening na vrozené vady, naštěstí s negativním výsledkem. V prosinci těsně před vánoci pak druhý… Prý to bude kluk.
